V epidermis se mohou vyskytnout různé histologické změny, které mohou být podobné těm, které se objevují u mycosis fungoides. Mezi těmito změnami je spongióza, která se vyznačuje roztažením prostorů mezi keratinocyty a strečováním intercelulárních mostů. Tento proces je vyvolán přítomností lymfocytů, ať už typických nebo atypických, které jsou považovány za mediátory těchto změn. Spongióza je běžná jak u spongiálních dermatitid, tak i u mycosis fungoides, nicméně v případě mycosis fungoides nejsou přítomny mikrovakuoly s plazmou, jak je tomu u spongiálních dermatitid.

Mezi stavy, které mohou napodobovat histologické změny mycosis fungoides, patří kontaktní dermatitida, nummulární dermatitida a dermatofytové infekce. Tyto dermatitidy se často zaměňují za mycosis fungoides vzhledem k podobným histologickým nálezům, i když klinicky se nummulární dermatitida s mycosis fungoides často zaměňuje. Dyshidrotická dermatitida a id reakce, přestože se mohou jevit podobně, se klinicky obvykle neplést s mycosis fungoides.

Mycosis fungoides, termín poprvé použitý v roce 1835 k označení houbovitých lézí, dnes označuje soubor kožních projevů T-buněčných lymfomů. Nejčastěji se setkáváme s ostrými, červenými až oranžovými až hnědými skvrnami a plaky s různým množstvím šupin. Onemocnění, které postihuje především středně staré muže, je charakteristické svou pozvolnou povahou. Léze se mohou vyvíjet v několika fázích: skvrnité, plakové, uzlové a nádorové. Ne každá léze nutně projde všemi těmito fázemi; některé mohou zůstat v jedné fázi po mnoho let nebo dokonce regresovat "spontánně". Kolekce atypických lymfocytů v epidermis u lézí mycosis fungoides by neměly být nazývány abscesy, protože se nejedná o neutrofily. Tyto kolekce jsou přítomny ve stádiu skvrn a plaků, avšak obvykle chybí v uzlových a nádorových stádiích.

Atypické lymfocyty, které jsou odpovědné za mycosis fungoides, jsou T-buňky, ačkoli ne vždy mají povrchové antigeny, které by je identifikovaly jako pomocné buňky. U některých pečlivě studovaných případů byly nalezeny identické chromozomové karyotypy ve všech neoplastických buňkách daného pacienta. Rozpoznání spongiální dermatitidy a mycosis fungoides je důležité nejen pro diagnostiku, ale také pro prognózu a léčbu. V některých případech může jednotlivý biopsie neposkytnout dostatek informací pro přesnou diagnózu, a v takových případech mohou více biopsií z různých klinických lézí poskytnout dostatek údajů k definitivnímu stanovení diagnózy.

Pokud jde o histologické vyšetření, většina lymfocytů v epidermis u mycosis fungoides má zvlněná jádra, která lze nejlépe pozorovat v tlustších řezech nebo pomocí elektronové mikroskopie. Pautrierovy kolekce lymfocytů, které mohou být nápomocné při stanovení diagnózy mycosis fungoides, se často nevyskytují. Nicméně, přítomnost většího počtu atypických lymfocytů v epidermis může být dostatečná pro stanovení diagnózy. Lymfocyty, které jsou přítomné v epidermis, mohou být uspořádány jako jednotlivé jednotky a jsou dostatečně velké, aby umožnily identifikaci.

Rozlišení mezi spongiální dermatitidou a mycosis fungoides je klíčové nejen z hlediska diagnostiky, ale také z hlediska terapeutického a prognostického vývoje, zejména vzhledem k blízkým klinickým a histologickým podobnostem. Diagnóza mycosis fungoides může být náročná, a pokud biopsie poskytne nedostatečné informace, často je nutné provést několik biopsií z různých klinických oblastí, abychom dosáhli správné diagnózy.

Jak porozumět pojmům a jevům v dermatologii: Definice a interpretace

Dermatologie, jako vědní oblast, se vyznačuje používáním specifických termínů, které pomáhají lékařům a odborníkům přesně popsat různé kožní stavy, nemoci a procesy. Abychom pochopili různé změny a abnormality kůže, je kladeno důraz na rozlišení mezi symptomy, příčinami a následky jednotlivých onemocnění. Zde uvádíme některé definice a vysvětlení, které jsou zásadní pro klinické posouzení a diagnostiku.

Pojem pilar cyst je v dermatologii často používán, ale není zcela přesný. I když se u některých stavů, jako je steatocystoma multiplex, mohou nacházet vlasové folikuly, skutečné pilar cysty nejsou běžně přítomny. Místo toho hovoříme o folikulárních cystách, jako jsou infundibulární a istmus-katagenové typy. V praxi je důležité rozlišovat mezi těmito typy cyst, protože se mohou lišit v léčbě i v diagnostice.

Podobně je termín pityriasis používán k popisu různých kožních stavů, které se vyznačují šupinatějším vzhledem kůže. Pojem plaques označuje vyvýšené léze, které vznikají spojením jednotlivých papulí, a to i v případě, že tyto papule mohou mít různé velikosti a tvary. Tato variabilita, označovaná jako pleomorfismus, je důležitá pro rozpoznání neoplastických procesů, kde je nutné sledovat i velikost a tvar buněk v infiltrátu.

Mezi termíny, které se v dermatologii často objevují, je také poikiloderma vasculare atrophicans, což je synonymum pro pozdní fázi mykózy fungoides, konkrétně pro plaku, která prošla spontánní regresí a zanechala stopy atrofie, telangiektázií (rozšířené cévy), hyperpigmentace a hypopigmentace. Tato změna naznačuje specifické stádium onemocnění a může být kladná indikace pro specifické typy léčby.

Polymorfní erupce se vztahuje na přítomnost více než jednoho typu kožní léze v rámci jednoho onemocnění. To znamená, že na kůži mohou být zároveň přítomny makuly, papuly, puchýře a jiné změny. Tento pojem je často používán v souvislosti s alergickými reakcemi nebo infekcemi, kde se vyskytují různé formy kožní reakce na podnět.

Dalšími termíny, které je nutné správně pochopit, jsou polypoidní léze, které připomínají polypy – výrůstky s úzkým základem, které se vyčnívají nad povrch kůže. Podobně pseudoglandulární struktura označuje útvar, který vzhledově připomíná skutečnou žlázu, což je běžně pozorováno u některých karcinomů dlaždicových buněk. Tento typ změny je důležitý pro odlišení neoplastických lézí, které mohou napodobovat normální žlázy.

Pokud jde o psoriasiformní změny, ty se týkají jevů, které se klinicky a histologicky podobají psoriáze, například tvorba červených plaků pokrytých šupinami. Při histologickém vyšetření vidíme prodloužené rete ridges (kožní hřebeny) a zachování normální vlnité struktury mezi epidermálními a dermálními papilami, což je typický znak pro psoriázu, ale může se vyskytovat i u jiných onemocnění.

Spongiální pustula označuje shluk neutrofilů v epidermálních vrstvách, což je charakteristické pro některé kožní záněty. V tomto případě mohou být známky intercelulárního edému, což znamená, že mezibuněčné prostory mezi keratinocyty jsou rozšířené, což může vést k tvorbě pustulí. Tato změna je spojena s několika dermatologickými nemocemi, včetně dermatitidy a některých alergických reakcí.

Pojem seborrhoická se vztahuje na stavy související se sebumem nebo mazovými žlázami. Seborrhoická dermatitida je jedním z nejběžnějších stavů, kde se objevují červené, mastné plakety s bílými šupinami. I když to může vypadat jako nadměrná produkce mazu, skutečný vztah mezi mazovými žlázami a těmito lézemi není vždy jasný.

Telangiektázie označuje rozšíření malých cév na povrchu kůže, které může mít podobu dilatovaných kapilár nebo venulí. Tento jev je častý u onemocnění jako je lupus nebo rosacea, kde je narušena cévní struktura kůže. Význam těchto změn spočívá v tom, že jsou nejen estetickým problémem, ale mohou také ukazovat na hlubší systémové problémy.

Dalšími důležitými termíny, které se v dermatologii používají, jsou ulcerace a siderofág. Ulcerace znamená ztrátu celé epidermis a alespoň části dermis, což může být známkou infekce nebo neoplastického procesu. Siderofág je makrofág, který pohltil železo, což je užitečný ukazatel při diagnostice zánětlivých stavů kůže, kde dochází k rozkladu červených krvinek.

V neposlední řadě je důležité porozumět termínu vaskulitida, která označuje zánět cévních stěn. Tento proces může být lokalizován buď v malých cévách, nebo v cévách větších, což může mít různé klinické důsledky. Pokud je vaskulitida přítomna, může to indikovat systémové onemocnění nebo infekci, která má vliv na cévní struktury v pokožce.

Každý z těchto termínů a jevů představuje klíčové informace pro klinické hodnocení a správnou diagnózu dermatologických stavů. Správné pochopení těchto pojmů umožňuje lékařům a odborníkům lépe navigovat v diagnostických procesech a vybrat správnou léčbu pro pacienty.