Diagnóza infekce Neisseria gonorrhoeae u žen se provádí testováním vzorků z endocervixu, vagíny nebo moči. Tyto vzorky lze testovat pomocí kultivace, nukleové hybridizace nebo NAAT (nukleová amplifikační technika). Kultivace byla dlouho nejběžnější metodou testování pro vzorky odebrané z hltanu nebo konečníku. V současnosti však byly NAAT schváleny FDA i pro testování vzorků z recta a hltanu. U mužů mohou být vzorky z močové trubice testovány Gramovým barvením, ale toto není doporučeno jako definitivní metoda pro ženy nebo asymptomatické muže. Všichni pacienti, kteří jsou testováni na kapavku, by měli být zároveň testováni na další pohlavně přenosné infekce, jako je chlamydie, HIV a syfilis.

Léčba pacientů s podezřením na infekci N. gonorrhoeae nebo u těch, u nichž byla infekce potvrzena, musí být agresivní, aby se předešlo závažným následkům neléčené choroby. Vzhledem k vzniku kmenů N. gonorrhoeae rezistentních na chinolony již tyto antimykotika nejsou doporučována pro léčbu této infekce. Doporučený léčebný režim zahrnuje intramuskulární aplikaci ceftriaxonu. Pokud není ceftriaxon dostupný, alternativou je orální dávka cefiximu nebo gentamicinu IM spolu s orální dávkou azithromycinu. Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti současné infekce chlamydiemi, by pacienti měli být léčeni i na tuto infekci, pokud není chlamydiová infekce vyloučena pomocí NAAT.

Zánět pánevních orgánů (PID)

PID zahrnuje infekci horního reprodukčního traktu (endometrium, vejcovody, vaječníky a pánevní peritoneum), která vzniká přímým šířením patogenních organismů po slizničních plochách po počáteční infekci děložního čípku. Mezi hlavními původci PID patří Chlamydia trachomatis a N. gonorrhoeae. Dalšími organismy, které byly izolovány z vejcovodů pacientek s PID, jsou Mycoplasma, Streptococcus, Staphylococcus, Haemophilus, Escherichia coli, Bacteroides, Peptostreptococcus, Clostridium a Actinomyces. Významným faktorem pro šíření infekce je načasování infekce děložního čípku vzhledem k menstruačnímu cyklu. Endocervikální hlen brání vzestupnému šíření infekce, zejména v progesteron-dominantní fázi cyklu. Užívání orálních antikoncepčních prostředků napodobuje tento efekt, což vysvětluje částečně jejich ochrannou roli při prevenci PID. Přítomnost motilních spermií nebo nitroděložního tělíska (IUD) může usnadnit pronikání mikroorganismů přes tuto bariéru. Riziko PID je zvýšeno zejména v prvních třech týdnech po zavedení IUD, po této době se riziko snižuje na úroveň základního populačního rizika.

Riziko PID také závisí na přítomnosti minulých infekcí tohoto typu. Závažné případy PID mohou vést k tvorbě tubární ovární cysty (TOA), což jsou abscesy, které mohou pacientky ohrozit vysokou horečkou, tachykardií, těžkými bolestmi v pánvi a břiše a nevolností. Pacientky s TOA mohou potřebovat chirurgický zákrok, pokud antibiotická léčba není úspěšná. V těžších případech je možné, že dojde k ruptuře TOA, což může vést k septickému šoku a ohrozit život.

Rizikové faktory a komplikace

Mezi největší rizikové faktory pro PID patří předchozí výskyt PID. Dalšími faktory jsou mladý věk, mnoho sexuálních partnerů, nechráněný sex, přítomnost pohlavně přenosných infekcí a nechráněný pohlavní styk. Zatímco mezi 10% a 40% žen s neléčenou chlamydiovou nebo gonokokovou infekcí děložního čípku vyvine akutní PID, včasná diagnostika a léčba mohou zabránit neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Neplodnost způsobená zjizvením vejcovodů a intraperitoneálními adhezemi postihuje přibližně 15 % pacientek po jediném výskytu salpingitidy, přičemž toto riziko vzrůstá až na 75 % po třech nebo více epizodách.

Diagnóza PID

Příznaky PID mohou být nespecifické, jako jsou abnormální výtoky z vagíny nebo krvácení. Diagnostika musí rozlišit PID od mimoděložního těhotenství, sepse po neúplném potratu, akutní apendicitidy, divertikulární nemoci nebo torze adnex. Mezi charakteristické příznaky patří bolest při pohybu děložního čípku, děložní bolest nebo citlivost adnex, často spojené s hnisavým výtokem z děložního čípku a bolestivostí adnex. Pokud se příznaky zhorší nebo se objeví známky peritoneálního zánětu (např. perihepatitida neboli Fitz-Hugh-Curtisův syndrom), je nutné přistoupit k léčbě a dalšímu vyšetření.

Léčba PID

V případě PID je doporučováno empirické podání antibiotik, zejména u sexuálně aktivních mladých žen, u kterých není jiná příčina obtíží a které vykazují bolesti při vyšetření děložního čípku, adnex nebo pohybu děložního čípku. Pokud je diagnostikována PID, pacientky by měly být testovány na chlamydiovou infekci, HIV a kapavku. Doporučená léčba PID zahrnuje kombinovanou terapii s ceftriaxonem a azithromycinem, pokud není vyloučena chlamydiová infekce. V případě, že se stav nezlepší nebo se pacientka nedokáže řídit nebo tolerovat ambulantní léčbu, je nutná hospitalizace.

Jak správně provádět screening pro dospělé bez příznaků?

Hypertension, lipidové poruchy, obezita a jiné zdravotní stavy, které mohou ovlivnit zdraví dospělých bez příznaků, jsou klíčovými faktory pro screening během pravidelných lékařských prohlídek. V roce 2017 došlo k zásadní změně v definici vysokého krevního tlaku, kdy Americká kardiologická asociace poprvé po 15 letech upravila prahy pro diagnostiku hypertenze. Nová hranice je 130/80 mm Hg místo původních 140/90 mm Hg. Tato změna umožňuje včasnou identifikaci rizikových osob, které by mohly být vystaveny komplikacím při nižších hodnotách tlaku, což pomůže snížit výskyt srdečně-cévních příhod. V souladu s touto úpravou byla zrušena kategorie „prehypertenze“, a nově byla zavedena kategorie „zvýšený krevní tlak“. Tento přístup znamená, že 14 % lidí bude diagnostikováno a informováno o změně životního stylu, přičemž pouze malá část z nich začne užívat léky. Tento přehodnocený přístup k diagnostice a prevenci hypertenze se ukazuje jako účinný v prevenci závažných zdravotních problémů.

Důležité je také pravidelné sledování lipidových poruch. Ačkoliv srdeční onemocnění, zejména koronární srdeční choroba, je hlavní příčinou úmrtí jak u mužů, tak u žen, abnormální hladiny cholesterolu jsou stále jedním z největších rizikových faktorů. Při poklesu hladiny cholesterolu o 1 % dochází k redukci rizika vzniku koronární srdeční choroby o 2 %. Doporučení zahrnují sledování hladiny lipoproteinů s nízkou a vysokou hustotou a triglyceridů. U žen ve věku od 20 do 45 let, které mají zvýšené riziko srdečních onemocnění, by měl být prováděn screening na lipidové poruchy. U žen starších 45 let s podobným rizikem je screening doporučen bez výhrad.

Obezita je dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje riziko srdečních onemocnění, cukrovky typu 2, hypertenze, některých druhů rakoviny, spánkové apnoe a depresí. Měření výšky a hmotnosti a výpočet BMI (index tělesné hmotnosti) jsou součástí pravidelných prohlídek, protože obezita představuje riziko až dvojnásobného zvýšení úmrtnosti. U pacientů s BMI 30 a více je doporučována změna životního stylu, včetně behaviorální terapie. V extrémních případech, kdy jiné metody nepřinesou výsledky, se může zvažovat bariatrická chirurgie. Tato operace však není bez rizik a měla by být poslední možností, po vyčerpání dalších možností léčby.

Význam pravidelných lékařských prohlídek spočívá i v identifikaci psychosociálních problémů, jako jsou zneužívání, deprese, stres, poruchy příjmu potravy nebo sebepoškozování. Prevence a včasná diagnostika těchto stavů mohou mít klíčový význam pro celkové zdraví pacienta.

Když pacienti přicházejí na pravidelné prohlídky, je důležité mít na paměti jejich rodinnou anamnézu, životní styl a přítomnost dalších rizikových faktorů, které mohou vést k vážným zdravotním problémům. Například pacienti s rodinnou historií hypertenze, diabetu nebo kardiovaskulárních onemocnění by měli být pečlivě sledováni na výskyt těchto nemocí, a to i v případě, že v současnosti nemají žádné příznaky.

Ve výše zmíněných příkladech různých pacientů lze vidět, jak individuální přístup a zvážení celkového zdravotního stavu mohou vést k odlišným doporučením pro diagnostiku a prevenci. Například u pacientky ve věku 46 let s normálními výsledky Pap testu a bez mamografie, by bylo rozumné doporučit screening na lipidové poruchy a mamografii, přičemž u starší pacientky, která již dlouho nenavštívila lékaře, bude třeba zahrnout screening na rakovinu tlustého střeva a pneumokokovou vakcinaci.

Je nutné zdůraznit, že screening, ať už na základě věku, rodinné anamnézy nebo individuálních rizikových faktorů, má za cíl nejen odhalit onemocnění v raném stádiu, ale i poskytnout pacientovi nástroje pro úpravu životního stylu a minimalizaci rizikových faktorů. Moderní medicína zdůrazňuje nejen prevenci, ale i včasné zachycení nemocí, kdy jsou šance na úspěšnou léčbu a prevenci komplikací nejvyšší.

Co vlastně znamenalo být Domitianem?
Jak nanotechnologie mění budoucnost zemědělství: Editace genomu a biosenzory v praxi
Jak správně kombinovat basmati rýži s různými ingrediencemi: Inspirace pro vaření
Jak Smart Power Mění Rozvodné Systémy a Úspory Energie