Patogeny mohou být přenášeny mezi hostiteli několika způsoby, což má významný dopad na šíření nemocí mezi včelami. Různé způsoby přenosu patogenů v divokých včelích populacích je důležité chápat, protože ovlivňují nejen zdravotní stav jednotlivých včel, ale také ekologickou stabilitu celé komunity. V tomto kontextu je důležité pochopit mechanismy, které umožňují vývoj a šíření patogenů mezi včelami, a to jak na úrovni jednotlivců, tak mezi různými druhy.

Jedním z hlavních způsobů, jakým dochází k přenosu patogenů mezi včelami, je přímý kontakt mezi nimi. Tento přenos probíhá například při sběru nektaru, páření nebo během chování, jako je vzájemné česání nebo trofallaxe. Při těchto interakcích mohou nakažené včely přenášet patogeny na zdravé včely prostřednictvím tělesného kontaktu. Pokud včely sbírají nektar a pyl na stejných květinách, mohou si vyměnit patogeny, protože se navzájem setkávají v těsném kontaktu, což zvyšuje riziko přenosu nemocí (Graystock et al. 2015; Tuerlings et al. 2022). Tento přenos je však u různých druhů včel vzácnější, protože mezi nimi nedochází k častému těsnému kontaktu.

Nepřímý přenos patogenů naopak nabízí více možností. Včely mohou přenášet patogeny prostřednictvím kontaminovaných zdrojů potravy, vody nebo hnízdních míst. K tomu dochází, když včely navštěvují květiny, které byly kontaminovány patogeny nakaženými včelami, které na nich zanechaly bakterie, viry nebo parazity prostřednictvím regurgitace nebo vylučování (Bodden et al. 2019). Takovéto květiny mohou být následně navštíveny jinými včelami, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu patogenů mezi různými druhy včel (Alger et al. 2019b). Vzácně může docházet k tomu, že včely rozpoznávají květiny podle vůně a některé patogeny mohou měnit vůní květů, což může ovlivnit chování včel při sběru potravy (Cellini et al. 2019; Fouks a Lattorff 2011).

Mezi další způsoby přenosu patogenů patří přenos vertikální, tedy mezi generacemi. Tento typ přenosu může nastat například přes kontaminované zásoby potravy nebo hnízdní materiál. Nakažené včely mohou přenášet patogeny na svá potomstva během kladení vajíček nebo péče o larvy (Yue et al. 2007). Příkladem může být přenos virů z infikovaných rodičů na jejich potomky, což zajišťuje kontinuitu přítomnosti patogenů v populacích.

U některých patogenů, jako jsou viry přenášené roztoči Varroa destructor, může mít přítomnost vektora zásadní význam pro šíření nemoci. I když roztoči Varroa jsou specifické pro včely medonosné, mohou přenášet viry na jiné druhy včel, i když tento roztoč infikuje pouze včely medonosné (Piot et al. 2022). Některé viry, jako je virus deformovaných křídel (DWV), mohou být u včel přenášeny vektory, což zvyšuje jejich virulenci, a to může mít vliv na jejich schopnost šířit se mezi různými druhy včel (Al Naggar et al. 2023).

Dalšími vektory, které mohou šířit patogeny mezi včelami, jsou roztoči Tropilaelaps, kteří parazitují na asijských včelách, ale po migraci do Evropy se ukázalo, že mohou přenášet viry, včetně DWV, na včely medonosné (Dainat et al. 2009; Forsgren et al. 2009). Tento proces může ještě více zkomplikovat dynamiku šíření patogenů mezi různými druhy včel. Také malý včelí brouk Aethina tumida, který se živí medem a pylu, může být hostitelem pro různé patogeny, včetně viru DWV, čímž přispívá k dalšímu šíření nemocí včelími koloniemi (Eyer et al. 2009).

Patogeny tedy mohou být přenášeny mezi včelami několika způsoby, což může mít významné důsledky pro zdraví divokých i domestikovaných včel. Včely se setkávají s patogeny nejen přímo, ale i nepřímo prostřednictvím sdílených zdrojů potravy a vody. Kromě toho vertikální přenos mezi generacemi zajišťuje pokračování šíření patogenů i mezi různými včelími populacemi. Významným faktorem, který ovlivňuje přenos patogenů, je také role vektorů, jako jsou roztoči nebo paraziti, kteří mohou přenášet viry a bakterie mezi včelími druhy, což komplikuje snahy o kontrolu šíření nemocí.

Jak patogeny ovlivňují včely a divoké opylovače: Význam pro ekosystémy a zemědělství

Různé patogeny mohou mít vážný dopad na včelí kolonie a divoké opylovače, což má dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy i zemědělskou produkci. Včely, jako klíčoví opylovači, jsou nepostradatelné pro udržení zdraví ekosystémů, a jakékoliv narušení jejich zdraví může ovlivnit jak přírodní biotopy, tak i produkci potravin. Představme si, jak složité a vzájemně propojené jsou vztahy mezi patogeny, včelami a ostatními opylovači.

Včely medonosné (Apis mellifera) jsou obzvláště náchylné k celé řadě patogenů, mezi něž patří různé bakterie, paraziti a mikroorganismy. Z těchto patogenů je nejvíce studován Paenibacillus larvae, bakteriální patogen, který způsobuje americkou hnilobu plodu. Tato infekce zasahuje trávicí trakt larev, což vede k jejich úmrtí na septikémii. Infekce se mohou lišit v závislosti na genetice kolonie a její odolnosti vůči bakteriím. Kromě toho existují také případy, kdy bakterie Melissococcus plutonius způsobuje evropskou hnilobu plodu, která vede k úhynu larev v důsledku podvýživy. Tyto bakterie byly široce rozšířeny po celém světě, ale jsou vzácné u divokých včel.

Dalším zajímavým případem jsou mikroplazmy, jako Spiroplasma apis, které mohou ovlivnit včely medonosné, ale i některé divoké včely, například Bombus atratus nebo Osmia bicornis. Tyto mikroorganismy se přenášejí prostřednictvím fekálně-orálního mechanismu a mohou způsobit onemocnění zvané „květnová nemoc“. V případě Spiroplasma apis byla zaznamenána i přenos do jiných druhů včel, i když účinky této infekce zůstávají nejasné.

Kromě bakterií a mikroplazem je třeba zmínit i roztoče, kteří se stávají čím dál větší hrozbou pro zdraví včelích kolonii. V minulosti byl varoázní roztoč Varroa destructor považován za hlavního parazita včel medonosných, ale nyní je známo, že tento roztoč napadá i další druhy, jako je A. cerana, což zvyšuje riziko přenosu patogenů mezi druhy. Podobně tropilalapsové roztoče, kteří jsou původně parazity asijských gigantických včel, začínají ohrožovat i včely medonosné, což vyvolává obavy o budoucnost včelařství.

Zatímco většina informací o patogenech pochází z výzkumu včel medonosných, situace u divokých včel je stále nedostatečně prozkoumána. Patogeny, které se vyskytují u divokých včel, jako je Ascosphaera, která způsobuje chalkbrood, nebo Antonospora scoticae, mikrosporidium, které ovlivňuje samotářské včely, představují potenciální hrozbu pro jejich populace. Přestože některé patogeny, jako Paenibacillus spp., byly detekovány v hnízdech samotářských včel, neexistují důkazy o tom, že by vyvolávaly skutečné onemocnění.

Strepsiptera, hmyz parazitující na včelách, je dalším příkladem patogenu, který ovlivňuje divoké opylovače. Tato skupina parazitů má fascinující životní cyklus a je známo, že přenos patogenů se děje prostřednictvím květin, na které včely přistávají při sběru pylu a nektaru. Parazitické larvy poté přecházejí na včely a přenášejí infekci. Včely napadené Strepsiptera mohou vykazovat změny v chování a nižší plodnost, což představuje hrozbu pro jejich populace.

Z hlediska ekosystémů a ochrany přírody je klíčové porozumět těmto interakcím mezi patogeny a jejich hostiteli. Studování těchto vzorců přenosu je nezbytné pro ochranu včelích populací a prevenci šíření patogenů mezi různými druhy. Zatímco včely medonosné hrají nezastupitelnou roli v zemědělství a opylování, divoké včely také poskytují důležitou ekosystémovou službu, která není dostatečně oceňována. Tento problém není omezován pouze na komerční včelaření, ale má široký dopad na biodiverzitu a stabilitu ekosystémů.

V budoucnu je třeba pokračovat v intenzivním výzkumu, který by umožnil lépe pochopit dynamiku šíření patogenů a implementovat efektivní metody prevence. To zahrnuje spolupráci mezi výzkumníky, včelaři, ochránci přírody a politiky na vytváření účinných strategií pro ochranu včel a opylovačů. Kromě toho je nezbytné financovat výzkum, který nám poskytne podrobnější informace o šíření patogenů a jejich vlivu na ekologické procesy. Bez této spolupráce a výzkumu bude těžké udržet zdraví včelích populací a zabezpečit opylování rostlin, které je základem pro výrobu potravin.

Jaký je význam modifikace a sestavení měděných nanoklustrů pro katalytické aplikace?
Co je hnací silou přírody: Zákon pomsty a rovnováhy ve zvířecím světě
Jaký je rozdíl mezi slovy still, yet, more, else, another v angličtině a jak je správně používat?