Vnitřní předpis o organizaci a provádění sebehodnocení ve Střední všeobecně vzdělávací škole č. 2 města Makarev, Makarevského okresu, Kostromská oblast

Obecně‑správní příspěvková organizace základní škola č. 2 města Makarjeva Makaryjevského municipálního okresu Kostromské oblasti. příspěvková

SCHVÁLENO
Protokol ŠR
ze dne _____________ č. _______

SCHVÁLUJI
Ředitel
__________ /_______________ /
řízení ze dne _____________ č. _______

Směrnice o postupu přípravy a organizace provádění sebehodnocení ZŠ č. 2 města Makarjeva.

1. Obecná ustanovení
   1.1. Tato Směrnice o postupu přípravy a provádění sebehodnocení (dále – Směrnice) stanovuje postup přípravy a organizaci provádění sebehodnocení, určuje základní normy a principy provádění sebehodnocení v obecně‑správní příspěvkové organizaci základní školy č. 2 města Makarjeva Makaryjevského municipálního okresu Kostromské oblasti (dále – Škola).
   1.2. Směrnice je vypracována v souladu s požadavky:
   • Federálního zákona ze dne 29.12.2012 č. 273‑FZ „O vzdělávání v Ruské federaci“;
   • usnesení vlády Ruské federace ze dne 10.07.2013 č. 582 „O schválení pravidel zveřejňování na oficiálních stránkách vzdělávací organizace v informačně‑telekomunikační síti Internet a aktualizace informací o vzdělávací organizaci“;
   • vyhlášky Ministerstva školství a věd RF ze dne 14.06.2013 č. 462 „O schválení postupu provádění sebehodnocení vzdělávací organizací“;
   • vyhlášky Ministerstva školství a věd RF ze dne 10.12.2013 č. 1324 „O schválení ukazatelů činnosti organizace podléhající sebehodnocení“;
   • vyhlášky Ministerstva školství a věd Ruské federace ze dne 14.12.2017 č. 1218 „O změně Předpisu provádění sebehodnocení vzdělávací organizací, schváleného vyhláškou Ministerstva školství a věd RF ze dne 14. června 2013 č. 462“.
   1.3. Sebehodnocení je nástrojovou podsystémou VŠOKO; je s ní sladěno v části pověřených osob, hodnotících metodik, způsobů sběru a zpracování informací.
   1.4. Cílem provádění sebehodnocení je sebehodnocení obsahu, podmínek a výsledků vzdělávací činnosti školy s následnou přípravou zprávy o sebehodnocení pro předložení zřizovateli školy a veřejnosti.
   1.5. Sebehodnocení má za úkol zjistit úroveň souladu vzdělávací činnosti školy s požadavky platných federálních státních vzdělávacích standardů všeobecného vzdělání.
   1.6. Úkoly sebehodnocení:

• stanovení míry projevu měřitelných vlastností u hodnocených objektů (sebehodnocení);

• odhalení pozitivních a/nebo negativních tendencí v objektech hodnocení (sebehodnocení), v systému školy jako celku, rezerv rozvoje;

• stanovení příčin vzniku a cest řešení odhalených při studiu a hodnocení (sebehodnocení) problémů;

• určení opatření ke korekci zjištěných nepřípustných tendencí vzdělávací činnosti školy;

• vytvoření celistvého systému hodnotících charakteristik pedagogických procesů;
  1.7. Termíny, forma provádění sebehodnocení, složení osob povolaných k jeho provádění jsou určeny školou v pořadí stanoveném touto Směrnicí.
  1.8. Sebehodnocení se provádí každoročně. Výsledky sebehodnocení se zpracovávají ve formě zprávy, zahrnující analytickou část a výsledky analýzy ukazatelů činnosti k 1. dubnu běžného roku.
  1.9. Zpráva je podepsána ředitelkou/ředitelem školy a potvrzena razítkem. Umístění zprávy na oficiálních stránkách školy v síti Internet a zaslání zřizovateli se provádí nejpozději do 20. dubna běžného roku.
  1.10. Procedura sebehodnocení zahrnuje následující etapy:

• plánování a přípravu prací na sebehodnocení;

• organizaci a provádění sebehodnocení;

• shrnutí získaných výsledků a na jejich základě vyhotovení zprávy;

• projednání zprávy kolegiálními orgány řízení školy, do jejichž kompetence patří rozhodnutí v této věci.

2. Plánování a příprava prací na sebehodnocení
   2.1. Ředitel školy vydá pokyn o postupu, termínech a formě provádění sebehodnocení, určí osobu odpovědnou za provádění sebehodnocení a personální složení osob povolaných k jeho provádění.
   Pro provedení sebehodnocení se zřizuje pracovní komise. Do složení pracovní komise (dále – komise) jsou zapojeni: ředitel, zástupci ředitele, vedoucí předmětových komisí, školní psycholog, učitelé a další zainteresované osoby.
   2.2. Pokyn stanoví termín předložení závěrečných materiálů. Doba pro shrnutí získaných výsledků a tvorbu na jejich základě zprávy nesmí přesáhnout 10 dnů.
   2.3. Členové komise mají právo žádat potřebné informace, studovat dokumentaci týkající se předmětu sebehodnocení.
   2.4. Při přípravě na provádění sebehodnocení předseda komise svolá organizační přípravné zasedání s členy komise, na němž:
   – se projedná a schválí plán provádění sebehodnocení;
   – každému členu komise bude přidělen směr práce školy, který má být zkoumán a hodnocen v průběhu sebehodnocení;
   – upřesní se otázky, které mají být studovány a hodnoceny v průběhu sebehodnocení;
   – předseda komise nebo jím pověřená osoba poskytne podrobnou informaci o normativně‑právní bázi používané během sebehodnocení, o místě(místech) a času, kdy členové komise obdrží potřebné dokumenty a materiály, o kontaktních osobách;
   – stanoví se termíny předběžného a konečného projednání v komisi výsledků sebehodnocení.
   2.5. Předseda komise na organizačním přípravném zasedání určí:
   – způsob vzájemné spolupráce mezi členy komise a zaměstnanci školy během sebehodnocení;
   – osobu z členů komise, odpovědnou za koordinaci práce dle směrů sebehodnocení a za operativní řešení otázek vyvstávajících u členů komise při provádění sebehodnocení;
   – osobu odpovědnou za sestavení a vyhotovení výsledků sebehodnocení ve formě zprávy, zahrnující analytickou část a výsledky analýzy ukazatelů činnosti.

3. Organizace a provádění sebehodnocení
   3.1. Organizace sebehodnocení se provádí v souladu s plánem provádění, schváleným komisí.
   3.2. Při provádění sebehodnocení se poskytne podrobná charakteristika a hodnocení zahrnutých směrů a otázek dle plánu sebehodnocení, analýza ukazatelů činnosti školy.
   3.3. Jako hlavní zdroje informací pro analytickou zprávu mohou být využity:
   • formuláře státní statistické výkaznictví ve vzdělávání;
   • údaje o výsledcích státní závěrečné zkoušky;
   • údaje monitoringu kvality vzdělávání na různých úrovních;
   • výsledky inspekcí kontrolních a dozorových orgánů;
   • výsledky nezávislého hodnocení kvality vzdělávání;
   • výsledky mezinárodních komparativních studií (TIMSS, PISA apod.);
   • výsledky sociologických průzkumů a dotazníkových šetření účastníků vzdělávacích vztahů;
   • publikace v médiích, v síti Internet apod.

4. Shrnutí získaných výsledků a sestavení zprávy
   4.1. Informace získané v rámci sběru údajů podle schváleného plánu sebehodnocení členové komise předají osobě odpovědné za sestavení a vyhotovení výsledků sebehodnocení školy nejpozději tři dny před předběžným projednáním zprávy komisí.
   4.2. Osoba odpovědná za sestavení a vyhotovení výsledků sebehodnocení zpracuje získaná data a vyhotoví zprávu, zahrnující analytickou část a výsledky analýzy ukazatelů činnosti.
   4.3. Předseda komise svolá zasedání komise, na němž proběhne předběžné projednání zprávy: upřesní se jednotlivé otázky, vyjádří se potřeba získat dodatečné informace, diskutují se závěry a návrhy ze sebehodnocení.
   4.4. S přihlédnutím k návrhům, doporučením a poznámkám členů komise předseda komise určí termín pro konečné projednání zprávy.
   4.5. Po konečném projednání výsledků sebehodnocení se závěrečná forma zprávy předloží orgánu kolegiálního řízení školy, do jehož kompetence patří rozhodnutí o této záležitosti.

5. Hodnocené objekty (směry) v rámci sebehodnocení
   5.1. Do plánu provádění sebehodnocení se povinně zahrnuje hodnocení:
   – organizace vzdělávací činnosti;
   – hodnocení řídicího systému;
   – obsahu a kvality přípravy žáků;
   – organizace vzdělávacího procesu;
   – uplatnění absolventů;
   – kvality personálního, didakticko‑metodického, knihovně‑informačního zajištění, materiálně‑technické základny;
   – fungování vnitřního systému hodnocení kvality vzdělávání;
   – analýzy ukazatelů činnosti stanovených Federálním výkonným orgánem odpovědným za vzdělávací politiku a normativně‑právní regulaci v oblasti vzdělávání.
   5.1.1. Hodnocení vzdělávací činnosti a organizace vzdělávacího procesu
   V souladu s bodem 17 čl. 29 federálního zákona RF ze dne 29. prosince 2012 č. 273‑FZ „O vzdělávání v Ruské federaci“ „vzdělávací činnost je činností realizace vzdělávacích programů“, proto organizaci vzdělávacího procesu lze považovat za část vzdělávací činnosti.
   Tato část analytické zprávy obsahuje informace:
   • o formách vzdělávání a formách výuky;
   • o dynamice žáků podle úrovní vzdělávání;
   • o dynamice počtu žáků na jednoho pedagoga;
   • o specifikách a formách realizace vzdělávacích programů;
   • o technologiích používaných při realizaci vzdělávacích programů;
   • o organizaci a provádění průběžné kontroly a mezi­závěrečné atestace;
   • o přípravě žáků ke státní závěrečné zkoušce;
   • o organizaci vzdělávání pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami;
   • o sociálním statusu rodin žáků;
   • o pohybu žáků;
   • o používání nových pedagogických technologií a forem výuky v práci s žáky;
   • o formách individuální práce s žáky;
   • o systému profesní orientace a sociální adaptace;
   

   • o efektivitě výchovné činnosti (cíle, směry a kritéria efektivity výchovné činnosti školy, procento žáků zapojených do sociálně významné činnosti, účast ve studentské samosprávě, dětských organizacích, výsledky v dynamice sociálních iniciativ žáků v rámci života školy a municipálního společenství, existence školního tisku apod.);
   
   • o fungování a rozvoji systému dalšího vzdělávání (počtem žáků zapojených do doplňkových vzdělávacích programů; existence zájmových kroužků, sportovních oddílů, tvůrčích kolektivů; zaměření doplňkových programů – sociálně‑pedagogické, technické, sportovní, umělecké, přírodovědné, turisticko‑lokalizační aj.);
   
   • o dynamice zdravotního stavu žáků, rozvoji zdraví‑udržujícího prostředí ve škole (existence psychologicko‑pedagogické poradny pro žáky a rodiče, korekčně‑rozvojových aktivit, logopedické pomoci, rehabilitačních a zdravotních opatření, organizaci stravování apod.), plnění požadavků SanPiN apod.;
   
   • o organizaci vzdělávání a výchovy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
   5.1.2. Hodnocení systémů řízení vzdělávací organizace
   Hodnocení efektivity řídicího systému školy předpokládá hodnocení fungování řízení školy, které se následně promítá do výsledků všech účastníků vzdělávacích vztahů.
   Tato část obsahuje údaje:
   • o zajištění otevřenosti a dostupnosti informací o škole;
   • o hodnocení efektivity státně‑veřejné správy ve škole;
   • o hlavních úspěších školy za hodnocené období;
   • o utváření a rozvoji organizační kultury vzdělávací organizace;
   • o využívání ICT technologií v řízení;
   • o účasti na inovačních aktivitách;
   • o šíření zkušeností školy na různých úrovních apod.
   5.1.3. Hodnocení obsahu a kvality přípravy žáků
   Předmětem hodnocení obsahu a kvality přípravy žáků je míra souladu s federálními státními vzdělávacími standardy a požadavky.
   Pro hodnocení obsahu přípravy žáků se provádí analýza:
   • vzdělávacího plánu školy a plánu mimoškolních aktivit;
   • obsahu a úplnosti plnění pracovních programů vyučovacích předmětů a mimoškolních aktivit;
   • souladu učebně‑metodických a knihovně‑informačních zdrojů s povinnými požadavky (stručně);
   • souladu materiálně‑technického vybavení a personálního zajištění s povinnými požadavky (stručně).
   – Výsledky státní závěrečné zkoušky (dynamika, průměrné skóre)
   – závěry o dynamice kvality přípravy žáků podle úrovní vzdělávání (podle paralel), podložené výsledky mezi­závěrečné atestace, federálními a regionálními monitory, komparativními a mezinárodními studiemi.
   – Počet a podíl žáků‑účastníků, laureátů a vítězů vše­ruských olympiád, různých soutěží, přehlídek, vědecko‑praktických konferencí
   – výsledky žáků získané realizací programu výchovy a socializace žáků a dalšími významnými výsledky, které škola považuje za důležité a významné.
   5.1.4. „Uplatnění absolventů“
   – přijetí do různých vzdělávacích institucí
   – zaměstnání po ukončení vzdělávání podle základních vzdělávacích programů základního a středního všeobecného vzdělání.
   5.1.5. Hodnocení personálního zabezpečení
   – obsazení školy pedagogickými a jinými zaměstnanci;
   – úroveň vzdělání a kvalifikace pedagogických pracovníků;
   – rozložení pedagogických pracovníků podle věku a praxe;
   – kontinuita profesního rozvoje pedagogických a jiných pracovníků školy (viz příloha);
   – účast ve profesních soutěžích, konferencích, seminářích apod., publikace článků a vědecko‑metodických materiálů v různých, včetně elektronických, médiích (úroveň a kvalita publikací, formy účasti a úroveň akcí apod.).
   – Hlavní výsledky činnosti zaměstnanců školy. (Seznamy publikací a účasti pedagogů v různých akcích mohou být součástí příloh analytické zprávy).
   – základní výsledky práce profesních sdružení pedagogických pracovníků,
   – práce s mladými specialisty,
   – semináře, konference a jiné akce pořádané školou zaměřené na zlepšení kvality učebně‑metodického zabezpečení vzdělávací činnosti,
   – organizace a výsledky inovační činnosti.
   5.1.6. Hodnocení didakticko‑metodického, knihovně‑informačního zajištění
   • celkový počet jednotek fondů knihovny a míra jejich novosti;
   • objem učebnic, didaktické literatury v knihovně;
   • využití knihovního fondu a informační báze;
   • stávající periodika;
   • fond multimédií a efektivita jeho využití;
   – analýza materiálů, odrážejících účinnost využívání ICT technologií ve vzdělávací činnosti a rozvoj informačního prostředí školy.
   5.1.7. Hodnocení kvality materiálně‑technické základny
   – soulad s požadavky SanPiN, požadavky protipožární bezpečnosti, bezpečnosti práce a ochrany zdraví, bezpečnosti účastníků vzdělávacích vztahů, požadavky federálních vzdělávacích standardů všeobecného vzdělání;
   • vybavení žáků a učitelů počítači;
   • dostupnost multimediálních projektorů, interaktivních tabulí a zařízení na jedno vzdělávací uskupení;
   • přítomnost laboratoří / dílen, specializovaných učeben pro jedno vzdělávací uskupení;
   • existence elektronických interaktivních laboratoří, laboratorního a demonstračního vybavení apod.
   Musí být reflektována dynamika rozvoje materiálně-technické základny za poslední 3 roky, vyznačeny prioritní směry jejího rozvoje a konkretizovány výsledky práce vedení školy na zlepšení materiálně‑technické základny za hodnocené období, včetně přilákání dodatečných zdrojů.

6. Závěrečná ustanovení

7. Za přípravu, včasné zveřejnění na oficiálních stránkách školy zprávy o sebehodnocení a pravdivost obsažených informací odpovídá osoba odpovědná za organizaci a provádění sebehodnocení, jmenovaná příslušným pokynem.

8. Za předložení zprávy o sebehodnocení zřizovateli odpovídá ředitel školy.

9. Změny a doplňky této Směrnice jsou prováděny podle změn legislativní základny.

10. Iniciativa změn a/nebo doplňků této Směrnice může vycházet od osob uvedených v bodě 2.1.

11. Změny a/nebo doplňky této Směrnice podléhají otevřenému projednání na zasedání pracovní skupiny pro provádění sebehodnocení.

12. Změny do této Směrnice jsou vkládány v případě jejich schválení většinou členů pracovní skupiny a potvrzeny pokynem ředitele školy.

13. Směrnice platí až do přijetí nové Směrnice schválené stanoveným způsobem.

Příloha č. 2 Schválena pokynem Ministerstva školství a věd Ruské federace ze dne 10. prosince 2013 č. 1324
UKAZATELE ČINNOSTI VZDĚLÁVACÍ ORGANIZACE PODLE SEBEHODNOCENÍ k 25.06.2015
č. p.
Ukazatele
Jednotka měření
1
Vzdělávací činnost
11
Celkový počet žáků
1.2
Počet žáků podle základního vzdělávacího programu počátečního vzdělávání
1.3
Počet žáků podle základního obecného vzdělávání
1.4
Počet žáků podle středního všeobecného vzdělávání
1.5
Počet / podíl žáků úspěšných s „4“ a „5“ při mezi­závěrečné atestaci v celkovém počtu žáků
1.6
Průměrný výsledek státní závěrečné zkoušky žáků 9. třídy z ruského jazyka
1.7
Průměrný výsledek státní závěrečné zkoušky žáků 9. třídy z matematiky
1.8
Průměrný výsledek jednotné státní zkoušky absolventů 11. třídy z ruského jazyka
1.9
Průměrný výsledek jednotné státní zkoušky absolventů 11. třídy z matematiky
1.10
Počet / podíl absolventů 9. třídy, kteří obdrželi neuspokojivé výsledky ve státní závěrečné zkoušce z ruského jazyka, z celkového počtu absolventů 9. třídy
1.11
Počet / podíl absolventů 9. třídy, kteří obdrželi neuspokojivé výsledky ve státní závěrečné zkoušce z matematiky, z celkového počtu absolventů 9. třídy
1.12
Počet / podíl absolventů 11. třídy, kteří obdrželi výsledek pod minimálním počtem bodů jednotné státní zkoušky z ruského jazyka, z celkového počtu absolventů 11. třídy
1.13
Počet / podíl absolventů 11. třídy, kteří obdrželi výsledek pod minimálním počtem bodů jednotné státní zkoušky z matematiky, z celkového počtu absolventů 11. třídy
1.14
Počet / podíl absolventů 9. třídy, kteří nezískali osvědčení o základním všeobecném vzdělání, z celkového počtu absolventů 9. třídy
1.15
Počet / podíl absolventů 11. třídy, kteří nezískali osvědčení o středním všeobecném vzdělání, z celkového počtu absolventů 11. třídy
1.16
Počet / podíl absolventů 9. třídy, kteří získali osvědčení o základním všeobecném vzdělání s vyznamenáním, z celkového počtu absolventů 9. třídy
1.17
Počet / podíl absolventů 11. třídy, kteří získali osvědčení o středním všeobecném vzdělání s vyznamenáním, z celkového počtu absolventů 11. třídy
1.18
Počet / podíl žáků, kteří se účastnili různých olympiád, přehlídek, soutěží, z celkového počtu žáků
1.19
Počet / podíl žáků – vítězů a laureátů olympiád, přehlídek, soutěží, z celkového počtu žáků, včetně:
1.19.1
Regionální úroveň
1.19.2
Federální úroveň
1.19.3
Mezinárodní úroveň
1.20
Počet / podíl žáků, kteří dostávají vzdělávání s hlubším studiem některých předmětů, z celkového počtu žáků
1.21
Počet / podíl žáků, kteří se vzdělávají v rámci profilového vzdělávání, z celkového počtu žáků
1.22
Počet / podíl žáků využívajících distanční vzdělávací technologie, e‑learning, z celkového počtu žáků
1.23
Počet / podíl žáků v síťové formě realizace vzdělávacích programů, z celkového počtu žáků
1.24
Celkový počet pedagogických pracovníků, včetně:
1.25
Počet / podíl pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním, z celkového počtu pedagogických pracovníků
1.26
Počet / podíl pedagogických pracovníků s vysokoškolským vzděláním pedagogického zaměření, z celkového počtu pedagogických pracovníků
1.27
Počet / podíl pedagogických pracovníků se středním odborným vzděláním, z celkového počtu pedagogických pracovníků
1.28
Počet / podíl pedagogických pracovníků se středním odborným vzděláním pedagogického zaměření, z celkového počtu pedagogických pracovníků
1.29
Počet / podíl pedagogických pracovníků, kterým byla podle výsledků atestace přidělena kvalifikační kategorie, z celkového počtu pedagogických pracovníků, včetně:
1.29.1
Nejvyšší
1.29.2
První
1.30
Počet / podíl pedagogických pracovníků z celkového počtu pedagogických pracovníků, jejichž pedagogický praxe činí:
1.30.1
Do 5 let
1.30.2
Více než 30 let
1.31
Počet / podíl pedagogických pracovníků z celkového počtu pedagogických pracovníků ve věku do 30 let
1.32
Počet / podíl pedagogických pracovníků z celkového počtu pedagogických pracovníků ve věku od 55 let
1.33
Počet / podíl pedagogických a správních‑hospodářských pracovníků, kteří absolvovali v posledních 5 letech zvyšování kvalifikace / profesní přeškolení podle profilu pedagogické činnosti nebo jiné činnosti ve škole, z celkového počtu těchto pracovníků
1.34
Počet / podíl pedagogických a správních‑hospodářských pracovníků, kteří absolvovali zvyšování kvalifikace v aplikaci federálních státních vzdělávacích standardů ve vzdělávacím procesu, z celkového počtu těchto pracovníků
2
Infrastruktura
21
Počet počítačů na jednoho žáka
22
Počet výtisků učebnic a metodické literatury z celkového počtu jednotek knihovního fondu evidovaných, na jednoho žáka
23
Existence systému elektronického oběhu dokumentů ve škole
ne
24
Existence čítárny knihovny, včetně:
ne
24.1
S možností práce na stacionárních počítačích nebo použití přenosných počítačů
ne
24.2
S mediální knihovnou
ne
24.3
Vybavená skenovacím a rozpoznávacím prostředím pro texty
ne
24.4
S přístupem k Internetu z počítačů nacházejících se v knihovně
ne
24.5
S kontrolovaným tiskem tištěných materiálů
ne
25
Počet / podíl žáků, kterým je zajištěna přenosná širokopásmová internetová konektivita (alespoň 2 Mb/s), z celkového počtu žáků
362 žáků 100 %
26
Celková plocha prostorů, v nichž se uskutečňuje vzdělávací činnost, na jednoho žáka
6,1 m²