Rozvoj inteligentní distribuce elektrické energie (Smart Power) v oblasti energetiky představuje zásadní krok k efektivnějšímu a spolehlivějšímu řízení distribuce elektřiny. Tento nový přístup ke správě rozvodných sítí využívá kombinaci pokročilých technologií, jako jsou distribuované energetické zdroje (DER), pokročilá měřící infrastruktura (AMI) a koncept digitálních dvojčat (DT), které umožňují zvýšení výkonnosti a spolehlivosti celého systému. Klíčovým cílem je minimalizovat potřebu lidských zásahů při monitorování a řízení distribuce elektřiny, což vede k rychlé detekci poruch a optimalizaci výpadků dodávky.
Distribuční Automatizace (DA)
Distribuční automatizace (DA) je základem chytré distribuce energie, která využívá hardware, jako jsou senzory a komunikační zařízení, spolu se sofistikovaným softwarem pro sběr a analýzu dat. Tento systém zajišťuje autonomní funkce, které monitorují a regulují síť pro rozvod elektřiny. Mezi hlavní výhody DA patří zlepšení operační efektivity a spolehlivosti rozvodné sítě, rychlá identifikace místa poruchy a snížení doby přerušení dodávky energie. Některé z hlavních funkcí DA v chytrých rozvodných systémech zahrnují:
-
Řízení napětí na rozvodných panelech.
-
Řízení toku energie v distribučních větvích.
-
Dálkové řízení topologie systému.
-
Automatická detekce poruch a obnova dodávky energie.
Pokročilé technologie jako FLISR (Advanced Fault Location, Isolation, and Service Restoration) jsou klíčové pro obnovu po výpadcích. Tento samouzdravující proces umožňuje detekci a izolaci vadných částí systému a automaticky obnovit dodávku energie tam, kde to je možné, což výrazně zvyšuje spolehlivost a odolnost distribuční sítě.
Využití digitálních dvojčat (DT) ve spolupráci s DA systémem přináší další výhody. DT používá data z reálného provozu sítě k optimalizaci operací a predikci možných problémů. Simulace chytré distribuční sítě v reálném čase umožňuje DT predikovat a analyzovat potenciální problémy dříve, než k nim dojde, a automaticky navrhovat efektivní řešení.
Pokročilá Měřicí Infrastruktura (AMI)
Pokročilá měřící infrastruktura (AMI) je dalším významným krokem v automatizaci energetických distribučních systémů. Na rozdíl od tradičních měřicích systémů, AMI umožňuje sběr dat v reálném čase, což vede k vyšší spolehlivosti a efektivitě. Klíčovým prvkem AMI jsou chytré měřiče, které sbírají okamžitá data o spotřebě energie a odesílají je přímo na dispečink distribuční společnosti. Mezi cenné údaje patří napěťový profil, proud, aktivní a reaktivní výkon a faktor výkonu. Tato data jsou následně analyzována a využívána pro optimalizaci dodávky energie.
AMI umožňuje obousměrnou komunikaci, což znamená, že nejen distribuční společnost, ale i samotní spotřebitelé mohou sledovat svou spotřebu a efektivně ji řídit. V některých zemích je zavedeno reálné cenové stanovení elektřiny, které umožňuje stanovit cenu energie na základě krátkodobých časových horizontů (např. 5 nebo 15 minut). AMI může spotřebitelům poskytovat informace o aktuálních cenách elektřiny, což jim umožňuje optimalizovat časovou náročnost spotřeby a snížit náklady na energii.
Důležitou funkcí AMI je podpora programů řízení poptávky, jako jsou programy pro reakci na poptávku (Demand Response, DR). Spotřebitelé mohou v rámci těchto programů souhlasit s dočasným odpojením nebo připojením určitého zařízení během období vysoké poptávky po energii, což pomáhá stabilizovat síť a snižovat náklady.
Distribuované Energetické Zdroje (DER) a Programy Reakce na Poptávku (DR)
Distribuované energetické zdroje (DER) představují malé jednotky výroby energie, které jsou připojeny přímo k distribuční síti. Mezi DER patří obnovitelné zdroje energie, úložné systémy a elektrická vozidla. Na rozdíl od centralizovaných architektur, kde jsou všechny zdroje energie soustředěny do několika velkých elektráren, DER umožňuje decentralizovaný přístup k výrobě energie, což zvyšuje flexibilitu a odolnost celého systému.
Jedním z nejdůležitějších aspektů DER je jejich role v rámci programů řízení poptávky (DR). Tyto programy umožňují spotřebitelům aktivně se podílet na řízení spotřeby energie. Programy jako časově diferencované ceny (TOU), kritické špičkové ceny (CPP) a přímé řízení zátěže (DLC) umožňují spotřebitelům optimalizovat svůj čas spotřeby podle cenových změn nebo podle aktuální potřeby distribuce energie. Takové programy nejen zajišťují stabilitu sítě, ale mohou také přinést spotřebitelům finanční úspory díky nižším nákladům na energii během období mimo špičku.
Význam Integrace a Budoucnost Energetických Systémů
Integrace všech těchto technologií do jediné, propojené distribuční sítě umožňuje využít synergické efekty mezi jednotlivými komponentami. Digitální dvojčata, AMI a DER spolupracují na sběru a analýze dat, což umožňuje optimalizaci distribuční sítě v reálném čase. Tento přístup nejen zvyšuje efektivitu a spolehlivost, ale také otevírá cestu pro nové modely obchodování s energií, například mezi jednotlivými spotřebiteli v rámci peer-to-peer (P2P) obchodování. Tento decentralizovaný přístup k distribuci energie znamená, že každý spotřebitel nebo producent energie může přispět k celkové stabilitě sítě, což vede k větší energetické nezávislosti a nižším nákladům.
V budoucnu bude klíčovým faktorem úspěchu takovýchto chytrých distribučních systémů jejich schopnost neustále adaptovat se na změny v poptávce, technologických inovacích a nových regulačních rámcích. Technologie jako digitální dvojčata a pokročilé měření poskytují nové nástroje pro řízení a optimalizaci spotřeby, čímž otevírají nové možnosti pro efektivní správu energetických systémů.
Jak Digitální Dvojčata Ovlivňují Distribuční Systémy a Podporují Mikrogridy a Virtuální Elektrárny?
Distribuované energetické zdroje (DER) jsou základem moderní energetiky, přičemž jejich využívání s sebou přináší jak výhody, tak i specifické výzvy. Jelikož produkce energie z těchto zdrojů, jako jsou solární nebo větrné elektrárny, je silně ovlivněná povětrnostními podmínkami, dochází k rychlým a nepředvídatelným změnám v jejich výstupním výkonu. Tento jev způsobuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po energii, což následně ovlivňuje kvalitu elektrické energie, její spolehlivost a bezpečnost. Řešením tohoto problému je dostatečná flexibilita jak na straně výroby, tak i spotřeby energie.
Aby se tyto výzvy zvládaly, musí mít energetické systémy dostatečnou flexibilitu na obou stranách – jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Digitální dvojčata (DT) se stávají klíčovým nástrojem pro zajištění této flexibility a umožňují efektivní správu distribuovaných energetických zdrojů. Každá platforma DT přizpůsobená specifickému DER modulu přináší významné výhody pro jeho držitele, jako je lepší sledovatelnost, škálovatelnost a optimalizace nákladů. Kombinací několika malých DT na distribuční úrovni mohou provozovatelé energetických systémů efektivněji monitorovat a optimalizovat provoz celé sítě.
Pokud více DT, které obsluhují jednotlivé prosumery, spolupracuje, vytvářejí komplexní regionální informace, které jsou následně odesílány k provozovatelům distribuční sítě (DSO). Tato data se používají jako základ pro analytické studie, které pomáhají rozhodovat o optimalizaci výroby elektřiny na úrovni celých oblastí. Výhodou této spolupráce je, že provozovatelé mohou lépe vyvažovat výrobu v elektrárnách a přizpůsobovat ji aktuálním potřebám sítě. S tím souvisí i zlepšení udržitelnosti, řízení rizik a rozvoj energetické odolnosti.
Mikrogridy (MG) jsou další klíčovou součástí moderní energetiky, která využívá DER. Jde o malé, lokální distribuční systémy, které mohou fungovat nezávisle na hlavní síti a zásobovat vlastní spotřebu energie. Mikrogridy jsou vybaveny pokročilými nástroji pro monitoring a řízení, které jim umožňují optimálně fungovat nejen za běžných podmínek, ale i v případě poruch. Tyto systémy se často spojují s energetickými management systémy (EMS), které pomáhají rozhodovat o nejlepších krocích v různých provozních stavech. V porovnání s tradičními distribučními systémy zvyšují mikrogridy spolehlivost, flexibilitu a bezpečnost dodávky energie.
Když jsou mikrogridy správně navrženy a propojeny, mohou být považovány za komunitu vzájemně propojených a autonomních energetických jednotek. Každý mikrogrid je schopen samostatně uspokojit vlastní poptávku a v případě výpadku hlavní sítě se odpojit a pokračovat v dodávkách energie pro svou oblast. Tento přístup zajišťuje vysokou míru spolehlivosti a flexibility celého systému, což je klíčové pro zvládání výpadků a krizových situací. Například, pokud by došlo k výpadku hlavní sítě, elektrickou poptávku by mohl okamžitě pokrýt decentralizovaný generátor (DG) nebo kogenerační jednotky (CHP).
Systémy DT mohou výrazně zlepšit operace mikrogridů. Mezi hlavní výhody, které DT přináší, patří: pokročilé monitorování v reálném čase, optimalizace bezpečnosti a ochrany, prediktivní údržba a vizualizace simulací pro analýzu chování a vyhodnocování funkčnosti systému. Díky těmto nástrojům lze nejen efektivně řídit výrobu a spotřebu energie, ale i předvídat poruchy a optimalizovat údržbu zařízení, což snižuje náklady na jejich životní cyklus a minimalizuje rizika spojená s provozními výpadky.
Větší systémovou jednotkou, která zahrnuje mnoho mikrogridů, jsou virtuální elektrárny (VPP). Tyto systémy umožňují propojení různých typů DER, jako jsou větrné a solární farmy, kogenerační jednotky a úložné systémy, do jednoho celku, který může poskytovat energii a flexibilitu pro trhy s energií. Koncept VPP umožňuje využít různé druhy energetických zdrojů na rozsáhlých oblastech a integrovat je do energetických trhů jako jednu jednotku. Stejně jako u mikrogridů, i zde může digitální dvojče přispět k efektivnímu řízení a analýze dat v reálném čase.
DT pro VPP umožňuje sběr dat, jejich analýzu a optimalizaci výkonu jednotlivých jednotek. V rámci těchto systémů je možné online monitorovat fyzické struktury, sledovat vzájemnou interoperabilitu a optimalizovat tok energie. Tento přístup zajišťuje, že celkový výkon VPP bude efektivně řízen a optimalizován, což přispívá ke zvýšení spolehlivosti a efektivity distribuce energie na široké úrovni.
V praxi se díky těmto technologiím otevírá prostor pro vysoce efektivní řízení distribučních sítí a lepší integraci obnovitelných a decentralizovaných zdrojů energie. DT je tedy nezbytným nástrojem pro dosažení vyšší úrovně flexibility, udržitelnosti a spolehlivosti energetických systémů, a to nejen na úrovni jednotlivých mikrogridů, ale i v širších distribučních sítích.
Jak Digitální Dvojčata Proměňují Energetické Systémy a Elektrická Vozidla
Rostoucí popularita elektrických vozidel (EV) má zásadní dopad na energetické systémy, což vyžaduje integraci těchto vozidel do smart grid (SG) systémů a efektivní řízení nabíjecích stanic. EV se stávají mobilními jednotkami pro ukládání energie, což ovlivňuje nejen návrh a provoz rozvodných sítí, ale i celé infrastruktury, jako je řízení dopravy, výstavba nových komunikací a rozvoj samotného SG. Nabíjecí stanice, umístěné na parkovištích, se stávají nezbytnou součástí distribučních systémů. Tyto stanice sledují stav nabití (SOC) vozidel na základě požadavků energetické sítě a doby pobytu automobilu na parkovacím místě. Rozmanité nabíjecí stanice mohou poskytovat různé služby, včetně rychlonabíjení, přičemž jejich energetická spotřeba je ovlivněna faktory, jako je dopravní poptávka a aktuální stav nabití baterií vozidel.
Aby bylo možné efektivně řídit tuto komplexní síť, je nezbytné využívat pokročilé softwarové a hardwarové nástroje. Nedávno získala pozornost i technologie Digitálního Dvojčete (DT), která umožňuje automobilovým společnostem modelovat a optimalizovat nejen samotná vozidla, ale i jejich interakci s energetickou sítí. DT se tedy začíná uplatňovat ve čtyřech hlavních oblastech výroby a využití elektrických vozidel.
První z těchto oblastí se týká výrobních postupů, kde DT poskytuje komplexní přístup k plánování, návrhu a výrobě EV produktů. Tento přístup klade důraz na výkon, bezpečnost a efektivitu výrobního procesu. V druhé oblasti, která se zaměřuje na spotřebu energie vozidel, DT modely virtuálně reprezentují systémy řízení baterií, čímž zajišťují jejich dlouhověkost a optimalizují spotřebu energie. Třetí oblastí je připojení EV k síti SG. S rostoucí popularitou EV a jejich nabíjecích stanic je nezbytné zajistit, aby tato připojení neohrozila kvalitu, odolnost ani udržitelnost sítě. Čtvrtou oblastí je využívání DT pro správu autonomních vozidel, která zahrnuje řízení jízdních funkcí, analýzu dopravy a plánování optimálních cest za účelem co nejlepšího využití energie.
Tato čtyři hlavní výhody, které DT přináší do oblasti EV, jsou často vzájemně propojená a vytvářejí složité struktury, které integrují nejen jednotlivá vozidla a jejich komponenty, ale i nabíjecí místa a vyšší vrstvy řízení, jako jsou distribuční systémy (DSOs). Takto komplexní systémy umožňují optimální řízení energetických toků a zároveň podporují efektivní komunikaci mezi různými složkami systému.
Další oblastí, ve které Digitální Dvojče přináší zlepšení, jsou energetické trhy. S rozvojem SG a stále širší účastí koncových uživatelů na energetických trzích se otevřela nová možnost, jak efektivněji alokovat energii a snížit její cenu. Tradičně byly energetické trhy přístupné pouze velkým hráčům, jako jsou elektrárny a velcí spotřebitelé. Avšak dnes mohou do těchto trhů aktivně zasahovat i jednotlivci a malé podniky, kteří nabízejí svou spotřebu energie za lepší cenu, čímž se zajišťuje efektivnější využití dostupných kapacit. Díky DT mohou účastníci trhu, včetně uživatelů a operátorů, sledovat spotřebu energie v reálném čase a podle aktuálních cen upravovat své chování.
Díky pokročilému řízení spotřeby, které umožňuje viditelnost a kontrolu nad energetickými toky, mohou být generované elektrárny, distribuční systémy a koncoví uživatelé flexibilně přizpůsobeni aktuálním podmínkám na trhu. Zároveň to vede k nižším nákladům na energii a podporuje udržitelnost systému jako celku. Trhy s energií ve SG prostředí mohou využívat nové koncepty jako transakční energetické systémy nebo peer-to-peer obchodování. DT navíc značně zjednodušuje interakci mezi uživateli a správcem energetických trhů, což usnadňuje zapojení spotřebitelů do procesů, které jim umožňují snížit náklady na energii.
Nakonec, i když v SG systémech stále existuje místo pro velké centrální elektrárny, decentralizovaný přístup umožňuje připojení decentralizovaných zdrojů energie (DER) přímo k místním odběratelům. Takové systémy přispívají k efektivnějšímu a flexibilnějšímu řízení energetických toků. Avšak s ohledem na složitost přenosových sítí a nutnost zajištění stabilního a spolehlivého výkonu celého systému, přetrvávají i tradiční výzvy spojené s dlouhými přenosovými vedeními. Zde může DT přinést výhody při optimalizaci přenosu energie a minimalizaci ztrát při dlouhých trasách.
Jaký vliv má technologie digitálního dvojčete na chytré sítě a jejich efektivitu?
Technologie digitálního dvojčete (DT) je v současnosti považována za jeden z nejperspektivnějších nástrojů pro rozvoj a optimalizaci chytrých sítí (SG). Její schopnost analyzovat a vizualizovat velké objemy dat v reálném čase poskytuje bezprecedentní možnosti pro řízení, optimalizaci a předvídání chování různých subsystémů těchto sítí. Jakým způsobem ale tato technologie funguje a jakým způsobem může zásadně přispět k dosahování cílů chytrých sítí?
V první řadě je důležité si uvědomit, že chytré sítě jsou navrženy tak, aby byly inteligentní a udržitelné. Do jejich struktury se integrují obnovitelné zdroje energie, jako jsou vítr a slunce, což přispívá k lepší efektivitě a ekologickému charakteru celého systému. Systémy digitálních dvojčat pomáhají při analýze dat pocházejících z těchto zdrojů a umožňují jejich efektivní řízení. Digitální dvojče vytváří realistický model, který je dynamicky aktualizován na základě reálných dat a může poskytovat doporučení pro optimalizaci provozu.
Schopnost DT extrahovat a vizualizovat relevantní informace z masivních datových souborů zajišťuje efektivní správu chytrých sítí. Představte si to jako „digitálního partnera“, který neustále sleduje všechny procesy v síti, od výroby energie až po její distribuci a spotřebu, a poskytuje pokyny pro zlepšení každého kroku. Tento přístup pomáhá předejít výpadkům a optimalizovat spotřebu energie v reálném čase.
V oblasti výroby a distribuce elektrické energie, kde se očekává přechod na moderní obnovitelné zdroje, mohou digitální dvojčata nabídnout neocenitelnou hodnotu. Tato technologie může pomoci predikovat výkyvy ve výrobě energie, například když vítr nebude foukat nebo slunce nebude svítit, což umožní lépe řídit spotřebu a přechod na alternativní zdroje v případě potřeby. Významným přínosem je rovněž schopnost simulovat různé scénáře, které umožňují rozhodování na základě dat, což vede k vyšší flexibilitě a odolnosti celého systému.
Přínosy této technologie jsou však spojené i s některými výzvami. Jednou z nich je komplexnost implementace DT do stávajících infrastruktur, které mohou být zastaralé a nemusí být připraveny na zpracování masivních datových toků. Dále je zde otázka interoperability mezi různými zařízeními a systémy. Pokud chceme, aby digitální dvojče skutečně fungovalo napříč různými komponenty chytré sítě, musí být zajištěna vysoká úroveň kompatibility a komunikace mezi jednotlivými částmi systému.
V průběhu digitální transformace chytrých sítí je tedy nezbytné zaměřit se na vývoj robustní infrastruktury pro sběr a analýzu dat. Technologie DT se musí stát neodmyslitelnou součástí této infrastruktury, aby se mohly plně využít její potenciály pro zajištění stabilního a efektivního provozu. Důraz na obnovitelné zdroje energie a jejich integrace s chytrými sítěmi pak nabízí příležitost ke zvýšení energetické efektivity, snížení nákladů a podpoře ekologicky šetrných řešení.
Je rovněž nutné brát v úvahu, že technologie DT není univerzálním řešením, které by vyřešilo všechny problémy chytrých sítí. Kromě technických výzev, jako je sběr kvalitních dat nebo integrace s existujícími systémy, existují i jiné faktory, které je třeba zvážit. Například vliv bezpečnosti dat a ochrany soukromí je v dnešní době klíčovým faktorem, jelikož systém digitálních dvojčat bude pracovat s citlivými informacemi v reálném čase. Implementace těchto technologií bude vyžadovat pečlivé zvážení právních a etických aspektů týkajících se ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti.
Také je důležité si uvědomit, že transformace do chytrých a udržitelných energetických systémů je dlouhodobý proces. Digitální dvojčata a jiné technologie budou muset být neustále vyvíjeny, přizpůsobovány a vylepšovány, aby udržely krok s vývojem trhu a technologickými změnami. Aby byly systémy dostatečně odolné vůči změnám a výzvám, je nezbytné, aby celkový proces digitalizace a implementace chytrých sítí probíhal koordinovaně a s důrazem na flexibilitu a inovace.
Konečně, i když digitální dvojčata představují významný krok vpřed, rozhodující roli hraje lidský faktor. Pro úspěšnou implementaci těchto technologií je kladeno velké důraz na kvalifikovanou pracovní sílu, která bude schopna porozumět a efektivně využívat data generovaná těmito systémy. Vzdělávání a školení odborníků v oblasti datové analýzy a digitálního řízení jsou tedy klíčovými kroky pro zajištění úspěchu chytrých sítí v budoucnosti.
Co je to digitální dvojče a proč je klíčové pro budoucnost energetiky?
Digitální dvojče není jen simulace nebo animovaný model – jde o komplexní digitální obraz fyzického objektu, který nejen kopíruje jeho strukturu, ale také věrně napodobuje jeho chování v reálném čase. Tato schopnost poskytovat průběžně aktuální informace, reflektovat historická data i predikovat budoucí vývoj činí z digitálního dvojčete jeden z nejvýznamnějších nástrojů moderní datově řízené vědy.
V jádru tohoto konceptu leží data. V době, kdy jsou k dispozici výkonné procesory, vysoké rozlišení obrazovek a pokročilé komunikační technologie, data přestávají být pasivním prvkem a stávají se hlavním hybatelem transformace průmyslu a energetiky. Digitální dvojče se stává tím, co umožňuje přetavit surová data na smysluplné poznatky – nejen prostřednictvím vizualizace, ale i analýzy, optimalizace a řízení reálného systému.
Zásadní myšlenka digitálního dvojčete spočívá v jeho architektuře. Ta je tvořena třemi klíčovými prvky: fyzickým objektem, komunikačním kanálem a virtuálním protějškem. Tato trojice je pevně propojena: fyzický systém neustále generuje data, která proudí komunikační infrastrukturou do digitálního modelu, kde jsou okamžitě zpracovávána, analyzována a interpretována. Zpětně pak může digitální model generovat příkazy, které jsou přenášeny zpět k fyzickému objektu za účelem optimalizace jeho fungování.
Tento princip se poprvé systematicky představil v roce 2002, kdy jej Michael Grieves popsal jako strukturu tří entit. Tehdy šlo spíše o teoretický rámec, který postupně nabýval na významu. Skutečný impuls však přišel v roce 2010, kdy NASA adaptovala koncept digitálního dvojčete na modelování komplexních vesmírných systémů. Právě tato aplikace vedla k jeho rozšíření i mimo oblast kosmického výzkumu. O několik let později, v roce 2017, jej společnost Gartner zařadila mezi deset nejvýznamnějších technologických trendů, čímž potvrdila jeho strategický význam napříč odvětvími.
Dnes je digitální dvojče základní součástí vývoje tzv. chytré energetiky. V energetickém sektoru se využívá k tomu, aby simulovalo provoz elektráren, distribučních sítí, přenosových vedení či bateriových úložišť. V reálném čase umožňuje sledovat výkon zařízení, předvídat poruchy, optimalizovat údržbu a plánovat rozvoj infrastruktury. Přínosy jsou patrné jak z pohledu provozní efektivity, tak z hlediska bezpečnosti, flexibility a udržitelnosti.
Digitální dvojče však není statická entita – je to dynamický systém, který se učí, vyvíjí a přizpůsobuje. Často bývá podporováno dalšími technologiemi, jako je strojové učení, rozšířená realita, prediktivní analýza či umělá inteligence. Společně vytvářejí synergii, která posouvá možnosti digitalizace na novou úroveň.
Je důležité si uvědomit, že digitální dvojče není izolovaným nástrojem. Aby mohlo efektivně fungovat, musí být integrováno do širšího ekosystému informačních a komunikačních technologií. To zahrnuje například infrastrukturu internetu věcí (IoT), pokročilou měřicí techniku (AMI), systémy pro správu energie (EMS) či platformy pro správu distribuovaných zdrojů (DER). Bez této integrace by digitální dvojče zůstalo pouhou vizualizační pomůckou bez skutečné přidané hodnoty.
Kromě toho je třeba počítat s potřebou standardizace. Mezinárodní organizace pro rozvoj standardů již pracují na vytváření rámců, které by umožnily interoperabilitu mezi různými typy digitálních dvojčat, softwarových platforem a fyzických systémů. Standardy jsou klíčové nejen pro technickou kompatibilitu, ale i pro kybernetickou bezpečnost, ochranu dat a důvěru v systém jako celek.
Zásadní přínos digitálních dvojčat spočívá v jejich schopnosti propojit historická, současná i budoucí data do jednoho uceleného modelu, který reflektuje komplexní realitu. V energetice to znamená schopnost reagovat na fluktuace v poptávce, řídit decentralizované zdroje energie, zvyšovat účinnost výrobních a přenosových zaříze

Deutsch
Francais
Nederlands
Svenska
Norsk
Dansk
Suomi
Espanol
Italiano
Portugues
Magyar
Polski
Cestina
Русский