Jak pracovat s widgety při vývoji aplikací pro Android

Android SDK poskytuje širokou škálu widgetů, které lze využít pro vytváření uživatelského rozhraní aplikace. Widgety, jako jsou TextView, Button nebo Checkbox, jsou základními stavebními kameny každé aplikace. Kromě těchto jednoduchých komponent ale existují i složitější widgety, jako je například Clock, DatePicker nebo Calendar, které jsou velmi užitečné při vývoji aplikací, jež vyžadují práci s datem a časem.

Vzhled widgetů je možné dále upravovat pomocí stylů, které se následně mohou použít pro tvorbu témat. Téma je velmi výhodný nástroj, který umožňuje snadno měnit vzhled celé aplikace, aniž by bylo nutné měnit jednotlivé komponenty. Android SDK také poskytuje několik předdefinovaných témat, jako jsou Holo téma, které bylo populární v Androidu 3 a 4, a Material téma, které je standardem od verze Android 5.0. Tyto předdefinované styly a témata mohou výrazně urychlit proces vývoje aplikace, protože poskytují estetiku, která je konzistentní napříč celým systémem.

Při vkládání widgetů do rozvržení se obvykle využívá XML soubor, který definuje vzhled a chování jednotlivých komponent. Widgety je možné přidávat buď pomocí Android Studio Design tab, což umožňuje práci s vizuálním nástrojem, nebo přímo prostřednictvím kódu v XML souboru. Příklad, jak přidat tlačítko do rozvržení, je jednoduchý. Stačí otevřít soubor activity_main.xml, přetáhnout tlačítko do požadované pozice a Android Studio automaticky nastaví layout parametry, které se projeví v XML kódu. Tato snadnost použití je jedním z důvodů, proč Android Studio patří mezi nejoblíbenější nástroje pro vývoj aplikací.

Pokud chcete přidat interaktivitu, jako je například reakce na kliknutí tlačítka, musíte připojit metodu, která bude reagovat na tento uživatelský vstup. To se provádí v kódu Java, kde přidáte onClickListener() metodu, která vykoná požadovanou akci při stisknutí tlačítka.

Vytváření widgetů a přidávání interaktivity však není vše. V Android aplikacích je velmi důležité pracovat i s vizuálními změnami, které se mohou projevit v různých stavech widgetů. Zde přichází na řadu koncept „state selectoru“, což je XML soubor, který specifikuje, jaký drawable (obrázek nebo barvu) použít na základě aktuálního stavu widgetu. Například tlačítko může mít jinou barvu pozadí, pokud je stisknuté, zaostřené nebo vybrané. Tento přístup poskytuje vývojářům flexibilitu v designu, kdy mohou snadno měnit vzhled widgetu podle jeho stavu.

Jakmile máme připravený XML soubor pro state selector, stačí tento drawable připojit k odpovídajícímu widgetu pomocí vlastnosti android:background. Tímto způsobem je možné jednoduše vytvořit interaktivní a vizuálně atraktivní aplikace, které reagují na chování uživatele.

Jak efektivně využívat vlastní komponenty a styly ve vývoji Android aplikací

Vytváření vlastní komponenty v Androidu může být výzvou, ale zároveň otevírá široké možnosti pro přizpůsobení vzhledu a funkcionality aplikací. V tomto textu se podíváme na základní kroky potřebné k vytvoření a využívání vlastních komponent a stylů, stejně jako na to, jak můžeme efektivně pracovat s různými typy widgetů a jejich rozšířeními.

To, co jsme zde probrali, je pouze začátek. Možnosti vlastní komponenty jsou mnohem širší. Při vývoji aplikací se často setkáme s potřebou přizpůsobit chování a vzhled komponent, což zahrnuje například předávání parametrů rozvržení, přidávání posluchačů událostí, přetěžování metody onMeasure() nebo použití vlastní komponenty v IDE. Všechny tyto aspekty jsou důležité, ale jejich implementace může záviset na konkrétních potřebách aplikace.

Přestože vlastní komponenty nabízejí velkou flexibilitu, mohou v některých případech existovat i jednodušší alternativy. Místo vytváření komponenty od základu je často dostačující rozšíření existujícího widgetu, což zjednodušuje kód a šetří čas. Pokud se potřebujete vypořádat s více widgety, můžete použít složené ovládací prvky. Složený ovládací prvek, jako je například rozbalovací seznam (combo box), je ve skutečnosti kombinací dvou nebo více widgetů spojených do jednoho ovládacího prvku. Tento prvek bude obvykle dědit z třídy Layout, nikoliv z View, protože zahrnuje více widgetů. U těchto komponent není nutné přetěžovat metody jako onDraw() nebo onMeasure(), protože každý widget vykreslí svůj obsah ve svých vlastních metodách.

Dále je důležité věnovat pozornost stylům v aplikacích. Styl je kolekce nastavení vlastností, které definují vzhled widgetu. Jak jsme již zmínili při práci s rozvržením, každý widget nabízí celou řadu možností pro nastavení svého vzhledu a funkcí, jako jsou výška, šířka, barva pozadí, padding a mnoho dalších. Vytvoření vlastního stylu spočívá v oddělení těchto nastavení od samotného UI kódu. Podobně jako v kaskádových stylech (CSS) v HTML umožňují Android styly specifikovat návrh aplikace mimo samotný kód uživatelského rozhraní.

xml
Copy code
<style name="MyStyle">

    <item name="android:textColor">#FF0000</item>

    <item name="android:textSize">18sp</item>
</style>

Aby bylo možné styl efektivně aplikovat na různé komponenty, je vhodné vytvářet různé styly pro různé případy použití. Například pokud máte widget, který bude zobrazen v různých kontextech, můžete pro něj definovat více variant stylů, které se budou měnit v závislosti na podmínkách aplikace.

Jak implementovat notifikace a vlastní UI prvky v Android aplikacích

V moderních Android aplikacích je často nezbytné implementovat různé typy notifikací a interaktivních prvků, jako jsou zvukové a vibrační upozornění, vlastní okna s informacemi nebo přizpůsobené toast zprávy. Tyto funkce zvyšují uživatelský komfort a mohou aplikaci dodat profesionalitu. V této kapitole se zaměříme na implementaci základních notifikačních a vizuálních prvků, které mohou být přizpůsobeny podle potřeb vývojáře. Ukážeme si, jak nastavit zvuk, vibrace, jak využít vestavěné komponenty Androidu pro vizuální prvky a jak přizpůsobit toast zprávy.

Začneme s jednou z nejzákladnějších funkcí — využitím blesku telefonu jako svítilny. Pokud chcete, aby vaše aplikace byla schopná využívat tuto funkci, musíte využít API, které je dostupné od Android 6.0 (API 23). Kód, který bude následně popsán, se soustředí na detekci fotoaparátu zařízení a aktivaci jeho blesku.

Nejdůležitější funkcí pro zapnutí blesku je metoda setTorchMode(), která byla zavedena v API 23. Když používáte tuto metodu, je nezbytné prověřit, zda zařízení podporuje tuto funkci. Tato kontrola se provádí pomocí podmínky:

java
Copy code
if (Build.VERSION.SDK_INT >= Build.VERSION_CODES.M) {

    // Kód pro aktivaci blesku
}

Kromě blesku je součástí tohoto procesu i detekce dostupného fotoaparátu s bleskem. Pomocí metody getCameraId() se ověřuje, zda má zařízení kameru s přisvětlovací funkcí. Pokud ne, je tlačítko pro aktivaci blesku deaktivováno. Tento postup zajišťuje, že aplikace správně reaguje na hardware zařízení.

Další nezbytnou součástí aplikace je implementace zvukového upozornění, což lze snadno provést pomocí třídy Ringtone a RingtoneManager. Použití výchozího zvuku notifikace je jednoduché a intuitivní:

java
Copy code
Uri notificationSoundUri = RingtoneManager.getDefaultUri(RingtoneManager.TYPE_NOTIFICATION);

Tento kód umožňuje, aby aplikace automaticky využívala uživatelův preferovaný zvuk pro notifikace. To znamená, že pokud uživatel změní svůj zvukový profil, aplikace to reflektuje bez nutnosti dalších změn v kódu.

K tomu všemu přidáme ještě jednoduchou vibraci zařízení, která je opět realizována pomocí základních metod Androidu. Tento krok ale vyžaduje oprávnění v manifestu aplikace. Oprávnění k vibracím se přidává do souboru AndroidManifest.xml, což je krok, který by neměl být opomenut.

Pro rozšíření funkcionality aplikace v profesionálním prostředí by však nestačilo pouze deaktivovat tlačítko, pokud není k dispozici funkce blesku. Existují i jiné způsoby, jak použít fotoaparát pro aktivaci svítilny, a to například za pomoci API pro multimédia. Podívejte se na kapitolu o multimédiích, kde se tato metoda opět využívá. Dále je možné implementovat různé varianty notifikací pomocí objektu Notification, který je zmíněn v dalších sekcích této knihy.

Pokud však chcete toast zprávu přizpůsobit, není to nijak složité. Můžete změnit tvar, přidat vlastní pozadí nebo obrázky, a dokonce upravit její pozici na obrazovce. Příklad implementace přizpůsobeného toastu, který má čtvercový tvar, vlastní obrázek a textovou zprávu, ukazuje následující kód:

java
Copy code
public void showToast(View view) {

    LayoutInflater inflater = (LayoutInflater) this.getSystemService(Context.LAYOUT_INFLATER_SERVICE);

    View layout = inflater.inflate(R.layout.toast_custom, null);

    ((TextView) layout.findViewById(android.R.id.message)).setText("Custom Toast");
    Toast toast = new Toast(this);
    toast.setGravity(Gravity.CENTER, 0, 0);
    toast.setDuration(Toast.LENGTH_LONG);
    toast.setView(layout);
    toast.show();
}

Tento kód vytvoří toast s vlastními vlastnostmi, který může být umístěn na libovolné místo na obrazovce pomocí setGravity(), a zobrazuje vlastní obsah.

Kromě toast zpráv existují v Androidu i složitější způsoby interakce s uživatelem, například pomocí dialogových oken. AlertDialog je jedním z těchto prvků a poskytuje možnost nabídnout uživateli různé možnosti, jako jsou tlačítka pro potvrzení nebo zrušení akce. Příklad implementace dialogového okna pro potvrzení smazání souboru je jednoduchý, ale efektivní způsob, jak zajistit, že uživatelé správně reagují na důležitá rozhodnutí v aplikaci.

Jak implementovat Google Sign-In a vybrat Backend as a Service pro vaši Android aplikaci

Vytváření mobilní aplikace dnes zahrnuje širokou škálu nástrojů a služeb, které mohou výrazně zjednodušit její vývoj. Mezi nejvíce využívané technologie patří Google Sign-In pro autentifikaci uživatelů a Backend as a Service (BaaS) poskytovatelé pro správu backendových operací. V této kapitole se zaměříme na implementaci Google Sign-In a na možnosti využití BaaS poskytovatelů pro efektivní správu vaší aplikace.

Začněme s implementací Google Sign-In. Tento proces umožňuje uživatelům přihlásit se do aplikace pomocí svého Google účtu, což je nejen pohodlné, ale i bezpečné. Pro začátek musíme provést několik základních kroků v rámci Android Studio.

1. Otevřete soubor MainActivity.java a přidejte následující globální deklarace:

   java
   Copy code
   private final int REQUEST_SIGN_IN = 1;
   
   GoogleApiClient mGoogleApiClient;
   

2. Následně přidejte posluchač OnConnectionFailedListener, který bude reagovat na případné chyby při připojení:

   java
   Copy code
   GoogleApiClient.OnConnectionFailedListener mOnConnectionFailedListener = new GoogleApiClient.OnConnectionFailedListener() {
       @Override
   
       public void onConnectionFailed(ConnectionResult connectionResult) {
   
           Toast.makeText(MainActivity.this, "connectionResult=" + connectionResult.getErrorMessage(), Toast.LENGTH_SHORT).show();
       }
   };
   

3. Dále, v metodě onCreate(), přidejte konfiguraci pro Google Sign-In:

   java
   Copy code
   GoogleSignInOptions googleSignInOptions = new GoogleSignInOptions.Builder(GoogleSignInOptions.DEFAULT_SIGN_IN)
       .requestEmail()
       .build();
   mGoogleApiClient = new GoogleApiClient.Builder(this)
       .addOnConnectionFailedListener(mOnConnectionFailedListener)
       .addConnectionCallbacks(mConnectionCallbacks)
       .addApi(Auth.GOOGLE_SIGN_IN_API, googleSignInOptions)
       .build();
   

4. Poté přiřaďte kód pro tlačítko přihlášení, které spustí sign-in proces:

   java
   Copy code
   findViewById(R.id.signInButton).setOnClickListener(new View.OnClickListener() {
   
       @Override
       public void onClick(View v) {
           signIn();
       }
   });
   

5. Vytvořte přetížení pro metodu onActivityResult(), která zpracuje výsledek přihlášení:

   java
   Copy code
   @Override
   
   public void onActivityResult(int requestCode, int resultCode, Intent data) {
   
       super.onActivityResult(requestCode, resultCode, data);
       if (requestCode == REQUEST_SIGN_IN) {
           GoogleSignInResult googleSignInResult = Auth.GoogleSignInApi.getSignInResultFromIntent(data);
           if (googleSignInResult.isSuccess()) {
               GoogleSignInAccount googleSignInAccount = googleSignInResult.getSignInAccount();
               TextView textView = findViewById(R.id.textView);
               textView.setText("Signed in: " + googleSignInAccount.getDisplayName());
               findViewById(R.id.signInButton).setVisibility(View.GONE);
           }
       }
   }
   

Tímto způsobem implementujeme základní přihlášení přes Google. Celý proces je jednoduchý díky API GoogleSignIn a GoogleApiClient, které poskytují pohodlný způsob, jak integrovat autentifikaci. Uživatelé se mohou přihlásit do aplikace pouze se svým Google účtem, což eliminuje potřebu vytváření nových účtů a ukládání citlivých údajů.

Důležité je také věnovat pozornost lokalizaci aplikace, pokud cílíte na širší publikum. Google poskytuje lokalizované řetězce v SDK, což vám usnadní přizpůsobení aplikace pro různé jazykové verze.

Například Firebase, jedna z nejpopulárnějších služeb, poskytuje neomezený počet uživatelů a 1 GB úložného prostoru ve svém bezplatném plánu, což je ideální pro menší aplikace. Dalšími možnostmi jsou Buddy, App42, Kinvey a Backendless, přičemž každý z těchto poskytovatelů nabízí odlišné možnosti v oblasti uživatelských účtů, API volání, push notifikací a úložiště souborů.

Výběr správného poskytovatele závisí na specifických potřebách vaší aplikace. Firebase je známý svou jednoduchostí a širokou podporou pro Android vývoj, zatímco poskytovatelé jako App42 a Backendless nabízejí více specializovaných funkcí, například správu herních výsledků, leaderboardy, či push notifikace.

Pokud chcete mít přístup k širší škále funkcí, nezapomeňte, že některé BaaS platformy nabízí nejen správu uživatelských účtů, ale i pokročilé nástroje pro analýzu, A/B testování, správu zpráv nebo dokonce integraci s nástroji pro marketingovou automatizaci.