Vysvětlující poznámka (Biologie, 6. ročník)

Pracovní program pro 6. třídu z biologie byl sestaven na základě:

• Federálního zákona č. 273 ze dne 29. prosince 2012 „O vzdělávání v Ruské federaci“;

• adaptovaného základního vzdělávacího programu pro základní a střední vzdělávání MBOU „Majkorská OŠI pro žáky s OVZ“ pro 6-9. třídy a třídy „Speciální dítě“;

• hygienických a epidemiologických pravidel a norem SanPiN 2.4.2.3286-15

• státního programu speciálních (korekčních) vzdělávacích institucí VIII. typu: 5-9. třída, redakce V.V. Voronkovové – M.: Humanitární vydavatelské centrum Vlados, 2000.

Počet hodin v učebním plánu – 2 hodiny týdně
Počet hodin v roce dle programu – 68 hodin.

Ve 6. třídě „Neživá příroda“ se skládá ze čtyř hlavních oddílů: „Voda“, „Vzduch“, „Užitečné minerály“ a „Půda“. Žáci získávají nové znalosti o základních fyzikálních a chemických vlastnostech a použití vody, vzduchu, užitečných minerálů a půdy, o některých jevech neživé přírody.

V oddíle „Voda“ se probírají vlastnosti vody, poskytují se informace o rozpustných a nerozpustných látkách a roztocích, které se nacházejí v každodenním životě a v přírodě. Rozpustné a nerozpustné látky, teplota vody a její měření jsou zahrnuty v tomto oddíle, protože se žáci s těmito informacemi nejlépe seznámí při studiu vlastností vody. Zde se také žáci seznamují s tím, jak a kde se vlastnosti vody zohledňují a využívají člověkem.

Téma „Vzduch“ zahrnuje informace o hlavních fyzikálních vlastnostech vzduchu a jeho složení. Kromě studia vlastností vzduchu se plánuje seznámení žáků s použitím těchto vlastností v domácnosti a technice. Při studiu složení vzduchu se seznamují pouze s kyslíkem a oxidem uhličitým, se schopností těchto plynů podporovat hoření. Je třeba upřesnit, že vzduch obsahuje také dusík, kterého je v něm mnohem více než jakéhokoli jiného plynu.

V oddíle „Půda“ se žáci seznamují se složením půdy, s minerální a organickou částí půdy, s rozlišením půd podle barvy, s vodními vlastnostmi písčitých a jílovitých půd. Také se seznamují s typy a vlastnostmi půd svého regionu. Výuka „Neživé přírody“ ve speciální škole je zaměřena na korekci nedostatků v intelektuálním vývoji žáků. Při seznámení s živou a neživou přírodou je nezbytné rozvíjet u žáků pozorovací schopnosti, řeč a myšlení, učit je rozpoznávat základní příčinné souvislosti a vzájemné závislosti mezi živými organismy a neživou přírodou, vztahy člověka k živé a neživé přírodě. Efektivita práce závisí do značné míry na správně zvolených metodách výuky a výchovy.

Verbální metody – vyprávění, rozhovory, vysvětlování, přednášky. Také používání knih, učebnic, encyklopedií, kartiček. Názorné metody – pozorování přírodních objektů a jevů, procesů nebo obrázků (maket, kreseb, tabulek, tematických filmů).

Pracovní program realizuje následující cíle a úkoly stanovené federálním komponentem státního vzdělávacího standardu a programem základního vzdělávání z biologie:

Seznámení:

• s rozlišovacími znaky pevných látek, kapalin a plynů, charakteristickými znaky některých užitečných minerálů, písčitých a jílovitých půd;

• vlastnosti pevných, kapalných a plynných těles na příkladu kovů, vody, vzduchu.

Systematizace znalostí:

• o vlastnostech těles, které se při zahřívání rozpínají a při ochlazování smršťují, schopnost vést teplo;

• o tekutosti vody a pohybu vzduchu (pohyb teplého a studeného vzduchu).

Výuka žáků:

• zacházení s nejjednodušším laboratorním vybavením;

• provádění jednoduchého zpracování půdy na školní zahradě;

• přemísťování, zalévání a péče o pokojové rostliny.

Korekce:

• nedostatků v poznávací činnosti žáků a osobnostních kvalit;

• zrakového a sluchového vnímání.

Výchova:

• u žáků cílevědomosti, pracovnosti, vytrvalosti, pilnosti, samostatnosti, dovednosti kontroly a sebekontroly;

• zájmu o předmět a učení.

Požadavky na úroveň přípravy žáků:
Žáci by měli znát:

• rozlišovací znaky pevných látek, kapalin a plynů;

• charakteristické znaky užitečných minerálů, písčitých a jílovitých půd;

• některé vlastnosti pevných, kapalných a plynných těles na příkladu vody, vzduchu, kovů;

• rozpínání při zahřívání a smršťování při ochlazování, schopnost vést teplo;

• tekutost vody a pohyb vzduchu.

Žáci by měli umět:

• zacházet s jednoduchým laboratorním vybavením;

• určovat teplotu vody a vzduchu;

• provádět jednoduché zpracování půdy na školní zahradě.

S ohledem na individuální zvláštnosti žáků může učitel snižovat úroveň požadavků na jednotlivé žáky v náročnějších tématech.

Učebně-tematický plán

Číslo tématu, téma, počet hodin, celkem, teoretické, samostatné práce, exkurze.

1. čtvrtletí, 16 hodin

2. Úvod – 3 hodiny (3 hodiny)

3. Voda – 15 hodin (14 teoretických, 1 samostatné práce)

4. Vzduch – 14 hodin (13 teoretických, 1 samostatné práce)

5. Užitečné minerály – 19 hodin (5 teoretických, 4 samostatné práce, 2 exkurze)

6. Půda – 11 hodin (10 teoretických, 1 samostatné práce)

7. Opakování – 6 hodin (2 samostatné práce)

Celkem: 68 hodin (59 teoretických, 9 samostatné práce)