Barinova I. I., zástupkyně ředitele
Fáze práce na projektu

  1. VYHLEDÁVACÍ
    Modelování situace
    Analýza dostupných informací
    Analýza dostupných informací
    Určení potřeby informací
    Určení a analýza problému
    Shromažďování a studium informací

  2. ANALYTICKÁ
    Stanovení cíle projektu
    Analýza zdrojů
    Určení úkolů projektu
    Plánování produktu
    Určení způsobu řešení problému
    Analýza dostupných informací
    Analýza rizik
    Určení potřeby informací
    Zpracování plánu projektu: krokové plánování prací;
    Shromažďování a studium informací

  3. PRAKTICKÁ
    Realizace pracovního plánu
    Průběžná kontrola

  4. PREZENTAČNÍ
    Předběžné hodnocení produktu
    Prezentace produktu
    Plánování prezentace a příprava prezentačních materiálů

  5. KONTROLNÍ
    Analýza výsledků realizace projektu
    Hodnocení produktu

Hodnocení pokroku

PEDAGOG
konzultuje.
Učitel vyvolává otázky, úvahy, samostatné hodnocení činnosti, modeluje různé situace, transformuje vzdělávací prostředí apod. Při realizaci projektů je učitel konzultantem, který by se měl zdržet nápověd, i když vidí, že žáci „dělají něco špatně“;

motivuje.
Vysoká úroveň motivace je zárukou úspěšné práce na projektu. Během práce by se učitel měl držet zásad, které žákům představují projektovou činnost jako situaci volby a svobody sebeurčení;

provokuje.
Pomoc žákům při práci na projektu nespočívá v předávání znalostí a dovedností, které lze prakticky využít v projektové činnosti – jejich minimální soubor by si měl žák osvojit v hodinách, které práci na projektu předcházely; další potřebné informace získá při shromažďování dat v různých fázích projektu. Učitel rovněž neupozorňuje hodnotícím způsobem na nedostatky nebo chyby v činnostech žáka či na neúspěšné průběžné výsledky. Vyvolává otázky, úvahy, samostatné hodnocení činnosti, modeluje různé situace;

pozoruje.
Pozorování, které provádí vedoucí projektu, je zaměřeno na získávání informací, jež učiteli umožní produktivní práci během konzultací a zároveň poslouží jako základ pro hodnocení úrovně kompetencí žáků.

Klasifikace metod projektování

Tvůrčí metody projektování:

  • analogie,

  • asociace,

  • neologie,

  • heuristické kombinování,

  • antropotechnika.

Metody poskytující nová paradoxní řešení:

  • inverze,

  • brainstorming,

  • obléhací brainstorming.

Metody spojené s přehodnocením zadání úkolu:

  • navádějící úloha – analogie,

  • změna formulace úlohy,

  • seznam nedostatků,

  • volné vyjádření funkce.

Formy práce s pedagogy
zasedání vědecko-metodické rady;
zasedání experimentálních laboratoří (OEL);
zasedání tvůrčích skupin pedagogů;
školení koordinátorů projektů;
semináře, praktické semináře, kulaté stoly, tréninky, metodické týdny;
konzultace k otázkám projektování.

Formy práce se žáky
projektové hodiny a hodiny s prvky projektové činnosti;
projektová činnost v rámci předprofilové a profilové přípravy;
kurz praktických cvičení „Učíme se projektovat“;
projektová činnost v rámci mimoškolní činnosti;
předmětové týdny a dekády v rámci studentské vědecké společnosti;
Týden školních projektů;
festival prezentací školních projektů.

Formy práce s rodiči
společné vzdělávací projekty;
rodičovské schůzky;
Den otevřených dveří;
prezentace dětských projektů;
dotazníky pro rodiče.

Žebříček priorit zajištění projektové činnosti
Interakce účastníků projektového procesu.