Základním kamenem historického materialismu je představa, že životní zkušenost určuje podmínky a horizonty vědomí. Marx neviděl dělnickou třídu automaticky jako subjekt schopný systémové kritiky a osvobození bez zřetele na existenci reakčních či vládnoucích idejí, které často dominují společnosti. Marx a Engels ve Německé ideologii zdůrazňují, že vládnoucí myšlenky v dané historické době jsou ty, které nejvíce vyhovují vládnoucí třídě, která má k dispozici hlavní prostředky jak materiální, tak i mentální produkce, a dokáže tyto ideje uvést do podoby univerzální platnosti.

Na druhé straně, jak ukázali Oskar Negt a Alexander Kluge, E. P. Thompson či Georg Lukács, životní zkušenost pracovních a utlačovaných vrstev často vstupuje do napětí s těmito vládnoucími idejemi o tom, co je spravedlivé, nutné a pravdivé. Příkladem je i současná americká realita, kde masová vrstva pracujících a chudých lidé čelí neúprosné realitě neoliberální politiky, která ospravedlňuje úspory, války a ekologické katastrofy. Přitom odhalení zneužívání moci, jako například kauza Brett Kavanaugh, ukazuje, že sexistické a misogynní ideje nejsou náhodné, ale slouží k upevnění moci bílé mužské elity, která ovládá nejen politiku, ale i ženská těla a životy.

Právě v těchto rozporuplných momentech se otevírá prostor pro rozšíření a přetváření vědomí. Toto alternativní vědomí však nevzniká spontánně, ale závisí na diskurzu a rétorice – na artikulaci protinázorů, které umožňují utlačovaným přejít od „třídy pro sebe“ k „třídě v sobě“. Marxistická a feministická tradice teorie stanoviska kladou důraz na strategickou pozici utlačovaných, která odhaluje skutečné sociální vztahy a otevírá cestu k historicky osvobozujícím vizím.

Současná neoliberalistická ofenzíva přinesla víru, že osvobozenecký potenciál dělnické třídy byl vymazán z dějin. Přesto empirická data, jak pečlivě dokumentuje Kim Moody, ukazují opak: neoliberalismus sice potlačuje mzdy a sociální jistoty, zároveň však zvyšuje zranitelnost kapitalismu vůči kolektivním pracovním akcím. Ve velkých logistických centrech, která jsou páteří globální výroby a obchodu, pracují multirasové týmy v propletených výrobních, dopravních a skladových rolích. Osvobozenecký potenciál těchto vrstev není oslaben, ale naopak zesílen, a právě tento potenciál představuje hrozbu, proti níž neoliberalismus staví překážky v podobě nejistých pracovních podmínek, protisvazových zákonů, hrozeb deportace a ideologický

Jak mohou univerzitní projekty změnit myšlení studentů o komunitě, podnikání a odpovědnosti?

Projekty studentů zapojených do spolupráce s univerzitní Studentskou farmou ukázaly, že vzdělávání, které opouští čistě kapitalistické a ziskově orientované rámce, může vést ke skutečnému rozvoji mezilidských a komunitních dovedností. Namísto tvorby technologických řešení prodeje, které často končí jako digitální služby bez kontaktu s realitou, byli studenti vedeni k přemýšlení o pomoci znevýhodněným skupinám v rámci univerzity i mimo ni. Klíčovým prvkem bylo pochopení nutnosti neposkytovat konkurenci místním farmářům, ale naopak vytvářet návrhy založené na spolupráci a lokálním kontextu.

Zadání byla přetvořena tak, aby podporovala schopnosti studentů orientovat se ve světě mimo kampus. Původně standardní úkoly zaměřené na memo, návrh řešení problému na kampusu, pracovní balíček, komunikační zprávu a závěrečnou prezentaci byly přepracovány. Studenti například museli vytvořit etický kodex pro různé oblasti fungování farmy, navrhnout marketingová sdělení nebo sestavit obchodní plán, který by reálně mohl být implementován v rámci univerzity a jejího širšího okolí.

Výrazným prvkem této výuky bylo zaměření na komunitní vztahy a místní znalost. Inspirací byly principy navržené Sheryl Breenovou, podle nichž mají studenti a akademici zkoumat souvislosti mezi svými cíli a potřebami komunity, přičemž mají oslavovat tvořivost a kritické myšlení lokálních aktérů. Každý projekt proto směřoval k tomu, aby respektoval reálné podmínky místního prostředí, a zároveň rozvíjel schopnosti studentů naslouchat, analyzovat a komunikovat mimo rámec univerzitního prostoru.

Studenti byli vyzváni, aby se obrátili na skutečné aktéry – prodejce na místních farmářských trzích, univerzitní pracovníky, vedoucí stravovacích služeb – a zapojili je do konzultací ohledně svých návrhů. To si žádalo schopnost překračovat hranice známého akademického prostředí a vstupovat do dialogu s lidmi, jejichž životy a práce jsou často studentům cizí. Vznikaly tak návrhy, které měly potenciál reálně ovlivnit provoz Studentské farmy nebo komunitní vztahy v oblasti Centre County.

Například jedna skupina navrhla propojení farmy s univerzitními stravovacími službami, což vyžadovalo konzultace napříč institucemi, porozumění existujícím dodavatelským řetězcům i zmapování dostupnosti plodin. Jiná skupina plánovala spolupráci mezi Studentskou