Rozhodovací kultura firmy není jednotná; různé typy rozhodnutí mohou vyžadovat odlišné přístupy, což znamená, že není vždy nutné měnit celkovou firemní kulturu, aby se zlepšila kvalita rozhodování. V organizaci Helthex lze například pozorovat kombinaci dvou stylů: Direktivního a Demokratického rozhodování. Direktivní kultura je typická pro situace, kdy vyšší manažeři, jako jsou členové vrcholového vedení, rozhodují samostatně, což může vést k nejasnostem, pokud tito lídři nejsou přítomni. Demokratičtější styl, například Participativní rozhodování, je založen na aktivním zapojení týmu a zainteresovaných stran, přičemž konečné slovo má produktový manažer.

Ve firmě Helthex však panuje nejistota a frustrace kvůli častým změnám strategií, které jsou zaváděny bez varování a důvodů, což ztěžuje stabilní pokrok. Participativní model, ve kterém by tým mohl přispět k rozhodování, by přinesl efektivnější výsledky a větší pocit kontroly, ale současná situace tomu nepřeje, protože rozhodnutí zůstávají v rukou jednoho „Power Playera“, který s týmem není plně sladěn.

Další zajímavý pohled nabízí technický tým, kde se debatuje o vlastnictví rozhodnutí v oblasti dat a modelů. Divya, vedoucí datové vědy, zastává názor, že tým by měl mít autonomii nad datovými rozhodnutími, ale často je přehlušen zásahy shora. Konflikty vznikají i na úrovni technických detailů – například při diskusích o přidání nových proměnných do modelu, které by mohly zlepšit prediktivní schopnosti, ale bez úplného souhlasu všech zúčastněných. Tento případ ukazuje, jak důležité je umožnit členům týmu konstruktivní připomínky, přestože finální rozhodnutí musí mít jasného vlastníka.

Modely rozhodování jako DACI (Driver, Approver, Contributor, Informed) představují strukturovaný způsob, jak přiřadit jasné role a zodpovědnosti v rozhodovacím procesu, což pomáhá předcházet zmatkům a zdržení. I když je někdy obtížné dosáhnout úplné shody, je nezbytné, aby každý věděl, kdo je za co odpovědný a kdo má konečné slovo.

Pro úspěšné fungování rozhodovacích procesů je tedy zásadní nejen volba správného typu rozhodovací kultury podle situace, ale také otevřená komunikace a schopnost zapojit relevantní zainteresované strany. Bez toho hrozí frustrace, nedorozumění a ztráta efektivity.

Důležité je pochopit, že rozhodovací procesy nejsou jen o samotných rozhodnutích, ale také o jejich struktuře, jasném určení odpovědností a respektování různých perspektiv v rámci týmu. Pouze tak lze zajistit, že rozhodnutí budou nejen rychlá, ale i kvalitní a přijímaná všemi dotčenými.

Jak efektivně spravovat roadmapu produktového vývoje: Případ Irie

Vytváření efektivní roadmapy pro produkt je náročným, ale nezbytným úkolem pro každou organizaci. Ať už se jedná o nové integrace, zlepšení stávajících funkcí nebo rozhodnutí o personálních změnách, klíčovým aspektem zůstává jasná komunikace a koordinace mezi týmy. Příběh Irie a jejího přístupu k přípravě roadmapy poskytuje cenné lekce, které mohou inspirovat i jiné lídry v oblasti produktového managementu.

Irie začíná svou přípravu tím, že se setkává s klíčovými stakeholdery, aby si ujasnila priority a ověřila, zda všechny zúčastněné strany rozumí stejným cílům. Když začne připravovat první revizi měsíční roadmapy, zjistí, že některé týmy nejsou v souladu. Divya a Sparks, její kolegové, nejsou si jisti, jaká integrace je prioritní, což ukazuje na problém v komunikaci. Tento zmatek není výjimečný a pro mnoho týmů může být situace, kdy jsou informace špatně předány nebo úplně vynechány, běžná.

Irie rychle vyřeší tento problém tím, že se zaměří na jasnou komunikaci a transparentnost. To je klíčové pro udržení jasného směřování a synchronizace mezi týmy. Upozorňuje na důležitost pravidelných setkání, kde se projednají nejen klíčové změny na roadmapě, ale i rozhodnutí, která ovlivňují více než jednu skupinu. Příkladem je diskuse o změně týmu Divyi z platformy SmartStride na JogWave. I když se jedná o technicky komplexní rozhodnutí, hlavní výzvou zůstává správné porozumění, jaký dopad bude mít na celkový vývoj produktu.

V těchto situacích může být užitečné se vrátit k základním principům – co je naším cílem? Jaký problém řešíme? V tomto případě Irie vytváří seznam výhod a nevýhod pro změnu integrace, což pomáhá týmu udělat informované rozhodnutí. Tento přístup nejen že usnadňuje rozhodování, ale také zajišťuje, že se týmy zaměřují na to, co je pro projekt opravdu důležité.

Rovněž si Irie uvědomuje, že některé změny mohou mít širší dopad na celkovou vizi produktu, například otázky týkající se rozšiřování týmu. Diskuse o otevření nové kanceláře v Indii ukazuje, jak osobní zájmy mohou ovlivnit obchodní rozhodnutí. Když Divya navrhuje tento krok, Irie si uvědomuje, že tento návrh může být motivován její snahou o zajištění dobré pozice pro jejího bratra. Tento detail ukazuje, jak důležitá je transparentnost a otevřenost v komunikaci, aby se předešlo skrytým zájmům nebo konfliktům, které mohou ovlivnit směřování celého týmu.

Další klíčovým prvkem je schopnost rychle reagovat na zpětnou vazbu. Při přípravě na měsíční revizi roadmapy Irie společně s týmem vypracuje prezentaci, která obsahuje hlavní změny a důvody, proč byly tyto kroky učiněny. V tomto procesu se ukazuje důležitost rozhodovacích logů, které dokumentují, co, kdy a proč bylo rozhodnuto. Tento log je nejen nástrojem pro transparentnost, ale také důležitým nástrojem pro budoucí analýzu a zlepšení.

V závěru se ukazuje, jak klíčová je rovnováha mezi strategií a operativními rozhodnutími. I když se jedná o široce definované úkoly, jako je integrace nebo nové funkce, skutečnou výzvou je najít rovnováhu mezi potřebou okamžitých změn a dlouhodobými cíli. Tento proces zahrnuje nejen technické a produktové zvažování, ale i pečlivou analýzu toho, jak nové změny ovlivní tým a jeho motivaci.

Aby se proces správy roadmapy stal efektivním, je nezbytné udržet si přehled o všech aspektech vývoje. To zahrnuje nejen zajištění jasnosti v týmu, ale i udržení rovnováhy mezi potřebami jednotlivých stakeholderů a dlouhodobou vizí produktu.