Tento článek se zabývá rozvojem ruských strojírenských komplexů. Autor diskutuje o problémech exportu a importu produktů. Nabízí řešení na základě synergetického přístupového procesu, který pomáhá při modernizaci ruského strojírenského průmyslu.

Dnes je strojírenství v Rusku jedním z hlavních sektorů ekonomiky. Nicméně, nekonkurenceschopnost ekonomiky je do značné míry určována nízkou úrovní rozvoje strojírenského komplexu země. Rány, které byly tomuto komplexu způsobeny v letech 1990-2000, brání překonání odstupu od vedoucích zemí světa. Došlo k katastrofálnímu zastarávání a morálnímu opotřebení aktivní části hlavních fondů strojírenství. Objem ruského trhu s nákladními automobily dosahuje více než 300 tisíc vozidel. Bohužel, podíl exportu v posledních letech rychle klesá, což dokazují grafy (obr. 1 a 2). Roste podíl outsourcingu ve strojírenství - každoročně se do automobilových závodů na území Ruska dováží komponenty automobilů v hodnotě přes 60 miliard dolarů.

Obrázek 1 – Podíl exportu nákladních automobilů do zemí SNS a do vzdálenějších zahraničních zemí v letech 2006-2010

Obrázek 2 – Export nákladních automobilů v peněžním vyjádření v letech 2006-2010

Podle údajů Federální celní služby (FCS) v roce 2010 ruští výrobci prodali do zahraničí 10,4 tisíce nákladních automobilů v hodnotě 254,3 milionů dolarů. To je o 26 % méně než v předchozím roce. Do vzdálenějšího zahraničí bylo exportováno 3,2 tisíce automobilů za 138,3 milionů dolarů a do zemí SNS 7,2 tisíce automobilů za 116 milionů dolarů. Hlavními exportéry na ruském trhu jsou skupina „GAZ“ a OJSC „KAMAZ“. Největšími importéry domácí techniky jsou země Latinské Ameriky (Argentina), Blízkého východu (Sýrie, Izrael, Jordánsko, Saúdská Arábie), SNS (Bělorusko, Ukrajina, Kazachstán). Cena nákladních automobilů pro vzdálenější zahraničí v porovnání s předchozím rokem vzrostla o 30 % a dosáhla 59 tisíc dolarů, pro země SNS klesla o 2500 dolarů – průměrná cena 13,72 tisíce dolarů, přičemž země vzdálenějšího zahraničí se zajímají pouze o těžké nákladní vozy za vyšší cenu. Zajímavým trendem je, že rozdíl v objemu exportu v porovnání s Čínou vykazuje prudký nárůst, přičemž podíl exportu Číny rychle roste a Rusko ztratilo roli klíčového hráče na světovém trhu, jak ukazuje tabulka 1:

Tabulka 1 – Export Číny a Ruska v letech 2006-2010

RokRuskoČínaRozdíl v součtu, krátExport, tis. ksSoučet exportu, mld. $Export, tis. ksSoučet exportu, mld. $
200647,1343,14,20,7393,13343,13,13
200750,8445,98,70,80597,065445,97,065
200840,13809,50,73366,9463806,946
20099,1256,228,150,19735,546256,25,546
20107,843455,60,16919,4034349,403

Výše uvedená statistika ukazuje, že Čína prokázala schopnost organizovat synergetický průlom ve strojírenství za neuvěřitelně krátkou dobu. Podíl exportu Číny do Ruska v roce 2010 činil 6,7 tisíce nákladních automobilů, což představuje 12 % celkového ruského importu a 14,2 % ruského exportu. I když je podíl Číny v porovnání s Německem a Japonskem malý, každý rok tento podíl roste průměrně o 40 % a nakonec může dohnat a vytlačit tyto země z vedoucí pozice. Synergetický efekt Číny je výsledkem koherentní interakce čínského kapitálu, rychle rostoucí čínské vědy, čínského mentálního přístupu a jasně vyjádřené hospodářské politiky. Import nákladních automobilů do Ruska v roce 2010 vzrostl 2,2krát – na 53,7 tisíce jednotek v hodnotě 1,2312 miliardy dolarů ve srovnání s předchozím rokem. Z toho 52,7 tisíce automobilů bylo dovezeno ze vzdálenějšího zahraničí za 1,2048 miliardy dolarů, 1 tisíc za 26,4 milionu dolarů z krajů SNS. V roce 2010 byl lídrem mezi zeměmi, které vyráběly nákladní automobily, Německo s nárůstem o 15 %. Nejvíce vyráběné a montované značky automobilů: Mercedes-Benz (2192 kusy), Volkswagen (1876 kusů), MAN (656). Japonsko, které bylo lídrem předchozího roku, se ocitlo na 8. místě s vozidly Nissan, Isuzu, Mitsubishi, Hiro, kde došlo k poklesu importních dodávek o 86 %. Druhou pozici zaujala Itálie, kde podíl ruského importu činil 2844 nákladních automobilů, což bylo šestkrát více než v předchozím roce.

V roce 2010 se import starších vozidel do Ruska snížil o 28 %, zatímco export se zvýšil o 4 % ve srovnání s předchozím rokem. Hlavními zeměmi výrobců v ruském importu jsou Německo, Itálie, Korea, Turecko, Thajsko, jak ukazuje obrázek 3. V důsledku toho import nákladních automobilů v roce 2010 překročil export 5,16krát a obchodní bilance nákladních automobilů vykázala negativní dynamiku 4,84krát.

Obrázek 3 – Hlavní země výrobci v ruském importu v roce 2010.

Bohužel negativní dynamika v rozvoji domácího strojírenství je očividná. Jediný "úspěch" v peněžním vyjádření domácí strojírenství dluží pouze tomu, že jeho produkty se s roky stávají stále dražší o 30 %. Navíc má významný podíl outsourcingu ve výrobě automobilů. Nízká úroveň insourcingu je vážným problémem, zejména před vstupem Ruska do WTO. Je nutné stihnout provést modernizaci strojírenství dříve, než dojde k poklesu dovozních cel. Podle poslance Státní dumy, předsedy Hnutí automobilistů Ruska Viktora Pokhmelkina, tato možnost s roky stále více mizí: „Domácí automobilový průmysl je v velmi těžké a téměř bezvýchodné situaci. Pokud byla dříve problém řešit pomocí rozvoje nových technologií, snížení výrobních nákladů, dnes je šance už ztracena. Naše auta už dlouho neunesou konkurenci s cizími nejen co do kvality a bezpečnosti, ale i ceny. Zejména nyní, když se výroba automobilů začala aktivně rozvíjet v Číně a Indii. Zůstáváme jen jako junior partneri zahraničních společností, montáž zahraničních automobilů je jediné, co můžeme.“

Synergetický management by měl plnit funkci seberegulace řídícího systému, kde hlavním úkolem manažerů by mělo být vytvoření organizačně-ekonomického mechanismu pro tvorbu synergetických efektů. Dnes je export automobilů stále aktivní díky státním subvencím, kdy na podporu exportu jsou vyčleněny rozpočtové prostředky ve formě státních záruk a dotování úrokových sazeb na úvěry, které se snaží přivést výrobní systém do rovnováhy. Bez toho by však bylo nemožné dosáhnout cíle 30 tisíc exportovaných nákladních automobilů do zahraničí.