Vliv tradiční lidové kultury na duchovně-morální rozvoj osobnosti mladšího školního věku
Vorotyntseva I. V.

Problém duchovního a morálního rozvoje školáků je dnes ve společnosti aktuálnější než kdy jindy. Národ, který nezná svou historii a kulturu, je odsouzen k duchovnímu úpadku. Právě proto je třeba si znovu uvědomit základy tradiční lidové kultury a obnovit národní ruský charakter. S duchovně-morální výchovou se dnes spojuje možnost zachování jak samotné dětské osobnosti, tak celé společnosti. Jedním z důležitých předpokladů duchovně-morální výchovy je využívání etnokulturních tradic vlastního regionu.
Výchova občana a vlastence, který zná a miluje svou vlast, není možná bez hlubokého poznání duchovního bohatství vlastního národa a přiblížení se k jeho etnokultuře. Dnes však existuje rozpor mezi nutností zvyšovat úroveň duchovně-morální kompetence mladších školáků a nedostatečným technologickým propracováním tohoto procesu v rámci tradiční výuky. Formování duchovně-morální kompetence mladších školáků není možné bez neustálého obracení se ke kořenům lidové kultury.

Mladší školní věk je obdobím nejvhodnějším pro duchovně-morální formování osobnosti, obdobím intenzivního rozvoje emoční sféry, kdy je dětská duše otevřená vnímání okolního světa. Domácí kultura se v tomto případě musí stát nedílnou součástí duše dítěte, která mu pomůže utvářet osobnost.
V pedagogické činnosti se dnes stále častěji vracíme k folkloru, ve kterém národ uchoval to nejcennější ze svých kulturních výdobytků. Na prvním stupni základní školy pokračujeme v seznamování s tradicemi ruského národa prostřednictvím hodin literárního čtení, pravoslavné kultury a mimoškolní činnosti.
Mimoškolní činnost je důležitou součástí vzdělávacího procesu probíhajícího ve škole. Proto je pro úspěšné řešení problému nezbytné spojení netradičních vyučovacích hodin se systémem mimoškolních aktivit. V hodinách na prvním stupni se snažíme zpestřovat výuku prvky folkloru, lidových svátků a her. Seznamováním dětí s příslovími, hádankami, pohádkami, říkadly, zaklínadly, rozpočítadly, jazykolamy, posměšky a lidovými pohádkami je přivádíme k všeobecně uznávaným morálním hodnotám. Například v příslovích a pořekadlech se trefně hodnotí různé životní postoje, zesměšňují se nedostatky a oslavují se kladné lidské vlastnosti.
Zvláštní místo v dílech ruské lidové tvořivosti zaujímá úcta k práci a obdiv k dovednosti lidských rukou. Díky tomu je folklor bohatým zdrojem poznávacího a morálního rozvoje dětí.
Obrovskou část lidové kultury tvoří naše tradiční lidové svátky. Jsou to svátky, které se předávají z generace na generaci, „z úst do úst“. Lidová kultura se skládá z mnoha vzájemně propojených částí: poetického slova, nápěvu, hry, tance, ručních prací, řemesel atd. Tradiční svátky v sobě soustředily všechny tyto prvky.
Tisícileté pravoslavné sváteční tradice ruského národa organicky spojují dvě roviny: duchovní (události církevních dějin) a starozemědělskou (etapy pěstování chleba), čímž vytvářejí „roční kruh svátečních dnů“.
Lidový svátek je po staletí osvědčeným způsobem sjednocení lidí v kolektivním prožívání událostí. Využíváním lidové zkušenosti pomáháme dětem kreativně se projevit už při přípravě na svátek a přivést je k radosti z kolektivní tvořivosti. Děti pak mohou na oplátku pomoci svým rodičům objevit nový svět.
Přibližování dětí k lidovým tradicím nám, pedagogům, pomáhá vychovávat zdravou, harmonickou osobnost, schopnou překonávat životní překážky. Nezastupitelným materiálem pro tuto pedagogickou práci jsou dětské tradiční hry, a to jak jako samostatný kulturní komplex, tak jako součást lidových svátků.
Lidová hra má rozvíjející, poznávací, zábavnou, korektivní a další výchovné funkce. Zároveň, jakožto fenomén tradiční kultury, může děti přivést k lidovým tradicím, což představuje klíčový aspekt výchovy duchovnosti a formování systému morálně-estetických a všeobecných lidských hodnot. Lidová hra jako kulturní fenomén učí, rozvíjí, vychovává, socializuje a baví. Od samotného počátku civilizace se hra stala měřítkem projevů všech klíčových osobnostních rysů. Zařazením lidové hry do výchovně-vzdělávacího procesu cíleně uvádíme děti do světa lidové kultury.
Lidová kultura je obrovskou součástí kulturního dědictví národa, kterou bychom měli co nejvíce využívat ku prospěchu dítěte a pro dítě samotné. Prostřednictvím lidové tvořivosti se dítě může rozvíjet, projevovat své schopnosti, fantazii, ukázat se v hrách, účastnit se různých soutěží. Právě v mladším školním věku dítě vnímá polovinu informací prostřednictvím hry, a v lidových hrách je mnoho poučného. Například pohádky mohou dítěti mnohé povědět o světě, ve kterém žije, o jeho zemi a předcích.
Činnost učitele, zaměřená na rozvoj duchovně-morální osobnosti mladších školáků, musí být především orientována na formování zájmu o lidové tradice, historické a kulturní dědictví ruského národa, kulturu předků, hluboké tradiční dědictví. Je nezbytné, aby si děti vytvořily snahu chránit a rozmnožovat nejlepší tradice svého národa.

Jak EDC ovlivnil emplaci AAP a vývoj ME?
Jak se šíří patogeny v populacích divokých včel a co to znamená pro jejich zdraví?
Jak optimalizovat rozpouštědla pro tvorbu vysoce kvalitních perovskitových filmů?
Jaké bezpečnostní mechanismy jsou kladně hodnoceny v nových generacích mobilních sítí?
Nařízení o organizaci školního stravování ve školním roce 2018/2019
Týden intelektuálních her a matematických soutěží: 15. – 21. ledna
V rámci oslav Dne republiky Baškortostánu byly ve školách uspořádány akce podle plánu Dne republiky Baškortostánu v roce 2016. Konaly se tematické třídní hodiny, kvízy. Dne 10. října proběhl slavnostní nástup – přijetí pionýrů žáků 4. a 5. tříd. Učitelka dějepisu Dinara Ramilovna Šarafislamova vyprávěla o vyhlášení suverenity Republiky Baškortostán, seznámila děti s dnešním životem republiky a vysvětlila symboliku. 11 žáků bylo přijato do dětského sdružení „Duha“.
Chléb – základ života: Tradice, příběhy a poezie o našem každodenním pokladu
Historický kvíz „10 předmětů blokády Leningradu“ k 75. výročí jejího zrušení ve škole č. 2 v Makaryevu