Holubice míru – Světový den míru a jeho význam v dnešní době

Událost „Holubice míru“

Ne, slovo „mír“ sotva zůstane,
až války lidé přestanou znát.
To, co se dříve mírem nazývalo,
všichni budou prostě životem nazývat.
— V. Berestov

Je to tak krásné, klidné —
spát v míru a nevidět výbuchy,
neutíkat před bombardováním,
vědět, že blízcí, přátelé, sousedé — jsou naživu!
Vidět nebe, obláčky jako beránci,
modré rozlivy řek,
sledovat ptáčky poletující v lese.
Pro mnohé z nás je mír samozřejmostí. Mladá generace naší země nezná válku, hlad, zkázu.
To je přirozené a dobré, ale tím se zároveň znehodnocuje dar poklidného a mírového života v jeho hlubším smyslu.

Avšak pro mnoho zemí a národů, kteří žijí v atmosféře chaosu a ozbrojených konfliktů, není mír prázdným pojmem. Je to dar, je to pohádkový sen.
Právě proto, protože na světě jsou lidé, kteří o míru sní, kteří touží po jasném nebi nad hlavou, byl vytvořen zvláštní svátek.
Každoročně 21. září se slaví Mezinárodní den míru.

Tento svátek oslavuje stabilitu a blahobyt. Je to život bez hořkých slz ztráty, bez zkázy, bez pocitu neustálého ohrožení.

Historie vzniku Dne míru
Svátek byl ustanoven v roce 1981 jednou z rezolucí Valného shromáždění OSN. Od roku 2001 byl 21. září oficiálně uznán jako Mezinárodní den míru.

Tradice slavení Dne míru
Zahájení oslav oznamuje Zvon míru.
Zvonění zvonu je připomínkou pro celé lidstvo, že mír je velká hodnota, a nestačí o něm jen snít – pro jeho dosažení je třeba tvrdě a vytrvale pracovat.
Na Den míru se v různých zemích konají národní a státní akce. Jejich cílem je propagace ideálů míru.

Dne 21. září generální tajemník OSN pronáší poselství adresovaná různým národům, přičemž červenou nití těchto poselství je výzva, aby vlády naslouchaly svému lidu a vytvářely bezpečné životní podmínky. Poté, podle tradice, udeří do Zvonu míru a následuje minuta ticha – chvíle, kdy se každý zamýšlí nad svým posláním.
Proč je tato minuta ticha důležitá?

Symbol míru
Symbolem míru je dílo Pabla Picassa – vyobrazení holubice nesoucí v zobáku olivovou ratolest. Tento obraz byl postupně několikrát upraven, až získal podobu, kterou dnes známe.
Holubice jako symbol míru nebyla zvolena náhodně. Za její původ se považuje biblická legenda, kdy po potopě přinesla holubice na Noemovu archu olivovou ratolest – znamení toho, že Bůh se smířil s lidmi.

Mírové období je požehnáním, které nám dává možnost žít stabilní život: studovat, pracovat, zakládat rodiny, uplatňovat svá práva, duchovně a morálně růst.

Po přečtení článku se Samantha zeptala své matky: „Proč se všichni bojí pana Andropova? Proč se ho nikdo nezeptá, jestli chce zaútočit na naši zemi?“

Matka jí v žertu odpověděla: „Proč se ho nezeptáš sama?“

Samantha vzala slova své matky vážně a napsala dopis:
„Vážený pane Andropove! Jmenuji se Samantha Smith. Je mi 10 let. Blahopřeji vám k vašemu novému jmenování. Mám velké obavy, zda nezačne jaderná válka mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Jste pro válku, nebo proti ní? Pokud jste proti, prosím, řekněte mi, jak chcete zabránit válce? Samozřejmě mi nemusíte odpovídat, ale chtěla bych vědět, proč chcete ovládnout celý svět nebo alespoň naši zemi. Bůh stvořil Zemi, abychom na ní žili společně v míru a neválčili. S úctou, Samantha Smith.“

Dopis byl publikován v sovětských novinách „Pravda“. Dne 26. dubna 1983 dostala Samantha odpověď od Jurije Andropova. Na konci dopisu ji Andropov pozval do SSSR, aby se sama podívala, jak žijí sovětské děti. V červenci 1983 Samantha s rodiči odletěla do Sovětského svazu. V Moskvě ji čekalo vřelé přivítání.

Samantha strávila v Sovětském svazu dva týdny. Dne 22. července 1983, před odletem domů, pronesla slova, která si mnozí pamatují: „Budeme žít.“
Později ve své knize „Moje cesta do SSSR“ napsala: „Jsou stejní jako my.“
Takový je příběh dívky, která prolomila ledy studené války.

Mír je těžké vybudovat, ale ještě těžší je ho uchovat. Mír je velmi křehký. Chraňme ho!

Jak krásné je žít pod mírovým nebem!
Kolem kvetou květiny, zpívají ptáci,
všude zní dětský smích,
na tvářích lidí jiskří štěstí.
Jak hrozné je žít v čase války,
vidět smrt, nemilosrdné boje,
važte si štěstí, které držíte v rukou,
už žádné války, utopené v krvi.
Bez míru to nejde, je to základ života,
válka znamená jistou smrt.
Ať jsou naše činy i slova mírová,
chraňme společně MÍR.