Jak správně pracovat s časovými pásmy, daty a mezinárodními nastaveními v .NET

Práce s daty a časy je nevyhnutelnou součástí každého vývoje aplikace, která interaguje s uživateli po celém světě. Tento problém je ještě složitější v případě, kdy aplikace musí správně reagovat na různé kulturní nastavení, časová pásma a letní čas (DST). V následujícím textu se zaměříme na klíčové aspekty práce s daty a časy v .NET, včetně lokalizace, manipulace s jednotlivými datovými typy a správného přístupu k časovým zónám.

Lokalizace hodnoty DayOfWeek

Jedním z problémů, které mohou při práci s daty nastat, je lokalizace výčtového typu DayOfWeek. Tento výčtový typ je hardcodován v angličtině, což znamená, že názvy dnů týdne jsou vždy zobrazeny v angličtině, a to i v případě, kdy je aplikace určena pro jiný jazyk. Existují však způsoby, jak tuto hodnotu lokalizovat, například pomocí formátovacích řetězců nebo přístupem k metodám třídy DateTimeFormatInfo, které umožňují převést hodnotu DayOfWeek na lokalizovaný řetězec.

Příklad kódu pro lokalizaci dnů týdne v dánštině vypadá takto:

csharp
Copy code
CultureInfo previousCulture = Thread.CurrentThread.CurrentCulture; 
Thread.CurrentThread.CurrentCulture = CultureInfo.GetCultureInfo("da-DK"); 
WriteLine("Culture: {0}, DayOfWeek: {1:dddd}", Thread.CurrentThread.CurrentCulture.NativeName, DateTime.Now); 
Thread.CurrentThread.CurrentCulture = previousCulture;

Tento kód nastaví aktuální kulturu na dánštinu a následně vypíše název dne v týdnu v dánském formátu. Výsledek bude například "torsdag", což je dánský název pro čtvrtek.

Práce pouze s datem nebo časem

Typ DateOnly je ideální pro uchování hodnoty pouze data (například pro uložení datumového sloupce v databázi), zatímco TimeOnly se hodí pro uchování času, například pro plánování schůzek nebo otevíracích hodin organizace.

Příklad použití těchto typů pro naplánování korunovace krále Karla III.:

csharp
Copy code
DateOnly coronation = new(year: 2023, month: 5, day: 6); 
WriteLine($"The King's Coronation is on {coronation.ToLongDateString()}."); 
TimeOnly starts = new(hour: 11, minute: 30); 
WriteLine($"The King's Coronation starts at {starts}."); 
DateTime calendarEntry = coronation.ToDateTime(starts); 
WriteLine($"Add to your calendar: {calendarEntry}.");

Tento kód ukazuje, jak jednoduše lze kombinovat hodnotu data a času, aby se vytvořil kompletní záznam pro kalendář.

Práce s časovými pásmy

Při plánování událostí nebo práci s daty napříč různými časovými pásmy je důležité vzít v úvahu, že hodnoty jako DateTime a TimeOnly neobsahují informaci o časovém pásmu. To může vést k problémům, pokud je aplikace určena pro uživatele v různých časových pásmech. Nejlepším přístupem je využívat třídu TimeZoneInfo, která umožňuje konvertovat časové hodnoty mezi různými časovými pásmy a také detekovat, zda daný čas spadá do letního času.

Příklad konverze mezi časovými pásmy:

csharp
Copy code
TimeZoneInfo timeZone = TimeZoneInfo.FindSystemTimeZoneById("Central European Standard Time");

DateTime dateInEurope = TimeZoneInfo.ConvertTimeFromUtc(DateTime.UtcNow, timeZone);
WriteLine("The current time in Europe is: {0}", dateInEurope);

Tento kód ukáže aktuální čas v středoevropském časovém pásmu na základě UTC času.

Práce s letním časem

Letní čas (DST) je v mnoha zemích stále aktuální otázkou. Například ve Spojených státech se v současnosti diskutuje o zrušení letního času nebo o jeho trvalém zavedení, což přináší další komplikace v programování, pokud aplikace musí správně reagovat na změny spojené s přechodem na letní čas.

V rámci aplikací v .NET můžeme využít metodu IsDaylightSavingTime, která nám řekne, zda daný časový okamžik spadá do období letního času:

csharp
Copy code
DateTime christmas = new DateTime(2023, 12, 25);

WriteLine("Is Christmas during Daylight Saving Time? {0}", christmas.IsDaylightSavingTime());

Výstup ukáže, zda je Vánoce v roce 2023 v období letního času, což závisí na konkrétním časovém pásmu a zemi.

Důležité je také pochopit, že práce s časovými pásmy a letním časem je komplexní a závisí na řadě faktorů, jako jsou místní politická rozhodnutí, geografická poloha a historické změny v legislativě. Kromě technických aspektů je nutné být si vědom kulturních rozdílů při zobrazování dat a času pro různé národy, což se odráží v způsobech, jakými jsou formátovány dny v týdnu, měsíce, a také jak je nastaven začátek a konec dne v konkrétních zemích.

Jak se vypořádat s daty, časy a internacionalizací v aplikacích?

Globalizace a lokalizace jsou klíčové aspekty při vývoji softwaru, který má být přístupný a srozumitelný pro uživatele z různých kultur a jazykových prostředí. Tato témata zahrnují správu dat, časových zón, měn a dalších kulturně specifických prvků, které mohou ovlivnit způsob, jakým uživatelé vnímají a používají aplikace. Přestože se může zdát, že tyto problémy jsou čistě technické, jejich správné řešení je nezbytné pro úspěch produktu na globálním trhu.

Pokud máte aplikaci, která má uživatele z různých zemí, správné formátování dat a časů je zásadní. V mnoha případech se při zobrazení dat musí brát v úvahu nejen jazyk, ale také kulturní zvyklosti týkající se zápisu data a času. Například v angličtině používané ve Spojených státech se datum zapisuje jako měsíc/den/rok (například 03/30/1967), zatímco ve Spojeném království je běžný formát den/měsíc/rok (30/03/1967). To samé platí pro měny, kde dolar ($) je běžným symbolem ve Spojených státech, ale v Británii je to libra (£).

Při vývoji aplikace je důležité používat tzv. kulturální kódy, které určují, jakým způsobem budou hodnoty jako datum, měna nebo číselné hodnoty zobrazeny v závislosti na místním nastavení. Například kód en-GB označuje britskou angličtinu, zatímco en-US se vztahuje na americkou angličtinu. Tyto kódy pomáhají aplikacím správně interpretovat a zobrazovat různé kulturní formáty.

Kromě dat a časů mohou kulturní rozdíly ovlivnit také způsob, jakým se zpracovávají číselné hodnoty. V některých kulturách je pro oddělení tisíců používána čárka (například ve Spojených státech nebo ve Spojeném království), zatímco v jiných je používána tečka (například v mnoha evropských zemích). Také desetinná místa mohou být zapsána odlišně – v některých zemích se používá tečka (např. 3.14), zatímco v jiných se používá čárka (např. 3,14).

Další aspekt, který je potřeba zohlednit, je orientace textu. Například v jazycích, které se píší zprava doleva, jako je arabština nebo hebrejština, musí aplikace upravit nejen text, ale i celkový layout uživatelského rozhraní, aby bylo možné text číst správně. To zahrnuje přizpůsobení tlačítek, nabídek a dalších prvků tak, aby odpovídaly zvyklostem konkrétního kulturního prostředí.

V některých případech může být potřeba aplikaci přizpůsobit ještě více, například při použití specifických kalendářů. V Íránu se například používá perský kalendář, ve kterém je aktuální rok 1400, a zápis data je ve formátu rok/měsíc/den (například 1400/1/11). Při práci s takovými specifickými kalendáři je třeba mít na paměti, že standardní řešení pro data, která se používají v evropských nebo amerických kalendářích, nebudou fungovat správně.

Když aplikace potřebuje fungovat v různých kulturních prostředích, může být užitečné použít tzv. invariantní kulturu. Tento koncept je užitečný, když potřebujete dočasně ignorovat aktuální lokalizační nastavení a používat standardní formátování, například při generování dokumentů nebo při odesílání dat mezi systémy. Invariantní kultura je většinou založena na americké angličtině, což znamená, že čísla a měny budou formátovány podle amerických zvyklostí (například čísla se zobrazují s tečkou jako oddělovačem tisíců a čárkou pro desetinná místa).

Pro lokalizaci uživatelského rozhraní je nezbytné použít tzv. satelitní sestavení, která obsahují lokalizované texty a jiné prostředky pro konkrétní jazyk. Tyto soubory se obvykle ukládají v XML formátu s příponou .resx a zahrnují jazykový kód, například PacktResources.en-GB.resx pro britskou angličtinu nebo PacktResources.da-DK.resx pro dánštinu. Aplikace nejprve hledá texty v souborech specifických pro daný jazyk, pokud je nenajde, přejde na soubor s neutrálními texty a nakonec na výchozí invariantní kulturu.

Je nezbytné věnovat pozornost nejen technickým detailům, ale také kulturním zvyklostem a preferencím, které ovlivňují chování aplikace. Globalizace a lokalizace nejsou pouze otázkou technického přizpůsobení, ale i porozumění tomu, jak různé kultury vnímají svět a jak se vyrovnávají s každodenními úkoly, jako je práce s daty, časem a měnami.