Barinovová I.I., zástupkyně ředitele
Model vylepšené struktury metodické služby OÚ

Metodická rada zajišťuje vypracování koncepce rozvoje, koordinaci a sladění činností při plnění programů a projektů;
Metodické oddělení zůstává, jak tomu bylo i dříve, vedoucí strukturou, která organizuje variabilní a flexibilní metodické doprovázení pedagogů v otázkách kvalitního vyučování a plnění vzdělávacích programů. Při vyčlenění sektorů předškolního, základního a dalšího vzdělávání se vedoucími stanou nadpředmětové a projektové přístupy k organizaci činnosti.
Centrum informatizace zajistí sběr, shromažďování, systematizaci, úplné a operativní šíření legislativních, normativních a metodických dokumentů, koordinaci využívání informačních zdrojů a implementace ICT do vzdělávací praxe.
Pedagogické dílny se vytvářejí pro formování účinného systému šíření a shrnování pokrokových zkušeností.
Projektové skupiny – dočasné struktury, které se vytvářejí pro vývoj inovačních projektů, jejichž implementace do vzdělávacího procesu zajistí vysokou úroveň konkurenceschopnosti vzdělávacího zařízení;

Experimentální laboratoře – budou strukturou, která bude testovat různé způsoby řešení problémů metodické služby. Síťové projekty pro testování distančních forem výuky a mimoškolní činnosti, testování systému monitorování činnosti třídních učitelů, vytváření síťových profesních komunit – příklady činnosti jednotlivých laboratoří.
Konzultační centrum
Bylo zřízeno pro formování nového, více variabilního a flexibilního přístupu k moderním podmínkám vzdělávacího prostředí pro profesní a kreativní rozvoj pedagogů a vedoucích pracovníků; kultivaci zájmu o inovace a jejich iniciování, spuštění efektivních mechanismů pro rozvoj profesní kompetence pedagogů.
Hlavními směry činnosti Konzultačního centra mohou být následující servisní služby:

  • Předmětově-metodický servis

  • Monitorovací servis

  • Marketingový servis

  • Informační servis

  • Expertní servis (vědecko-metodický audit):

  • Knihovnicko-metodický servis

Metodická práce školy v podmínkách zavádění nových vzdělávacích standardů je organizována v souladu s těmito principy:
Princip "zóny nejbližšího rozvoje"
Princip kombinace individuálních a skupinových forem metodické práce
Princip stimulace kreativního růstu pedagogů

Princip "zóny nejbližšího rozvoje" (odůvodněn L.S. Vygotskym pro výuku dětí). Jako "zóna nejbližšího profesního rozvoje" se považuje ta oblast, v níž pedagog s pomocí svých kolegů, vědců a studované literatury může vyřešit problémy, které se objevily v jeho profesní činnosti. Tato "zóna nejbližšího profesního rozvoje" je pro každého pedagoga vysoce individuální.

Implementace tohoto principu zahrnuje:

  • studium profesních obtíží, identifikaci problémů v činnosti pedagoga při zavádění FGOŠ;

  • aktualizaci potřebných znalostí a dovedností pro profesní růst (pomoc pedagogovi při uvědomění si jeho profesních obtíží a problémů);

  • stanovení individuálních úkolů pro zvyšování pedagogické kvalifikace;

  • vypracování programu profesního růstu pedagoga;

  • systematickou evaluaci plnění stanovených úkolů a implementace programu, jejich korekci.
    Projektový produkt:
    Individuální program profesního růstu každého učitele

Princip kombinace individuálních a skupinových forem metodické práce zahrnuje možnost, že každý pedagog se může spojit s ostatními pedagogy nebo se zapojit do práce speciálně organizovaných skupin.
Implementace tohoto principu zahrnuje:

  • studium profesních problémů, zájmů a potřeb pedagogů, jejich klasifikaci a určení nejběžnějších, typických požadavků pedagogů;

  • stanovení požadované tématiky a podle toho různých skupinových forem metodické práce;

  • poskytnutí příležitosti každému pedagogovi vybrat si způsoby a formy zvyšování odbornosti, dobrovolně se účastnit různých seminářů, kurzů a dalších forem metodické práce;

  • možnost nabídnout vlastní individuální formu profesního rozvoje.
    Princip kontinuity a návaznosti předpokládá trvalý profesní růst pedagogů a také zohlednění jejich skutečné profesní připravenosti na zavádění FGOŠ.
    Tento princip znamená:

  • zajištění celistvosti a systematičnosti metodické činnosti v OÚ;

  • koordinaci a sladění činnosti všech subjektů zavádění FGOŠ;

  • zachování tradic dříve používaných efektivních forem metodické práce, stejně jako zavádění nových;

  • zohlednění zkušeností a úrovně připravenosti pedagoga, stejně jako stanovení perspektiv jeho profesního růstu,

  • výběr forem a metod metodické práce, které zajišťují rozvoj tvůrčích schopností a předpokládají větší samostatnost a odpovědnost pedagoga.
    Projektový produkt:
    Plán metodické práce orientovaný na jednotlivé skupiny pedagogů;
    Program „PROJEKTORIUM“,
    Model metodické práce školy.

Princip stimulace kreativního růstu pedagogů na základě vyvinutého systému morálních a materiálních stimulů vyžaduje vytvoření podmínek pro formování motivace profesního seberozvoje. Mezi motivy lze vyčlenit následující: motivy úspěchu, překonání profesních obtíží, zaměřené na zlepšení materiálního blahobytu, profesního uznání, kariérní motivy a další.
Implementace tohoto principu zahrnuje:

  • systematické sledování výsledků činnosti, objektivní hodnocení profesního růstu pedagogů a pedagogických kolektivů;

  • pomoc pedagogovi a pedagogickému kolektivu při určení oblastí činnosti, kde lze dosáhnout úspěchu, projevit silné stránky, ukázat vzor řešení problému pro ostatní kolegy;

  • určení systému prostředků, které každého podněcují k hledání a kreativitě, zohledňující zvláštnosti pedagogů a jejich možnosti;

  • vypracování pravidel pro kolektivní a individuální soutěže, přehlídky na základě výsledků inovační, tvůrčí činnosti pedagogů;

  • podporu, ocenění iniciativy pedagogů při stanovení a řešení profesních problémů, cíleně se zabývajících sebevzděláváním.