Seborrhoická dermatitida, pompholyx (dyshidrotický ekzém), stasis dermatitida, asteatotický ekzém a exogenní ekzémy jsou časté kožní problémy, které vyžadují specifickou diagnózu a přístup k léčbě. V následujícím textu se zaměříme na jejich diagnostiku, léčbu a některé specifické terapeutické postupy.

Seborrhoická dermatitida je běžné kožní onemocnění, které se obvykle projevuje v oblastech s vysokou produkcí mazu, jako je pokožka hlavy, obličej, hrudník nebo záda. Pro její léčbu jsou často předepsány středně silné až silné kortikosteroidy, jako je hydrokortison valerát (0,2 %) nebo betamethason dipropionát (0,05 %). U pacientů, kteří nemohou použít antifungální masti, jsou účinnými alternativami lokální inhibitory kalcineurinu, například takrolimus nebo pimekrolimus, zejména pro obličejové oblasti. Nově byla schválena také aplikace roflumilastu, topického fosfodiesterázového inhibitoru, který je účinný pro pacienty starší 9 let.

Pro léčbu lupů je doporučováno použití šamponů obsahujících zink pyrithion (pro mírné až střední formy) nebo selen-sulfid 2,5 %. K léčbě dětské krupičky (cradle cap) jsou nejefektivnější emolienty jako minerální oleje nebo vazelína, následované jemným česáním pomocí hřebenu. Pokud se však seborrhoická dermatitida stane závažnou nebo nereaguje na lokální léčbu, může být nutná systémová terapie, obvykle v podobě orálního terbinafinu (250 mg denně po dobu 4–6 týdnů) nebo fluconazolu (150 mg týdně po dobu 4 týdnů).

Dyshidrotický ekzém, známý také jako pompholyx, je charakterizován výskytem svědivých puchýřků, které postihují dlaně a plosky nohou. Tato forma ekzému je typická pro opakující se erupce, které mohou být velmi bolestivé. U tohoto typu ekzému je doporučeno používat velmi silné kortikosteroidy a fototerapii. Pokud standardní terapie nezabírá, může být nutná odborná konzultace s dermatologem.

Stasis dermatitida, což je projev chronické venózní insuficience, se obvykle vyskytuje na dolních končetinách a je doprovázena zarudnutím, otoky a svěděním. V tomto případě je léčba zaměřena na kompresní terapii a elevaci nohou, což pomáhá zlepšit cirkulaci. Topické kortikosteroidy se používají podle intenzity zánětu – mírné pro menší záněty a silnější pro závažnější projevy. Pokud se stav nezlepšuje, je indikováno vyšetření u vaskulárního chirurga.

Asteatotický ekzém, nejběžnější u starších lidí, se projevuje suchou, praskající, šupinatou kůží, obvykle na dolních končetinách. Tento typ ekzému je způsobený především nadměrnou suchostí pleti a je častý v zimních měsících. K léčbě je nejdůležitější aplikace emolientů. Při krátkodobém použití mohou být předepsány i kortikosteroidy.

Nummulární ekzém je charakterizován výskytem kruhových, ekzémových skvrn, které se obvykle objevují na končetinách. Jeho léčba spočívá v aplikaci silných kortikosteroidů, jako je betamethason dipropionát. Tento ekzém je často symetrický, což může pomoci při diagnóze.

Exogenní ekzémy, mezi které patří kontaktní dermatitidy, vznikají v důsledku kontaktu pokožky s alergeny nebo dráždivými látkami. Kontaktní dermatitida může být vyvolána například kosmetikou, deodoranty, šampony nebo dokonce niklovými předměty, jako jsou knoflíky nebo bižuterie. V těchto případech je nezbytné identifikovat a vyhnout se spouštěčům alergických reakcí. V závažnějších případech, pokud není možné alergen identifikovat, je doporučeno provést náplasti testování u dermatologa. Léčba zahrnuje především aplikaci topických kortikosteroidů, přičemž je důležité přizpůsobit sílu steroidu podle místa postižení a závažnosti reakce.

V případě kontaktní dermatitidy způsobené kosmetickými výrobky nebo chemikáliemi je nutné pečlivě sledovat oblasti, které byly vystaveny těmto látkám. Například, pokud se vyrážka objeví na obličeji, může to být způsobeno krémy nebo make-upem. Pokud se objeví na trupu, mohlo by to souviset s používáním deodorantů nebo sprchových gelů.

Ačkoli některé formy ekzémů mají podobné příznaky, je důležité si uvědomit, že každá z těchto dermatitid má specifické spouštěče a vyžaduje individuální přístup k léčbě. Úspěšná léčba závisí na včasné diagnostice, adekvátním výběru terapií a na prevenci recidiv.

Jaké jsou hlavní přístupy k léčbě kožních onemocnění spojených s papuloskvamózními poruchami?

Papuloskvamózní poruchy kůže jsou skupinou onemocnění, která se vyznačují přítomností šupinatých skvrn na pokožce, často spojených s bolestivým svěděním a zánětlivými reakcemi. Typickými příklady jsou psoriáza, lichen planus a pityriasis rosea. Každé z těchto onemocnění se projevuje specifickými klinickými příznaky a vyžaduje individuální přístup k léčbě.

U chronické formy plakové psoriázy není obvykle přítomné charakteristické šupení pleti, což je odlišuje od běžného typu psoriázy. Nejčastějšími oblastmi postižení jsou tříselné záhyby, následují axily, inframammární záhyby, perianální oblast, pupík a retroaurikulární oblasti. K léčbě těchto oblastí je obvykle doporučováno použití místních kortikosteroidů s nízkou až střední účinností na krátkou dobu. V případě dlouhodobé léčby se uplatňují inhibitory kalcineurinu a analogy vitamínu D.

Palmoplantární psoriáza se nejčastěji projevuje jako hyperkeratotické, praskající plakety na dlaních a chodidlech. K jejímu zvládnutí se používají ultrapotentní topické steroidy, jako je klobetasol propionát, ale v případě potřeby mohou být přidány i další léky, jako inhibitory kalcineurinu a analogy vitamínu D.

Sebopsoriáza je psoriáza lokalizovaná na pokožce hlavy a v oblastech seborey, jako jsou obočí, nosoretní záhyby, za ušima a předsternální oblasti. Léčba je podobná jako u běžné psoriázy a obvykle zahrnuje kombinaci lokálních terapií, jako jsou topické kortikosteroidy a analogy vitamínu D.

Lichen planus je chronické, zánětlivé kožní onemocnění, které může postihnout nejen pokožku, ale i sliznice a přívěsky pokožky. Příčina tohoto onemocnění zůstává neznámá, ale předpokládá se, že se na jeho vzniku podílí imunitní systém, který napadá vlastní kožní buňky. Lichen planus se projevuje různými formami, přičemž nejběžnější je kožní forma s červenofialovými polygonálními papulami, které mohou splývat do plaků. Charakteristickým příznakem je přítomnost bílých, přilnavých, síťovitých šupin (tzv. Wickhamovy strie).

Orální forma lichen planus je častá a objevuje se u 60-70 % pacientů. Nejčastěji postihuje bukální sliznici, jazyk a dásně. Genitální lichen planus se může objevit samostatně nebo v kombinaci s orální formou a může způsobit silné pálení nebo bolest.

Lichen planus může být vyvolán i užíváním určitých léků, jako jsou antimalarika, NSAID, thiazidy nebo léky proti tuberkulóze. Onemocnění obvykle trvá 1 až 2 roky a může se opakovaně vracet. V některých případech může být spojen s infekcí virem hepatitidy C, ačkoliv screening pro tuto infekci není rutinně doporučován.

Pityriasis rosea je akutní, samoomezující se papuloskvamózní onemocnění, které se vyskytuje především u dětí a mladých dospělých. Onemocnění začíná obvykle jedinou ovalní skvrnou, která se nazývá „herald patch“ a která je obklopena jemnou šupinou. Tato skvrna se nachází nejčastěji na trupu a po několika dnech dochází k výskytu menších skvrn ve tvaru vánočního stromu. Pityriasis rosea je obvykle samoomezující a zmizí během 6–8 týdnů. V těžších případech může být použita antivirová léčba nebo terapie ultrafialovým světlem.

Důležitým faktorem při diagnostice a léčbě těchto poruch je včasné rozpoznání klinických příznaků, protože mnohé z těchto onemocnění se mohou zaměnit za jiná kožní onemocnění, jako je například tinea corporis, což je kožní infekce vyvolaná plísněmi. Správná diagnóza je klíčová pro určení adekvátní léčby a prevenci komplikací, které mohou mít dlouhodobé následky, jako je například trvalá ztráta vlasů nebo zjizvení pleti.

Důležitým faktorem v léčbě všech těchto kožních onemocnění je správná volba topických a systémových léčiv. Topické steroidy, inhibitory kalcineurinu a analogy vitamínu D jsou základními pilíři léčby, ale v případě těžších nebo rozsáhlejších forem onemocnění mohou být použity i systémové léky, jako jsou methotrexát, cyklosporin nebo hydroxychlorochin. Při výběru terapeutické strategie je třeba vždy brát v úvahu specifické potřeby pacienta, závažnost onemocnění a možnou přítomnost dalších zdravotních problémů, které mohou ovlivnit účinnost léčby.

Byla Mata Hari opravdu špionkou?
Jak přežívají divoké kočky a hyeny v extrémních podmínkách?
Jaký je význam udržitelné výroby bioplastů pro obaly potravin?