Konečná slohová práce (převyprávění)
Školní rok 2017–2018

Radou pro otázky konání závěrečné slohové práce v maturitních ročnících pod vedením N. D. Solženicynové bylo stanoveno 5 otevřených tematických okruhů závěrečné slohové práce pro školní rok 2017/18. Vysíláním na televizním kanálu „Rossija 1“ dnes témata závěrečné slohové práce oznámili ministryně školství a vědy Ruské federace O. J. Vasiljevová a poradce prezidenta RF V. I. Tolstoj.

5 otevřených tematických okruhů závěrečné slohové práce pro školní rok 2017/18:
„Věrnost a zrada“,
„Lhostejnost a soucit“,
„Cíle a prostředky“,
„Odvaha a zbabělost“,
„Člověk a společnost“.

Stejně jako v předchozích letech je závěrečná slohová práce podmínkou pro připuštění žáků k jednotné státní zkoušce. Žáci se zdravotním postižením mají právo zvolit si místo slohové práce převyprávění textu. Výsledkem závěrečné slohové práce je „splněno“ nebo „nesplněno“. Pokud žák získá neuspokojivý výsledek, má možnost práci opakovat.

V rámci otevřených tematických okruhů závěrečné slohové práce se pro každé časové pásmo zvlášť připravují konkrétní témata (vybírají se texty pro převyprávění). Konkrétní témata (texty převyprávění) jsou doručovány místním vzdělávacím úřadům v den konání závěrečné slohové práce (převyprávění).

Komentář k otevřeným tematickým okruhům pro školní rok 2017/18, připravený odborníky FGBNU „FIPI“:

  1. „Věrnost a zrada“

    V rámci tohoto okruhu lze uvažovat o věrnosti a zradě jako o protikladných projevech lidské osobnosti, z filozofického, etického i psychologického hlediska, s oporou o životní i literární příklady. Pojmy „věrnost“ a „zrada“ jsou často ústředním motivem literárních děl různých epoch a odrážejí volbu hrdinů v morálně vypjatých situacích – jak v osobních vztazích, tak ve společenském kontextu.

  2. „Lhostejnost a soucit“
    Témata tohoto okruhu vedou žáky k zamyšlení nad různými typy lidského vztahu ke světu a lidem – od nezájmu a neochoty věnovat své duševní síly cizím životům až po upřímnou ochotu sdílet radosti a strasti bližních, nabídnout nezištnou pomoc. V literatuře se setkáváme jak s hrdiny s „horkým srdcem“, připravenými reagovat na cizí osudy, tak s postavami ztělesňujícími opačný, egoistický typ osobnosti.

  3. „Cíle a prostředky“
    Tento tematický okruh propojuje pojmy cíle a prostředky a podněcuje k přemýšlení o životních aspiracích člověka, důležitosti promyšleného stanovování cílů a schopnosti zvolit přiměřené prostředky k jejich dosažení, včetně etického hodnocení činů. Mnohá literární díla zobrazují postavy, které záměrně nebo omylem volí nevhodné prostředky k realizaci svých plánů. Často se ukazuje, že „ušlechtilý“ cíl slouží jen jako zástěrka pro nízké úmysly. Proti takovým postavám bývají postaveni hrdinové, kteří důsledně dodržují morální zásady i při dosahování vznešených cílů.

  4. „Odvaha a zbabělost“

    Tento okruh vychází z protikladného srovnání dvou základních projevů lidského „já“ – ochoty k rozhodnému činu a snahy uniknout před nebezpečím, vyhnout se řešení složitých, někdy až extrémních životních situací. Mnohá literární díla představují jak hrdiny schopné odvážných činů, tak postavy, které projevují slabost ducha a nedostatek vůle.

  5. „Člověk a společnost“
    Témata tohoto okruhu se zaměřují na vnímání člověka jako součásti společnosti. Společnost do značné míry formuje osobnost, avšak i jednotlivci mohou ovlivňovat společenské dění. Okruh umožňuje zkoumat vztah mezi jednotlivcem a společností z různých úhlů: z hlediska jejich harmonické spolupráce, složitého střetu či neřešitelného konfliktu. Stejně důležité je přemýšlet o tom, kdy by se měl jednotlivec podřídit zákonům společnosti a kdy by měla společnost zohledňovat zájmy každého jednotlivce. Literatura se vždy zajímala o problém vztahů mezi člověkem a společností, o tvořivé či destruktivní důsledky této interakce jak pro jednotlivce, tak pro civilizaci jako celek.