Jak nastavit a testovat virtuální zařízení pro vývoj aplikací pomocí .NET MAUI

Pro cílení na platformu Android je nezbytné mít nainstalovaný alespoň jeden Android SDK. Výchozí instalace Visual Studio 2022 s pracovním zatížením pro mobilní vývoj již obsahuje jeden Android SDK, avšak často se jedná o starší verzi, která podporuje co nejvíce zařízení Android. Pokud chcete využívat nejnovější funkce .NET MAUI, je třeba nakonfigurovat novější virtuální zařízení Android.

• Základní zařízení: Pixel 5

• Procesor: x86_64

• OS: Android 13.0 – API 33

• Google API: Vybráno

• Google Play Store: Neoznačeno

Po uložení a přijetí licenčních podmínek je potřeba počkat na stažení potřebných souborů. Jakmile je virtuální zařízení vytvořeno, klikněte na tlačítko „Start“, čímž spustíte zařízení. Po spuštění zařízení otestujte připojení k síti otevřením webového prohlížeče a přístupem na https://www.bbc.co.uk/news. Po ukončení testu zavřete emulátor a Správce zařízení Android, a následně restartujte Visual Studio 2022, aby bylo o novém emulátoru informováno.

Pro vývoj aplikací pro Windows je nezbytné aktivovat vývojářský režim. Tento režim povolíte tak, že přejdete na „Start | Nastavení | Soukromí a zabezpečení | Pro vývojáře“ a přepnete volbu na „Vývojářský režim“. Poté přijměte varování o možných bezpečnostních rizicích.

Dalším krokem je vytvoření projektu pro multiplatformní aplikaci pomocí .NET MAUI. Vytvoření nového projektu v Visual Studio pro Windows je jednoduché – vyberte šablonu „.NET MAUI App/maui“, přičemž jako jazyk vyberte C# a projektový typ MAUI. Po vybrání odpovídající šablony se vytvoří složka projektu s názvem například „Northwind.Maui.Client“. Pokud se při spuštění objeví výstraha o blokování některých funkcí bránou firewall, vyberte „Privátní sítě“ a povolte přístup.

Pro spuštění aplikace na emulátoru vyberte správnou verzi frameworku a emulátor zařízení, který jste vytvořili. Po spuštění aplikace na emulátoru Android se ujistěte, že funguje správně – například kliknutím na tlačítko „Click me“ pro inkrementaci čítače.

Pro testování aplikace na Windows přepněte na framework „net7.0-windows“ a vyberte „Windows Machine“. Po spuštění aplikace si všimněte, že aplikace na Windows bude mít stejné chování jako na Androidu, například inkrementaci čítače po kliknutí na tlačítko.

Důležité je, že aplikace .NET MAUI automaticky využívají tmavý režim, pokud je tento režim povolen v systému. Ačkoli v této kapitole doporučuji pracovat v režimu světlém, v budoucích verzích knihy se zaměřím na to, jak přizpůsobit aplikace pro tmavý režim, pokud o to budou čtenáři mít zájem.

Pro správné testování aplikací je nezbytné aplikace spustit na všech zařízeních, pro která jsou určeny. I když v této kapitole výslovně neuvádím, že byste měli aplikaci testovat na všech zařízeních po každé změně, doporučuji tak učinit. Tímto způsobem získáte představu o tom, jak aplikace vypadá a funguje na různých zařízeních, a to jak na mobilním zařízení s vertikálním rozlišením, tak na desktopovém zařízení s větším horizontálním rozlišením.

Jak definovat pozici a řez v C# pomocí Index a Range

V C# existují dvě nové struktury, které umožňují snadnější práci s pozicemi v polích a kolekcích: System.Index a System.Range. Tyto typy byly představeny jako součást rozšíření jazyka v novějších verzích .NET a C#, a přinášejí výhody jak v oblasti čitelnosti, tak v oblasti flexibility při práci s daty.

Přístup k položkám v poli je standardně realizován pomocí indexu, který je celé číslo, jak ukazuje následující příklad:

csharp
Copy code
int index = 3;

Person p = people[index]; // čtvrtá osoba v poli
char letter = name[index]; // čtvrté písmeno ve jménu

Zatímco tento přístup je běžně používaný, System.Index poskytuje formálnější způsob definice pozice, který také podporuje čítání od konce pole. To je užitečné při práci s daty, kdy chcete snadno přistupovat k posledním položkám bez nutnosti manuálně počítat délku pole.

Definování pozice pomocí Index

System.Index umožňuje definovat pozici buďto od začátku (defaultní chování), nebo od konce pole, což přináší větší flexibilitu. Ukázka následujících příkladů ukazuje, jak definovat pozice ve formátu Index:

csharp
Copy code
// Definice stejného indexu – 3. pozice od začátku

Index i1 = new Index(value: 3); // počítá od začátku
Index i2 = 3; // implicitní konverze na Index
// Definice stejného indexu – 5. pozice od konce

Index i3 = new Index(value: 5, fromEnd: true);

Index i4 = ^5; // používá se caret operátor

Použití Index tímto způsobem vám umožní snadno vyjádřit pozice relativní vůči konci kolekce, což činí kód čistším a srozumitelnějším, zejména v případech, kdy se pracuje s proměnlivými datovými strukturami, kde se velikost kolekce může měnit.

Definování rozsahu pomocí Range

Další zajímavou funkcí, kterou System.Range poskytuje, je schopnost definovat rozsah pomocí začátečního a koncového indexu. Tento typ také používá Index pro specifikování začátku a konce řezů. Range může být definován několika způsoby, což umožňuje flexibilitu v syntaxi:

csharp
Copy code
Range r1 = new Range(start: new Index(3), end: new Index(7)); // od indexu 3 do 7

Range r2 = new Range(start: 3, end: 7); // pomocí implicitní konverze
Range r3 = 3..7; // syntaxi C# 8.0 a novější
Range r4 = Range.StartAt(3); // od indexu 3 až do posledního
Range r5 = 3..; // od indexu 3 až do konce
Range r6 = Range.EndAt(3); // od začátku až po index 3
Range r7 = ..3; // od začátku až po index 3

Použití Range přináší možnost vyjádřit rozsah přímo a přehledně. Například 3..7 je syntakticky velmi čistý a intuitivní způsob, jak definovat rozsah mezi indexy, který je snadno čitelný i pro nováčky.

Novinky v C# 9 a .NET 5

V C# 9 a .NET 5 došlo k mnoha novým funkcím, které rozšiřují možnosti jazyka a usnadňují práci s kódem. Mezi nejvýznamnější novinky patří:

• Rozšířené možnosti pro pattern matching (typové vzory, vztahové vzory s operátory <, >, atd.).

• Podpora pro generátory zdrojového kódu, které mohou přidávat kód, ale nemohou upravovat existující.

• Nový typ record, který umožňuje práci s neměnnými objekty, a nový klíčové slovo init, které umožňuje nastavit hodnotu jen při inicializaci objektu.

Příklad definice neměnného objektu pomocí record:

csharp
Copy code
public record ImmutableAnimal(string Name, string Species);

Tento zápis je stručný a automaticky generuje vlastnosti, konstruktor a deconstructor, což značně usnadňuje práci s datovými objekty, které by měly být neměnné.

Novinky v C# 10 a .NET 6

V C# 10 a .NET 6 byly přidány další vylepšení, která usnadňují práci s projekty. Klíčové novinky zahrnují:

• Implicitní import globálních jmenných prostorů, což znamená, že není nutné opakovaně psát using v každém souboru.

• Lambda výrazy jsou nyní snadněji zapisovatelné díky inferenci typu delegátů.

• Zavedení nového typu record struct, což umožňuje definici hodnotových typů jako neměnné.

S těmito změnami je kód jednodušší, přehlednější a výrazně zkrácený. Místo toho, abyste ve všech souborech psali znovu using System, můžete použít globální using pro import běžně používaných knihoven:

csharp
Copy code
global using System;
global using System.Linq;
global using System.Collections.Generic;

Co je důležité pro čtenáře pochopit

S použitím Index a Range můžete značně zjednodušit práci s kolekcemi a polích. Je však důležité mít na paměti, že novinky v C# 9 a 10, jako jsou pattern matching, record a implicitní using direktivy, nejenom že zjednodušují kód, ale také přinášejí novou filozofii práce s kódem. Měli byste se zaměřit na to, jak nové funkce mohou zjednodušit vaše každodenní úkoly v C# a usnadnit správu projektů.

Jak správně implementovat lokalizaci a kulturovou kompatibilitu v .NET aplikacích?

Pro načítání prostředků z těchto satelitních sestav používáme některé standardní typy .NET nazvané IStringLocalizer a IStringLocalizerFactory. Implementace těchto rozhraní jsou načítány z .NET generického hostitele jako závislé služby.

V dalším kroku vytvoříme složku Resources v kořenovém adresáři projektu, kde umístíme XML soubor, který bude obsahovat výchozí jazykové prostředky. Tento soubor, nazvaný PacktResources.resx, bude obsahovat prostředky pro výchozí jazyk aplikace, obvykle ekvivalent angličtiny (USA). Obsah souboru může vypadat následovně:

xml
Copy code
<entry name="EnterYourName" value="Enter your name:" />

<entry name="EnterYourDob" value="Enter your date of birth:" />

<entry name="EnterYourSalary" value="Enter your salary:" />

<entry name="PersonDetails" value="{0} was born on a {1:dddd}. {0} is {2:N0} minutes old. {0} earns {3:C}." />

Další klíčovou součástí projektu je vytvoření třídy PacktResources.cs, která bude zajišťovat načítání textových prostředků pro uživatelské rozhraní. V této třídě použijeme IStringLocalizer pro získávání lokalizovaných řetězců. Ukázková implementace třídy může vypadat takto:

csharp
Copy code
using Microsoft.Extensions.Localization;

public class PacktResources
{
    private readonly IStringLocalizer localizer = null!;
    public PacktResources(IStringLocalizer localizer)
    {
        this.localizer = localizer;
    }
    public string? GetEnterYourNamePrompt()
    {
        string resourceStringName = "EnterYourName";
        LocalizedString localizedString = localizer[resourceStringName];
        if (localizedString.ResourceNotFound)
        {
            ConsoleColor previousColor = ForegroundColor;
            ForegroundColor = ConsoleColor.Red;
            WriteLine($"Error: resource string \"{resourceStringName}\" not found.");
            ForegroundColor = previousColor;
            return $"{localizedString}: ";
        }
        return localizedString;
    }
    public string? GetEnterYourDobPrompt() => localizer["EnterYourDob"];
    public string? GetEnterYourSalaryPrompt() => localizer["EnterYourSalary"];
    public string? GetPersonDetails(string name, DateTime dob, int minutes, decimal salary)
    {
        return localizer["PersonDetails", name, dob, minutes, salary];
    }
}

Po implementaci třídy PacktResources přichází na řadu konfigurace hostitele aplikace, který bude podporovat lokalizaci. Toho dosáhneme tím, že do Program.cs přidáme potřebné importy a konfiguraci služeb, jak ukazuje následující ukázkový kód:

csharp
Copy code
using Microsoft.Extensions.Hosting;
using Microsoft.Extensions.DependencyInjection;
IHost host = Host.CreateDefaultBuilder(args)
    .ConfigureServices(services =>
    {
        services.AddLocalization(options => options.ResourcesPath = "Resources");
        services.AddTransient<PacktResources>();
    })
    .Build();

V tomto kroku také nastavujeme cestu k souborům prostředků, aby bylo možné je správně načítat z podadresáře.

Poté, co změníme aktuální kulturu, použijeme služby PacktResources pro výpis lokalizovaných výzev pro zadání jména, data narození a platu. Na základě zadaných údajů aplikace vypíše detaily osoby, jak ukazuje následující kód:

csharp
Copy code
PacktResources resources = host.Services.GetRequiredService<PacktResources>();

Write(resources.GetEnterYourNamePrompt());
string? name = ReadLine();
if (string.IsNullOrWhiteSpace(name)) { name = "Bob"; }
Write(resources.GetEnterYourDobPrompt());
string? dobText = ReadLine();
if (string.IsNullOrWhiteSpace(dobText))
{
    dobText = "1/27/1990"; // default value
}
Write(resources.GetEnterYourSalaryPrompt());
string? salaryText = ReadLine();
if (string.IsNullOrWhiteSpace(salaryText)) { salaryText = "34500"; }
DateTime dob = DateTime.Parse(dobText);
int minutes = (int)DateTime.Today.Subtract(dob).TotalMinutes;
decimal salary = decimal.Parse(salaryText);
WriteLine(resources.GetPersonDetails(name, dob, minutes, salary));

Po tomto kroku můžeme spustit aplikaci a ověřit, že prostředky jsou správně načítány, a to i pro různé kultury. Pro otestování, zda aplikace správně podporuje lokalizaci, přidáme do složky Resources nové soubory XML s lokalizovanými řetězci pro různé jazyky, například dánštinu nebo francouzštinu.

Tento proces je základním stavebním kamenem pro implementaci lokalizace v .NET aplikacích. Umožňuje flexibilitu v přizpůsobení aplikace pro různé jazyky a kultury, což je nezbytné pro aplikace, které mají globální dosah.

Pokud budete pracovat s více kulturami, mějte na paměti, že můžete mít různé soubory pro různé verze jazyka, což umožňuje cílení na specifické regiony a jejich jazykové zvyklosti.

Jak otestovat .NET klienta a využívat GraphQL pro kombinování datových zdrojů

Pro otestování .NET klienta s GraphQL, je nutné provést několik kroků, které umožní ověřit správnou funkčnost a komunikaci s GraphQL službou. Začněme krok za krokem.

Nejprve spusťte projekt Northwind.GraphQL pomocí jeho https profilu bez ladění. Poté spusťte projekt Northwind.Mvc.GraphQLClient také s https profilem. Pokud je vše nastaveno správně, měli byste vidět produkty úspěšně načtené pomocí GraphQL, jak je znázorněno na obrázku, kde je zobrazený seznam produktů v kategorii nápojů. Pokud změníte ID kategorie, například na 4, GraphQL služba správně vrátí produkty v této kategorii. V případě, že zadáte ID kategorie, které je mimo rozsah, například 13, vrátí služba 0 produktů.

Dalším krokem je zavření prohlížeče Chrome a vypnutí webového serveru pro projekt Northwind.Mvc.GraphQLClient. Poté v souboru HomeController.cs úmyslně upravte dotaz tak, aby obsahoval chybu – například změňte název proměnné productId na productid. Následně spusťte projekt bez ladění a klikněte na tlačítko pro zobrazení nebo skrytí podrobností. V tomto okamžiku by měla být zobrazena chybová zpráva a detaily odpovědi, které indikují problém s dotazem.

Další významnou součástí této integrace je použití knihovny Strawberry Shake, která je specifická pro .NET klienty. Namísto používání běžných HTTP klientů poskytuje ChilliCream výkonnou knihovnu pro snadnější vytváření .NET klientů pro GraphQL služby. Pro více informací o tomto nástroji se doporučuje navštívit oficiální dokumentaci.

Vytvoření klienta pro konzolovou aplikaci je dalším krokem, který vám umožní využít výhod Strawberry Shake. Nejprve přidejte nový projekt typu Console App, pojmenovaný Northwind.GraphQL.Client.Console. Poté v příkazové řádce vytvořte soubor manifestu nástrojů pomocí příkazu dotnet new tool-manifest a nainstalujte nástroje Strawberry Shake pomocí příkazu dotnet tool install StrawberryShake.Tools --local. Dále do projektu přidejte potřebné NuGet balíčky a konfigurace pro závislosti a generování kódu.

Vytvořený soubor seafoodProducts.graphql definuje dotaz pro získání produktů z kategorie mořských plodů. Tyto soubory musí mít specifické názvy, aby je Strawberry Shake mohl správně zpracovat a vygenerovat odpovídající třídy pro použití v aplikaci. Po sestavení projektu se automaticky vygeneruje složka Generated, která obsahuje třídy reprezentující GraphQL schéma.

Přechod k implementaci GraphQL mutací je nezbytným krokem pro služby, které potřebují upravit data, nikoliv pouze je dotazovat. Mutace v GraphQL mají tři základní komponenty: samotnou mutaci, která definuje změnu dat; vstupní objekt, který specifikuje data pro mutaci; a payload, což je výstupní objekt, který obsahuje výsledky změn. Tento proces je zásadní pro správnou manipulaci s daty ve vaší aplikaci.

Chápání tohoto procesu je klíčové pro efektivní práci s GraphQL v .NET prostředí. Je důležité nejen umět dotazovat data, ale také správně manipulovat s daty pomocí mutací. K tomu je nutné správně definovat schéma, správně zachytávat a spravovat chyby a být si vědom všech nástrojů, které usnadňují práci s GraphQL, jako jsou Strawberry Shake a další knihovny.