Jaké jsou současné metody screeningu rakoviny prsu a jejich omezení?

Screening rakoviny prsu využívá různé technologie, z nichž každá má své výhody a omezení. Automatizované trojrozměrné ultrazvukové vyšetření (ABVS) generuje sekvenci B-mode snímků a umožňuje rekonstrukci celkového objemu prsu. Jeho výhodou je nižší závislost na operátorovi oproti klasickému ultrazvuku, ale slabinou je omezené hodnocení oblasti axily a komplexu bradavky a dvorce. Mezi další metody patří magnetická rezonance (MRI), která díky kontrastnímu zvýraznění umožňuje přesnější detekci malignit, zejména u vysoce rizikových žen. Nicméně MRI není vhodná jako screening pro ženy s průměrným rizikem kvůli vysokým nákladům a zvýšenému počtu benigních nálezů vyžadujících další vyšetření.

V Indii jsou klíčovou součástí screeningových programů klinická vyšetření prsu (CBE) prováděná zdravotními pracovníky v pravidelných intervalech. Studie ukazují, že CBE prováděné každé dva roky výrazně snižují pokročilost nádorů při diagnostice a vedou ke snížení mortality z rakoviny prsu až o 15 %, u žen nad 50 let dokonce téměř o 30 %. V podmínkách zemí s nízkými a středními příjmy představuje CBE dostupnou a efektivní metodu, zvláště v situacích omezených zdrojů.

Existují dvě základní strategie screeningu: populační a oportunistický. Populační screening je organizovaný, aktivně vyhledává všechny způsobilé ženy za účelem včasné diagnostiky, zatímco oportunistický screening probíhá v rámci běžných návštěv zdravotnických zařízení na základě doporučení nebo samovolné iniciativy pacientek. V Indii je populací založený screening podpořen Národním programem prevence a kontroly neinfekčních chorob (NP-NCD), který doporučuje klinické vyšetření prsu ženám ve věku 30 až 65 let s následnou orientační samovyšetřovací edukací.

U žen s pozitivním nálezem v rámci screeningu je doporučeno další vyšetření ultrazvukem, mamografií či biopsií, podle potřeby ve specializovaných centrech. Samovyšetření prsu (BSE) je součástí programu pouze jako doplňková metoda pro zvýšení povědomí o vlastním těle a neslouží jako náhrada za klinické vyšetření kvalifikovaným zdravotníkem.

Je nutné chápat, že žádná screeningová metoda není dokonalá. Každá má svá omezení jak v přesnosti, tak v dostupnosti a nákladech. Efektivní programy musí kombinovat dostupné technologie s dobře organizovanou sítí péče, vzděláváním populace a jasnými doporučeními pro další diagnostiku a léčbu. Součástí úspěšné strategie je i zohlednění sociálních a ekonomických faktorů, které ovlivňují přístup k vyšetřením a dodržování následné péče.

Jak správně přistupovat k diagnostice cystických lézí prsu: klíčové informace pro odborníky

Cystické léze prsu jsou častými nálezy při vyšetření pomocí ultrazvuku (US) a vykazují širokou škálu obrazových charakteristik, které mohou mít zásadní vliv na následnou léčbu a sledování. Při správné diagnostice je nezbytné rozlišovat mezi jednoduchými cystami, komplikovanými cystami a jinými atypickými formami, které mohou naznačovat přítomnost malignity.

Komplikované cysty se obvykle vytvářejí jako následek infekce nebo krvácení v rámci jednoduché cysty. Na US se tyto cysty jeví jako hypoechoické masy s posteriorním akustickým zesílením. V některých případech mohou vykazovat tenké vnitřní přepážky, hladinu kapaliny či závislý debris, který se pohybuje při změně polohy pacienta. Důležité je, že přítomnost jakékoli pevné složky uvnitř cysty je indikací pro zařazení do kategorie BI-RADS 4 a vyžaduje další diagnostiku. Tyto léze jsou více podezřelé na malignitu a mohou naznačovat přítomnost karcinomu, přičemž je doporučeno provést biopsii pod US kontrolou.

Léze bez výrazně definovaných okrajů, které vykazují pevnou složku, by měly být považovány za komplexní cysty a zařazeny do kategorie BI-RADS 4. Tento typ cysty může ukazovat na in situ malignitu, což znamená, že nález je podezřelý na přítomnost rakoviny, ale obvykle je třeba provést biopsii k potvrzení diagnózy. Vzhledem k tomu, že se maligní léze mohou nacházet v různých fázích a vyvíjet se i v oblasti rozhraní mezi tukem a žlázovou tkání, je třeba věnovat velkou pozornost těmto podezřelým oblastem.

Vysoká citlivost US umožňuje detekci non-mass lézí, které nemají třírozměrný tvar a okraje typické pro masy. Tyto léze mohou zahrnovat patologické změny ve výstelce mlékovodů, změny v architektuře prsu, zahuštění kůže a edém. Takové nálezy by měly být vždy vyšetřeny a hodnoceny, protože mohou naznačovat závažné onemocnění jako je zánět prsu, mastitida nebo dokonce nádorové procesy, které mohou být příčinou edému nebo změn v okolní parenchymální tkáni.

Pokud jde o přítomnost vaskularity, i když je to známka, která může pomoci odlišit benigní léze od maligních, její spolehlivost je omezená. Maligní tumory mohou vykazovat absenci vaskularity, zatímco benigní léze, jako jsou papilomy, mohou mít výrazný barevný tok. Proto je při vyšetření důležité hodnotit přítomnost či absenci vaskularity v souvislosti s technickými faktory a celkovým obrazem nálezu.

Kromě toho by měl každé diagnostické vyšetření a následné rozhodnutí o postupu sledování vycházet z komplexní analýzy veškerých obrazových a klinických údajů. Kategorizace podle BI-RADS (Breast Imaging-Reporting and Data System) pomáhá standardizovat a usnadnit rozhodovací proces pro odborníky. Například léze v kategorii BI-RADS 3 mají riziko malignity menší než 2 %, což obvykle umožňuje bezprostřední sledování bez nutnosti biopsie, pokud se nález stabilizuje. Naopak, léze v kategorii BI-RADS 4, které vykazují větší podezření na malignitu, vyžadují podrobnější vyšetření, včetně biopsie.

Při analýze izoechogenních lézí je důležité si uvědomit, že tyto léze mají podobnou echogenitu jako okolní tukovou tkáň prsu, což může vést k falešně negativním výsledkům. Cysty nebo nádory, které se nacházejí v oblasti přechodu mezi tukem a žlázovou tkání, jsou rizikové pro přehlédnutí, pokud mají stejnou echogenitu jako tuk. Optimalizace US techniky může pomoci lépe detekovat tyto "neviditelné" léze, což je klíčové pro prevenci opomenutí závažných onemocnění.