Práce s technologiemi, zejména v oblasti nošení nositelných zařízení, může přinést mnoho výhod, ale také s sebou nese nová rizika. I když má pohyb ruky při vykonávání určitých činností, prováděný několikrát denně, nízký potenciál pro vznik zdravotních problémů, jako je syndrom karpálního tunelu, je důležité si uvědomit, že za předpokladu správného provádění pohybů není tělo přetěžováno. Příkladem mohou být zařízení vestavěná do oblečení, která se stávají čím dál běžnějšími. Tyto mikroprocesory v tkaninách slouží především k monitorování a sledování pohybu zaměstnanců, uchovávají důležité informace a přenášejí hovory a poznámky přímo na aktuální místo práce. Tato zařízení se postupně propojují s chytrými budovami, čímž se technologie začíná přizpůsobovat samotnému pracovníkovi, místo aby on musel přizpůsobovat své chování a pohyby technologiím.

Nositelná zařízení v pracovní sféře přinášejí celou řadu výhod. Umožňují snadný přístup k důležitým informacím, zjednodušují jejich používání a zjednodušují procesy, které byly dříve komplikované. Technologie v podobě nositelných počítačů pomáhá snižovat stres, protože prostředí se přizpůsobuje potřebám pracovníka, čímž je eliminuována potřeba se přizpůsobovat daným technologiím. Tato adaptace se také projevuje v oblasti psychologické pohody, kde technologie působí jako nástroj pro zlepšení celkového pracovního prostředí.

Nicméně, i přes všechny výhody, mohou nositelná zařízení přinést i nové formy pracovních poruch, jako jsou muskuloskeletální poruchy (MSDs), specificky ty, které jsou důsledkem používání těchto zařízení. Termín „On-body Attached Load Disorders“ (OBALDs) označuje problémy, které vznikají přímo z používání těchto nositelných technologií, kdy těžká zařízení připevněná na těle mohou způsobit nadměrné vyčerpání svalů. To může vést k poruchám, například v oblasti trapézového svalu, pokud je zařízení připevněné k hlavě nebo krku. Prevence těchto problémů spočívá v důrazu na správnou posturu a ergonomii při používání těchto zařízení, stejně jako ve vypracování psychologických a fyzických komfortních stupnic, které hodnotí reakce uživatele na nošení těchto technologií.

Dalším důležitým trendem je vývoj multimodálních rozhraní, která umožňují uživatelům komunikovat s technologiemi prostřednictvím více smyslů současně. Například piloti využívají především vizuální informace pro svou práci. Pokud je však potřeba sdělit důležitý varovný signál, je vhodnější použít jiný smysl, například sluch. Tento přístup se ukazuje jako velmi efektivní v prostředích, kde je nutné udržet přehlednost informací a zároveň minimalizovat riziko přetížení smyslů.

Přítomnost robotů v pracovních prostředích, ať už v tradičním průmyslovém výrobním sektoru, nebo v oblasti záchranných týmů a bezpilotních letadel, mění způsob, jakým lidé vykonávají určité činnosti. Roboti mohou významně přispět k ochraně zdraví pracovníků, protože jsou schopni vykonávat opakující se úkoly, které by jinak vedly k úrazům. Nicméně jejich integrace do pracovního kolektivu může vyvolat obavy o možné ztrátě pracovních míst, což může vést k psychologickému stresu u zaměstnanců. Stejně tak je důležité vyvinout vhodné metody interakce mezi pracovníky a roboty, aby byla co nejvíce minimalizována rizika spojená s jejich přítomností.

Ve světle nových technologií je třeba se zaměřit na vyvážený přístup k implementaci těchto technologií ve firmách. Základním předpokladem pro úspěšnou implementaci nových technologií je pečlivé plánování a hodnocení vhodnosti technologie v konkrétním pracovním prostředí. Nejdůležitější je vyvarovat se unáhlených rozhodnutí a konzultovat zkušenosti jiných organizací, které už podobné technologie zaváděly. Zároveň je důležité mít na paměti, že každá technologie by měla být představena zaměstnancům s cílem zajistit jejich přijetí a minimalizovat odpor vůči novinkám. V rámci implementace je nezbytné zajistit dostatečnou podporu a školení zaměstnanců, aby technologie byla plně využívána v souladu s jejím zamýšleným účelem.

Kromě samotného výběru technologie je také kladeno důraz na rozvoj a adaptaci pracovních politik, které pomohou řešit problémy spojené s prací na dálku nebo s novými způsoby organizace práce. Například politiky pro práci na dálku by měly zahrnovat minimální požadavky na počet pracovních hodin, které musí být stráveny v kanceláři, aby se zajistilo zdraví a pohoda zaměstnanců, a to jak z hlediska fyzického, tak psychického.

Jak kultura a psychologické klima organizace ovlivňují bezpečnost na pracovišti?

Bezpečnost na pracovišti je jedním z klíčových faktorů, které mají přímý dopad na produktivitu a pohodu zaměstnanců. Mnoho studií se zaměřilo na psychologické aspekty, které mohou ovlivnit chování pracovníků, a na to, jak různé organizace implementují bezpečnostní kulturu, která je ve své podstatě součástí širšího organizačního klimatu. Tato kultura je souhrnem hodnot, přesvědčení, norem a pravidel, které zaměstnanci vnímají ve vztahu k bezpečnosti při práci.

Významným faktorem v této oblasti je pojem psychologické klima, které je definováno jako soubor vnímání, postojů a chování pracovníků k různým aspektům pracovního prostředí. Psychologické klima se může lišit nejen mezi jednotlivci, ale také mezi různými skupinami v rámci jedné organizace. Tyto rozdíly mohou mít zásadní vliv na to, jak zaměstnanci vnímají a reagují na bezpečnostní opatření, která jsou v organizaci zaváděna.

Významným prvkem psychologického klimatu je také vzorcové chování mezi zaměstnanci a jejich nadřízenými. Výzkumy ukazují, že vnímání organizační podpory a výměna mezi vedením a pracovníky může významně ovlivnit bezpečnostní chování. Pokud zaměstnanci cítí, že jejich bezpečnostní potřeby a obavy jsou vážně brány v úvahu, jsou ochotni více se angažovat a dodržovat bezpečnostní normy. To platí zejména v organizacích, kde vedení aktivně podporuje bezpečnostní iniciativy a neustále komunikuje důležitost tohoto tématu.

Kultura bezpečnosti není statická, ale dynamicky se vyvíjí. Proto je nezbytné pravidelně monitorovat její změny a adaptovat strategie k dosažení efektivních výsledků. V organizacích, kde je bezpečnostní klima slabé, se častěji objevují nehody a zranění, což má negativní dopad na morálku pracovníků, zvyšuje náklady na pracovní úrazy a může vést k právním problémům. Naopak v prostředí, kde je bezpečnost na prvním místě, je pravděpodobnost nehody nižší, protože zaměstnanci mají pocit, že jejich zdraví a pohoda jsou pro organizaci prioritou.

Dalším důležitým faktorem je role komunikace v organizaci. Kvalitní a otevřená komunikace mezi zaměstnanci a vedením podporuje pozitivní vnímání bezpečnosti. Zaměstnanci, kteří mají přístup k relevantním informacím a jsou zapojeni do rozhodování o bezpečnostních opatřeních, jsou motivováni k jejich dodržování. Komunikace musí být nejen efektivní, ale také přístupná – to znamená, že všechny úrovně organizace by měly mít možnost vyjádřit své názory a obavy týkající se bezpečnosti.

Zároveň je třeba zdůraznit, že nejen samotné bezpečnostní normy, ale také individuální charakteristiky pracovníků ovlivňují jejich chování na pracovišti. Některé studie ukazují, že emoční stabilita a celkový přístup k riziku mají významný vliv na to, jak jednotlivci reagují na bezpečnostní předpisy. Lidé, kteří mají tendenci vykazovat vyšší míru rizikového chování, mohou ignorovat bezpečnostní opatření nebo je podceňovat, což může vést k vyšší míře nehod.

Kromě psychologických aspektů se ukazuje, že organizační faktory, jako jsou struktura práce, organizační podpora a míra autonomního rozhodování, mohou mít zásadní vliv na bezpečnostní chování. Například organizace, které podporují pracovníky ve vysoce autonomních pracovních rolích, vykazují nižší míru pracovních úrazů, protože zaměstnanci mají větší kontrolu nad svým pracovním prostředím a mohou lépe předcházet nebezpečným situacím.

Závěrem je tedy důležité si uvědomit, že bezpečnost na pracovišti není pouze otázkou pravidel a procedur. Je to komplexní jev, který je formován jak individuálními faktory, tak organizačními a kulturními prvky. Vytváření bezpečného pracovního prostředí vyžaduje koordinovaný přístup na všech úrovních organizace, počínaje vedením a konče samotnými pracovníky. Udržování pozitivního bezpečnostního klimatu je klíčovým krokem k zajištění dlouhodobé stability a zdraví v každé organizaci.

Jak přítomnost zaměstnanců na pracovišti ovlivňuje produktivitu a zdraví: Absenteeismus vs. presenteeismus

Praktiky, které vedou k takzvanému „prezentismu“ — tedy k práci zaměstnanců, kteří jsou nemocní, ale přesto přicházejí do práce — představují vážný problém jak pro samotné pracovníky, tak pro jejich kolegy a klienty. Tento fenomén je komplexní, protože na jedné straně může částečná produktivita při nemocenské vést k lepším výsledkům než absencí, na druhé straně však práce v takovém stavu může být pro zaměstnanca i jeho okolí velmi nepohodlná. V současnosti se mnoho organizací nachází před dilematem, zda by měly do svých programů zdravotní péče začlenit moderní, a často i drahé, léky, které zamezují ospalosti a umožňují zaměstnancům vykonávat práci, i když nejsou zcela v pořádku.

Různé farmaceutické prostředky, které se vychvalují jako „zlepšovače produktivity“, mohou skutečně mít pozitivní efekt na pracovní výkon, zejména u osob trpících depresí, migrénami, cukrovkou, astmatem nebo alergiemi. Výzkumy však ukazují, že efektivita těchto prostředků je často přehnaná, přičemž je třeba brát v úvahu také fakt, že produktivitu měří subjektivní a samostatně hlášené údaje, což může zkreslit reálné výsledky. Tento aspekt je kladně hodnocen v některých studiích, ale další odborníci varují před riziky, která spočívají v nadhodnocení účinnosti těchto léků.

Zdravotní programy, které se zaměřují na prevenci nemocí a zlepšení fyzického a psychického zdraví zaměstnanců, se ukázaly jako efektivní nástroj pro snižování absencí. Programy na podporu fyzické kondice, boj proti kouření, stresu nebo obezitě výrazně zlepšují účast na pracovních aktivitách. Zajímavé je, že tyto programy nevedou pouze k nižším absencím, ale mají rovněž pozitivní dopad na týmovou soudržnost a loajalitu vůči organizaci. Takové iniciativy přitahují zaměstnance, kteří se zajímají o zlepšení své fyzické kondice, a tím podporují nejen jejich vlastní výkon, ale i celkovou atmosféru na pracovišti.

Bolesti zad, které způsobují vysokou míru absencí i přítomnosti na pracovišti, jsou dalšími faktory, jež je třeba řešit. I když některé intervence proti bolesti mohou mít jen omezený vliv na absenci, aktivní přístup jako je zkrácený odpočinek nebo cvičení vykazují lepší výsledky. Různé programy zaměřující se na zvládání zdravotních obtíží v práci mohou pomoci zaměstnancům udržet si pracovní výkonnost i při zdravotních problémech. Tato opatření, jako například zpětná vazba o absencích, sebekontrola a flexibilní pracovní doba, se ukázala jako účinné způsoby, jak snížit absenci.

Přestože se v posledních letech zvýšil tlak na organizace, aby poskytovaly zaměstnancům flexibilitu v pracovní době, je důležité si uvědomit, že přítomnost na pracovišti není vždy pozitivní. Pokud pracovníci přicházejí do práce ve špatném zdravotním stavu, mohou nejen negativně ovlivnit svůj výkon, ale i výkon kolegů. Dobrý návrh pracovních míst, který zajišťuje určitou míru autonomie a kontroly, může pomoci snížit nejen absenci, ale i potenciální přítomnost pracovníků, kteří jsou schopni upravit svůj pracovní výstup v případě nemoci.

Je důležité si také uvědomit, že organizační změny, jako je downsizing nebo restrukturalizace, mohou negativně ovlivnit nejen pracovní podmínky, ale i celkovou morálku zaměstnanců. Snížená autonomie, přepracování a přidělování odpovědností, pro které zaměstnanci nejsou vyškoleni, mohou vést k vyšší absenci a zhoršení pracovního výkonu. Takové změny vytvářejí atmosféru, kde se prezentismus stává více rozšířeným jevem, protože zaměstnanci mohou mít pocit, že musí být neustále přítomní, aby si udrželi svou pozici.

Organizace by měly klást důraz na rozvoj kultury, která podporuje pozitivní pracovní klima a dobré vztahy mezi nadřízenými a podřízenými. Vztahy s nadřízenými mohou mít zásadní vliv na míru absence, přičemž zaměstnanci s kvalitními vztahy se svými manažery jsou méně náchylní k absenci. Podpora dobré pracovních vztahů a stanovení vysokých standardů pro účast může výrazně přispět k lepší pracovní výkonnosti a snížení nemocenské.

Organizace by měly aktivně podporovat normy účasti v týmech a skupinách. Silná kultura přítomnosti v týmech vede k nižší míře absence a zlepšení produktivity. To znamená, že by se mělo věnovat pozornost jak rozvoji týmové spolupráce, tak i úpravám pracovních procesů, které umožní zaměstnancům vyrovnávat se s nemocí, aniž by jejich výkon utrpěl. Někdy mohou být řešením i flexibilní pracovní podmínky nebo možnosti pracovat z domova.