Rakovina prsu je celosvětově nejběžnějším typem rakoviny, který tvoří přibližně čtvrtinu všech onkologických případů. Představuje také nejčastější příčinu úmrtí na rakovinu mezi ženami, přičemž míra pětiletého přežití dosahuje v různých zemích značně rozdílných hodnot. V Indii je pětileté přežití 66 %, což je podstatně nižší než v západních zemích, kde tento poměr dosahuje až 90 %. Tento rozdíl ukazuje na zásadní problémy v přístupu k diagnostice, léčbě a prevenci rakoviny prsu.

Rakovina prsu v Indii vykazuje dramatický nárůst výskytu. Zatímco v 90. letech minulého století se tato nemoc nacházela na čtvrtém místě v žebříčku nejčastějších rakovin, v roce 2020 již dosáhla vrcholu. Podle údajů z GLOBOCAN 2022 se rakovina prsu v Indii podílí na 11,6 % všech případů rakoviny a je příčinou 6,9 % všech úmrtí na rakovinu. Tento trend nárůstu výskytu rakoviny prsu, který je patrný nejen v Indii, ale i na celém světě, je spojen se změnou životního stylu, pozdějším věkem při narození prvního dítěte, kratšími obdobími kojení, stejně jako s užíváním hormonálních antikoncepčních pilulek.

Zatímco ve vyspělých zemích je incidence rakoviny prsu vyšší, úmrtnost bývá častěji vyšší v méně rozvinutých regionech. To je způsobeno zejména omezeným přístupem k moderní diagnostice a léčebným metodám, nedostatkem dostupných screeningových programů a nedostatečným povědomím o rizikových faktorech. Přestože se incidence rakoviny prsu na celém světě zvyšuje, některé rozvojové země stále čelí základním problémům, jako je neexistence komplexních a systematických screeningových programů, což vede k diagnostice nemocí v pokročilejších stádiích.

Rakovina prsu má globálně obrovskou zátěž, která se projevuje nejen v počtu nových případů, ale také v počtu úmrtí. Studie ukazují, že počet případů rakoviny prsu vzrostl z 876 990 v roce 1990 na více než 2 miliony v roce 2019. Tento nárůst je částečně důsledkem urbanizace a globalizace, které mění životní styl. Západní způsob života, zahrnující nezdravé stravovací návyky, nedostatek fyzické aktivity a zvyšující se míru stresu, vede k vyššímu výskytu rakoviny prsu i v rozvojových zemích.

V rámci prevence a diagnostiky rakoviny prsu se v posledních letech začalo využívat několik nových zobrazovacích metod, které významně přispívají k včasnému zachycení onemocnění. Zobrazovací techniky, jako je mamografie, sonografie prsu, magnetická rezonance (MRI) a tomosyntéza, umožňují detekci i malých nádorů v počátečních stádiích, což může výrazně zvýšit úspěšnost léčby. Technologie, jako je digitální mamografie a kontrastní mamografie, poskytují nové možnosti v oblasti diagnostiky a hodnocení malignit prsu.

Dalším významným trendem je využívání umělé inteligence (AI) v zobrazování prsu. AI technologie umožňují rychlejší a přesnější analýzu snímků, což nejen zlepšuje diagnostiku, ale také podporuje lékaře v rozhodovacích procesech. AI je schopna identifikovat vzory a abnormality, které by mohly být pro lidské oko obtížně rozpoznatelné. Význam tohoto technologického pokroku je neocenitelný, zejména v oblastech, kde je nedostatek kvalifikovaných odborníků.

Vzhledem k těmto novým přístupům je důležité, aby zdravotnické systémy v rozvojových zemích včetně Indie investovaly do modernizace zdravotní infrastruktury a školení odborníků. Včasná diagnostika je klíčová pro zlepšení přežití pacientek s rakovinou prsu a zajištění kvalitní péče.

Zajímavým krokem v léčbě rakoviny prsu je i personalizovaná medicína. Tato metoda umožňuje přizpůsobit léčbu konkrétním potřebám pacienta na základě genetických a molekulárních testů. Personalizovaná medicína nejen zlepšuje účinnost léčby, ale také minimalizuje vedlejší účinky, které jsou u tradičních chemoterapií často problémem. Přesnost léčby a její přizpůsobení potřebám pacienta je jedním z největších pokroků v onkologii.

V oblasti chirurgických přístupů k léčbě rakoviny prsu je dnes možné použít techniky šetřící prsy, které umožňují odstranění nádoru s minimálním poškozením okolních tkání. Takové přístupy nejen zlepšují estetické výsledky, ale také snižují psychickou zátěž pacientek. V případě postižení axilárních uzlin se rozvíjejí nové metody, které umožňují minimálně invazivní operace s menším rizikem pro pacienta.

Je nutné mít na paměti, že výskyt rakoviny prsu je přímo spojen s životním stylem, genetickými faktory a vnějšími vlivy, jako je vystavení chemikáliím a znečištění. Kromě technologických inovací je kladeno stále větší důraz na prevenci, edukaci veřejnosti a zajištění dostupnosti kvalitní zdravotní péče.

Jaké jsou výhody a omezení použití PET/CT u rakoviny prsu?

Použití PET/CT s FDG označením v diagnostice rakoviny prsu přináší řadu výhod, zejména při zlepšení přesnosti stagingu a snížení nutnosti invazivních chirurgických zásahů. Tento způsob zobrazení se ukázal jako cenný nástroj při detekci nádorů a metastáz, avšak je důležité si být vědom omezení této technologie, která mohou ovlivnit její spolehlivost a přesnost.

PET/CT s FDG označením je doporučeno pro stádium IIIA rakoviny prsu (T3, N1, M0) nebo IIIB, kde je jeho použití volitelné pro stanovení výchozího stagingu. V případech operabilních stadií I a II, nebo po provedení lumpektomie či mastektomie s více než čtyřmi pozitivními axilárními uzlinami, je rovněž považováno za volitelné (kategorie IIB). Pro recidivu nebo stádium IV se PET/CT doporučuje pro staging a restaging jako volitelné (také kategorie IIB). Staging je však vždy třeba potvrdit dalšími diagnostickými metodami, jako je histopatologické vyšetření nebo jinými zobrazovacími technikami.

Zajímavou metodou, která může zlepšit specifitu PET/CT u rakoviny prsu, je tzv. "dual-time imaging". Tento přístup zahrnuje po aplikaci FDG opětovné zobrazení prsu přibližně dvě hodiny po první injekci radiofarmaka. Tato metoda má za cíl zvýšit detekční schopnost u maligních nádorů, které vykazují zvyšující se akumulaci FDG v čase. Naproti tomu zánětlivé procesy nebo benigní léze obvykle ukazují stabilní nebo klesající příjem FDG, což může pomoci v odlišení maligních od benigních nádorů. I přesto je klinická účinnost této techniky v praxi stále nejasná a velké studie pro potvrzení její platnosti jsou stále potřeba.

Využití FDG jako kontrastní látky však není bez problémů. Je důležité si uvědomit, že zvýšený příjem FDG není specifický pouze pro malignity. Může docházet k falešně pozitivním nálezům při infekčních nebo zánětlivých onemocněních, jako je mastitida, abscesy nebo benigní změny, například fibroadenomy nebo cysty prsu. Tyto stavy mohou vést k falešným pozitivním výsledkům, což snižuje specifitu PET/CT a může vyvolat zbytečné invazivní diagnostické procedury. Z těchto důvodů je nezbytné vždy korelovat nálezy PET/CT s klinickými informacemi a histopatologickými výsledky.

Dalšími faktory, které mohou ovlivnit kvalitu PET/CT snímků, jsou různé fyziologické procesy v těle, jako je glukózová metabolizace v mozku nebo svalová aktivita, které mohou rovněž vést k vyšší akumulaci FDG. Mezi běžné příčiny falešně pozitivních výsledků patří také postsurgery změny, granulematozní onemocnění, například sarkoidóza nebo tuberkulóza, a laktující žlázy. To vše jsou faktory, které je třeba při interpretaci PET/CT snímků pečlivě zvažovat.

Pokud jde o detekci recidiv rakoviny prsu, PET/CT má oproti tradičním zobrazovacím metodám výhodu v podobě vyšší citlivosti a specificity. Studie ukazují, že PET/CT je schopno detekovat recidivu s citlivostí až 90 % a specificitou 81 %, což je výrazně lepší než výsledky, které poskytují konvenční zobrazovací techniky. To znamená, že PET/CT dokáže s větší pravděpodobností detekovat návrat onemocnění v porovnání s tradičními metodami, čímž umožňuje rychlejší a přesnější rozhodování o dalším terapeutickém postupu. Nicméně, i zde mohou existovat výzvy, jako je detekce malých nebo nízkogradovaných recidiv, které vykazují omezený příjem FDG. V těchto případech mohou být nezbytné další zobrazovací techniky nebo biopsie pro potvrzení přítomnosti recidivy.

V souhrnu lze říci, že i když PET/CT představuje cenný nástroj v diagnostice a sledování rakoviny prsu, jeho využití by mělo být vždy součástí širší multimodální diagnostiky. Zkombinování PET/CT s dalšími zobrazovacími technikami, jako je mamografie, ultrazvuk nebo MRI, a podpořené klinickými informacemi a histopatologií, zajišťuje nejvyšší přesnost diagnostiky a následného terapeutického rozhodování.