V současném globálním technologickém prostředí hrají datová centra klíčovou roli v zajišťování dostupnosti a ochrany informací. Tento význam se zejména prohlubuje v obdobích krizí, jako jsou válečné konflikty, kdy jsou ohroženy nejen samotné technologie, ale i infrastruktura nezbytná pro jejich fungování. Při posuzování odolnosti datových center je nutné brát v úvahu různé faktory, které mohou ovlivnit jejich bezpečné fungování, od technických hrozeb po geopolitické a vojenské rizika.

Datová centra poskytují široké spektrum služeb, včetně infrastruktury jako služby (IaaS), platformy jako služby (PaaS) a software jako služby (SaaS), což organizacím umožňuje rychlé škálování jejich IT infrastruktury podle rostoucí poptávky. Využívání cloudových služeb také přináší značné finanční úspory. Tato flexibilita však nese i své riziko – centralizace dat na jednom místě činí datová centra klíčovými objekty kritické infrastruktury, jejichž odolnost a kybernetická bezpečnost musí být zajištěna na nejvyšší úrovni.

V případě konfliktů, jako je válka s Ruskou federací, se tato rizika násobí. Mezi konkrétní hrozby patří problémy s dodávkami elektřiny, přístupem na internet, údržbou služeb (včetně specialistů, dodávky zařízení a servisních center), raketovými útoky, obsazením prostor a zařízení datového centra nepřátelskými silami. Efektivní způsob řízení těchto rizik může spočívat v přesunu dat a operací do zahraničí, což však přináší další výzvy – vysoké náklady, omezené výpočetní kapacity a šířkové limity datových přenosů. K tomu se přidává otázka bezpečného zálohování dat, zejména citlivých informací, které nesmí být zpracovávány přes nezabezpečené kanály.

Je nutné si uvědomit, že při takových rizicích mohou nastat situace, kdy objem dat, které datové centrum musí uchovávat, převýší jeho kapacitu. Takový scénář může vést k nevratné ztrátě dat, což by mělo zásadní důsledky nejen pro soukromé subjekty, ale i pro státní bezpečnost. V tomto kontextu se nabízí řešení v podobě odlehčení zdrojů – například odstraněním nepotřebných dat nebo jejich rychlým přesunem na jiná bezpečná místa. Tato opatření však mají časové limity, které jsou během válečného konfliktu velmi problematické.

V případě Ukrajiny, kde se čelí těmto výzvám, bylo zahájeno rozsáhlé zálohování dat v zahraničí. Tento krok s sebou nese politická a ekonomická rizika, a proto se nabízí alternativa – relocace citlivých dat na bezpečnější místa uvnitř samotné země nebo do oblastí, kde je infrastruktura stabilní a bezpečná. I přesto, že výstavba takovýchto robustních systémů v rámci válčící země, jako je například model Švýcarska v pohoří Karpaty, je mimořádně náročná a vyžaduje obrovské investice, je stále možné dosáhnout určité míry soběstačnosti a ochrany.

Důležitou součástí těchto strategií je spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, která by umožnila sdílení zdrojů, vybavení a výpočetních kapacit mezi datovými centry během krizí. Tento přístup by mohl zahrnovat například mechanismy pro přemístění zařízení a zajištění rychlého obnovení provozu v případě útoků nebo přírodních katastrof. Tyto postupy by měly být součástí širší koncepce odolnosti datových center v krizových obdobích a měly by zohledňovat jak fyzické, tak i kybernetické hrozby.

Kromě fyzické ochrany datových center je třeba se zaměřit na rizika spojená s výpadky dodávek energie, problémy s chlazením systémů, selháním hardwaru, výpadky konektivity nebo kybernetickými útoky. Každé datové centrum by mělo mít připravené záložní systémy, jako jsou generátory pro dodávky energie, záložní chladicí systémy, systémy pro detekci narušení bezpečnosti a samozřejmě robustní strategie pro řešení kybernetických hrozeb.

V rámci analýzy hrozeb je rovněž nezbytné vypracovat plány pro evakuaci, zničení zařízení pro případ zajištění před nepřítelem, vytvoření záložních personálních rezerv a postupy pro přesun a rozmístění zařízení na alternativních lokalitách. Zkušenosti získané z těchto postupů mohou sloužit jako cenný nástroj nejen pro Ukrajinu, ale i pro další země čelící podobným bezpečnostním a přírodním výzvám.

Jaké jsou nové trendy v návrhu a analýze S-boxů pro šifrovací systémy?

V oblasti kryptografie, zejména v souvislosti s blokovými šiframi, jsou S-boxy (substituční boxy) klíčovými prvky, které zabezpečují ochranu proti různým typům analytických útoků. Tato studie zkoumá novinky v návrhu S-boxů a zdůrazňuje pokroky, které byly dosaženy v posledních letech.

S-boxy jsou matematické funkce, které mapují pevnou délku vstupu na pevnou délku výstupu. V kontextu blokových šifer obvykle pracují s bloky o velikosti 4 až 8 bitů, přičemž se v některých návrzích vyskytují i větší S-boxy. Hlavním úkolem S-boxů je zavést do šifry nelinearitu, která je nezbytná pro ochranu před lineárními a diferencemi analytickými útoky. Kromě toho S-boxy přispívají k rozptylu (diffuzi) šifry, což znamená, že malé změny ve vstupu způsobí značné změny ve výstupu, čímž ztěžují úspěšné provedení útoků jako je diferencová analýza.

Nové přístupy v návrhu S-boxů využívají pokročilé metody, jako jsou chaotické systémy, neuronové sítě a optimalizované algebraické konstrukce. Tyto techniky usilují o zlepšení tří základních kryptografických vlastností S-boxů: nelinearity, diferenciální uniformity a algebraického stupně.

Příkladem moderního výzkumu je práce Fahda et al. (2024), která zkoumá možnosti zneužití S-boxů pomocí zpětných vektorů (backdoored S-boxes). Tento výzkum upozorňuje na význam důkladné bezpečnostní audity S-boxů při jejich návrhu, aby se předešlo zranitelnostem, které by mohly být využity při kybernetických útocích.

Další studie, například práce Jamala et al. (2024), se zaměřuje na využití chaotických systémů pro návrh S-boxů pro specializované šifrování v oblasti zdravotnické bezpečnosti. Tento přístup prokázal, že je možné efektivně zašifrovat kritické oblasti v lékařských obrazových datech (DICOM), čímž se zvyšuje úroveň bezpečnosti v oblasti zdravotní péče.

Významným směrem je také kombinace lineárních zlomků s multilayer perceptron architekturami, jak ukazuje výzkum Waheeda et al. (2024). Tato metoda dosáhla výjimečných hodnot nelinearity, čímž překonala řadu současných návrhů S-boxů. To naznačuje, že propojení matematických přístupů s technikami strojového učení může být klíčem k dalšímu zlepšení bezpečnostních vlastností šifer.

Mezi nejnovější přístupy patří i práce Liu, Liu a Zhao (2024), která ukazuje, jak generování silných S-boxů pomocí náhodných afinních transformací a hyperchaotických map může eliminovat slabiny, jako jsou fixní body a krátké periodické cykly, které mohou být zneužity v kryptanalytických útocích.

Přestože existují různé způsoby konstrukce S-boxů, všechny se musí potýkat s těžkými kompromisy mezi nelinearitou, diferenciální uniformitou a algebraickým stupněm. Tyto faktory jsou vzájemně provázané a optimální návrh S-boxu vyžaduje pečlivé zvážení jejich vlivu na celkovou bezpečnost kryptografického systému.

Není bez zajímavosti, že s rozvojem internetových technologií a rostoucí důležitostí bezpečnosti v oblasti IoT (Internet of Things) se vyvinuly i návrhy S-boxů, které jsou optimalizovány pro hardware. Příkladem je práce Malala a Tezana (2024), kteří navrhli FPGA-přátelskou kompaktní verzi S-boxu, která dosahuje srovnatelné úrovně bezpečnosti s AES, ale je efektivnější v oblasti využití hardware a šetření zdroji.

Kromě těchto pokročilých technik zůstává klíčovým bodem návrhu S-boxů jejich schopnost odolávat širokému spektru kryptanalytických útoků, včetně útoků založených na zranitelnostech hardwarových kanálů, což stále představuje velkou výzvu pro konstruktéry šifrovacích systémů.

Je zřejmé, že oblast výzkumu S-boxů je velmi dynamická a nabízí stále nové výzvy a příležitosti. S pokračujícím rozvojem matematických metod, strojového učení a optimalizace pro hardware se otevírají nové možnosti pro návrh S-boxů, které budou schopny poskytovat vysokou úroveň bezpečnosti v budoucích kryptografických systémech.