Jak volatilita ovlivňuje výnosy akcií?

V oblasti finančního výzkumu bylo dlouho zjišťováno, že volatilita akcií má komplexní vztah s jejich výnosy. Ačkoliv teorie, jako je Capital Asset Pricing Model (CAPM), naznačují, že by měl existovat pozitivní vztah mezi beta koeficientem (měřítkem rizika) a výnosy akcií, empirické studie často přinášejí nejednoznačné výsledky. To se ukázalo v několika zásadních výzkumech, které ukázaly, že volatilita a její vztah k výnosům je složitější, než se dříve předpokládalo.

Jedním z hlavních nálezů bylo, že akcie s vyšší volatilitu mají nižší výnosy, což je v rozporu s některými tradičními teoriemi, které by očekávaly, že vyšší volatilita bude kompenzována vyššími výnosy. V praxi, jak ukázal výzkum Anga a kolegů (2006, 2009), existuje jasný negativní vztah mezi volatilitu a budoucími výnosy na trhu akcií. Tento výzkum, prováděný na datech z rozvinutých trhů, odhalil, že akcie s vyšší idiosynkratickou volatilitou (volatilita, která není vysvětlena tržními faktory) mají tendenci vykazovat nižší průměrné výnosy.

Jedním z důležitých poznatků je, že při analýze volatility je kladeno důraz nejen na celkovou volatilitu akcií, ale také na její idiosynkratické složky, které představují nezávislé pohyby akcií vůči trhu. Takové akcie, ačkoliv mohou vykazovat vyšší pohyby cen, často nevedou k odpovídajícím výnosům. V tomto směru se ukázalo, že volatilita sama o sobě není dostatečným indikátorem pro predikci výnosů a nezohledňuje další faktory, jako je například kvalita informací nebo chování investorů.

Co se týče testování vlivu volatility na výnosy, výzkumy, které zkoumaly historickou volatilitu, ukazují na negativní vztah mezi minulou volatilitou a budoucími výnosy. To znamená, že akcie s vysokou volatilitou v minulosti často vykazují nižší výnosy v budoucnu. Tato zjištění jsou důležitá pro praktické investory, kteří se rozhodují, zda riziko ve formě volatility je vyváženo potenciálním ziskem.

Důležitým zjištěním je také, že vztah mezi beta koeficientem a výnosy se může v čase měnit. Historické testy ukazují, že vztah mezi betou a výnosy může být negativní, což zpochybňuje platnost CAPM modelu v jeho tradiční formě. Je však třeba si uvědomit, že bety samotné jsou velmi nestálé a mohou se značně lišit v závislosti na měřicím období. Tento jev ukazuje, že spoléhat se pouze na historickou hodnotu bety při hodnocení výnosů akcií může být zavádějící.

Také bylo zjištěno, že volatilita, ať už historická nebo současná, má tendenci ovlivňovat nejen samotné výnosy, ale i jejich prediktivní schopnost. Tato volatilita může mít vliv na chování investorů, což následně ovlivňuje trhy. Akcie s vysokou volatilitou mají tendenci být pod větším tlakem ze strany tržních změn, což ztěžuje jejich správnou ocenění a analýzu.

V souhrnu lze říci, že volatilita je složitý faktor, který nelze jednoduše redukovat na jednu příčinnou souvislost. Výzkumy ukazují, že i když volatilita může být přítomna v řadě cenových modelů, její vztah s výnosy je více komplexní, než naznačují tradiční teorie. Volatilita by měla být chápána jako jedna z mnoha veličin, které je třeba vzít v úvahu při analýze tržních výnosů, ale nelze ji považovat za jediný determinant výkonnosti akcií.

Jaké faktory ovlivňují výnosy a ceny aktiv na finančních trzích?

Finanční trhy, ať už se jedná o akcie, dluhopisy nebo nemovitosti, jsou ovlivněny celou řadou faktorů, které jsou často propojeny s makroekonomickými podmínkami, riziky a chováním investorů. Tato dynamika je složitá a její porozumění je klíčové pro investory, kteří se snaží optimalizovat své portfolia nebo předvídat vývoj trhů. Pochopení základních principů, jako jsou faktory ovlivňující ceny aktiv a mechanismy, které je formují, je nezbytné pro každého, kdo se pohybuje na finančních trzích.

Jedním z klíčových faktorů je makroekonomické prostředí, které ovlivňuje chování všech účastníků trhu. Změny v úrokových sazbách, inflace, změny v hrubém domácím produktu (HDP) nebo vnější šoky, jako jsou přírodní katastrofy či politické krize, mohou mít okamžitý vliv na ceny aktiv. Mnoho studií ukázalo, že například výnosová křivka, která sleduje vztah mezi krátkodobými a dlouhodobými úrokovými sazbami, může naznačovat budoucí ekonomický růst. Výnosová křivka má tendenci se zplošťovat nebo obracet před recesí, což může signalizovat zhoršení ekonomických podmínek.

Dalším důležitým faktorem je liquidita aktiv. Některé třídy aktiv, jako jsou nemovitosti nebo private equity, jsou méně likvidní než běžné akcie nebo vládní dluhopisy. Méně likvidní aktiva mohou mít širší bid-ask spread (rozdíl mezi cenou koupě a prodeje) a mohou podléhat větší volatilitě. Studie ukazují, že investoři často vyžadují vyšší výnosy z těchto aktiv, aby kompenzovali jejich nižší likviditu. Zároveň je důležité vzít v úvahu také investiční poplatky spojené s určitými investičními produkty, jako jsou fondy fondů, které mohou snižovat celkovou návratnost investice.

V neposlední řadě je třeba zmínit demografické faktory, které mají dlouhodobý vliv na finanční trhy. Stárnutí populace v rozvinutých zemích může například vést k nižší míře úspor, což může ovlivnit investiční chování a celkové požadavky na výnosy. S tím souvisí i vývoj v oblasti penzijních fondů, kde investoři požadují stabilní, ale rozumný výnos, aby zajistili důchodové příjmy pro budoucí generace.

Kromě těchto hlavních faktorů existuje celá řada dalších rizikových faktorů, které ovlivňují ceny aktiv. Patří sem například politická rizika, která mohou ovlivnit stabilitu trhů, nebo geopolitické události, jako jsou války nebo mezinárodní obchodní spory. Také krátkodobé spekulace a změny sentimentu investorů mohou vést k významným pohybům na trzích, což činí trhy nepředvídatelnými v krátkodobém horizontu.

Tato komplexní síť faktorů ukazuje, že předpověď cen aktiv a výnosů na finančních trzích je složitá a vyžaduje porozumění nejen technickým a ekonomickým parametrům, ale i psychologickým aspektům chování investorů a strukturám trhů. Pro investory je nezbytné se neustále přizpůsobovat změnám v těchto faktorech a adaptovat svou strategii podle aktuálního stavu trhů.