Deutsch
Francais
Nederlands
Svenska
Norsk
Dansk
Suomi
Espanol
Italiano
Portugues
Magyar
Polski
Cestina
Русский
Skutečná skromnost a pokora spočívají v definování sebe sama podle toho, kdo jste, nikoliv podle toho, co děláte. Právě v tom je nejtěžší rozlišit závislost na práci od opravdové oddanosti kvalitnímu výkonu. Uzpůsobení si svého sebevědomí na základě úspěchů a chvály („Jsi nejlepší! Nikdo to nedokáže tak jako ty! Přicházel jsi i o víkendu, bez tebe bychom to nezvládli.“) může být velmi návykové. Zásadní otázkou však zůstává, zda si vážíte sami sebe jako osoby, nezávisle na pracovní vytíženosti. Pokud ne, nastal čas na nucenou pauzu, i kdyby ostatní očekávali, že budete pokračovat dál.
Nejtěžší je odvykat závislosti, když vás ostatní stále nutí pracovat více a více. Kolegové, nadřízení, a bohužel i rodina si na vaše přetížení zvykají, protože jim přináší výsledky, a tak se může začít kumulovat nejen jejich závislost na vaší výkonnosti, ale i vaše vlastní frustrace a vyčerpání. Můžete náhle pocítit únavu, podrážděnost a ztrátu perspektivy o tom, kolik odpočinku a relaxace opravdu potřebujete, abyste zůstali zdraví a dlouhodobě efektivní. I když se to může zdát divné, potřebujete si vzít čas na odstup od práce a najít rovnováhu, podobně jako lidé, kteří odvykají od jiných závislostí.
Nebuďte však naivní, že vám ostatní za to budou vděční. Často naopak očekávají, že budete pokračovat, protože jejich závislost na vaší výkonnosti je pro ně výhodná. Přesto si vezměte potřebný odpočinek a zkoušejte, jak naplnit své potřeby relaxace a obnovy sil.
Vedle závislosti na práci existuje široké spektrum behaviorálních závislostí, které nejsou spojeny s látkami, ale které mohou stejně negativně ovlivnit život. Závislost na cvičení, sbírání, nebo dokonce na určitých společenských aktivitách může vést k tomu, že chování začne neúměrně ovládat váš život. Nejde o to, že by tyto činnosti byly špatné samy o sobě, ale o míru jejich dominance a škodlivosti.
Experimentování je přirozenou součástí života, ale může se proměnit v nebezpečnou hru s "tygrem" závislosti. Iluze bezpečí, kterou vytvářejí návykové látky či chování, snižuje zábrany a zvyšuje impulzivitu. Tyto falešné pocity svobody mohou vést k závislosti, která postupně ničí i ty nejsilnější. Zvláště silný je vliv vrstevníků, kdy tlak skupiny může překonat i vlastní morální zábrany a zdravý rozum. Tento tlak může mít pozitivní i negativní podobu, ale je třeba si uvědomit, do jaké míry ovlivňuje vaše rozhodnutí a zda chcete "jít s proudem" nebo si udržet vlastní hranice.
Při návštěvě večírků a klubů je třeba být obezřetný. Přítomnost tzv. "club drugs" jako extáze, GHB, ketamin nebo methamfetamin se dnes stala běžnou realitou. Tyto látky jsou často nabízeny a odmítnout je může být složité. Mít připravený postoj a uvědomovat si rizika, která s sebou nesou, je klíčové pro vlastní bezpečnost.
Je nezbytné si uvědomit, že závislost není pouze o látkách, ale také o tom, jak chování přebírá kontrolu nad naším životem a vztahy. Skutečné uzdravení vyžaduje nejen odstup a odpočinek, ale i pochopení, že naše hodnota nespočívá v práci nebo výkonu, ale v našem bytí. Jen tak můžeme předejít nejen zdravotním a psychickým důsledkům, ale i narušení vztahů, které jsou v konečném důsledku tím nejcennějším, co máme.
Jak rozpoznat závislost na látkách a chování?
Závislost je komplexní fenomén, který přesahuje pouhé užívání drog či alkoholu a zasahuje i do oblastí chování, jako je hazard, přejídání nebo hraní počítačových her. Chemické látky, jako alkohol, amfetaminy nebo opiáty, ovlivňují neurotransmitery a opioidní receptory v mozku, často přinášejí příjemný pocit euforie nebo naopak klid a emocionální blízkost. Při opakovaném užívání dochází k fenoménu tolerance, kdy je potřeba stále větší množství látky k dosažení stejného efektu. Tento proces vede k fyzické závislosti, kdy nedostatek látky vyvolává nepříjemné abstinenční příznaky, bolest svalů, hlavy či žaludku, a bez ní už člověk nemůže normálně fungovat.
U behaviorálních závislostí je mechanismus podobný, i když se nejedná o přímý vliv chemických látek. Opakované vykonávání určitého chování vede k vysoké míře vzrušení a s tím spojené potřeby zvyšovat riziko nebo intenzitu zážitku, aby se udržel stav vzrušení. U hazardu to znamená zvyšování sázek, u sexuálních závislostí riskantnější sexuální praktiky, u přejídání větší množství či zakázané druhy jídel, u počítačových her pak hraní agresivnějších titulů nebo prodlužování doby hraní. Zajímavé je, že i samotné podněty spojené s chováním mohou ovlivnit hladiny neurotransmiterů, například pohled na jehlu může vyvolat u závislých na heroinu vzestup dopaminu.
Nejvíce návykové látky nejsou vždy ty nelegální. Nikotin, legální látka obsažená v tabáku a vapovacích produktech, je nejvíce návykový a asi třetina jeho uživatelů se na něj stane závislá. Na druhém místě je kofein, běžně konzumovaný v kávě, čaji, energetických nápojích či lécích, který může vyvolat závislost a abstinenční příznaky, jež si často ani neuvědomujeme, protože užívání je každodenní a běžné.
Rychlost vzniku závislosti závisí na kombinaci návykovosti látky a individuální fyzické a psychické zranitelnosti člověka. U někoho může stačit pár cigaret k rozvinutí závislosti na nikotinu, jiný potřebuje delší dobu intenzivního užívání. Přijetí faktu, že člověk je závislý, je často nejtěžší částí léčby, protože stigma „závislého“ je silné. Přesto je nezbytné si uvědomit, že závislost není známkou slabosti, ale výsledkem komplexních neurochemických a behaviorálních procesů.
Prvním krokem k uvědomění si vlastní závislosti je sebekritické a upřímné pozorování svého chování a myšlení. Pokud užívání látky či vykonávání určité činnosti začíná dominovat vašim myšlenkám, přerušuje běžné vztahy, práci či radosti života, je na místě se zamyslet, zda již nejste závislí. Pocity nutkavosti a ztráta kontroly nad chováním jsou klíčovými příznaky. Není možné skrýt si pravdu za výmluvy nebo se obelhávat. Pokud si všimnete, že vaše „hledání“ látky či aktivity zesiluje, že ji začínáte stavět nad důležité životní události, vaše závislost se prohlubuje.
Je důležité si uvědomit, že závislost není jen problém slabé vůle. Jedná se o komplexní stav ovlivněný neurochemickými procesy, genetikou, psychikou i sociálními vlivy. Uvědomění si této skutečnosti může pomoci snížit stigma a podpořit hledání pomoci. Zároveň je třeba vnímat, že závislost se neomezuje pouze na nelegální drogy, ale že i legální látky, stejně jako některé chování, mohou člověka ovládnout stejně intenzivně.
Dalším důležitým aspektem je, že závislost nemusí být statická. Stav tolerance a potřeby zvyšování intenzity může být varovným signálem, že je třeba zasáhnout. Proces uzdravení začíná přijetím reality a ochotou změnit dosavadní životní styl a návyky. Bez upřímné sebereflexe a schopnosti rozpoznat závislost u sebe i u ostatních není možné zahájit efektivní léčbu.