Vytváření témat v Android aplikacích je nezbytnou součástí vývoje, jelikož každá verze operačního systému přináší nové vizuální styly, které je třeba správně aplikovat, aby byla aplikace atraktivní a kompatibilní s konkrétními verzemi Androidu. Tato metoda automatického výběru tématu na základě verze systému zajišťuje, že aplikace používá správný vizuální styl pro konkrétní zařízení a verzi Androidu.

Začněme tím, že definujeme nové téma pro naši aplikaci. V adresáři res/values vytvoříme nový soubor stylů, který bude vycházet z výchozího tématu AppTheme. Upravíme XML soubor následujícím způsobem, přičemž se zaměříme na nastavení parametru windowIsFloating, který určuje, zda má okno aplikace vypadat jako plovoucí dialog.

Dále je potřeba nastavit naši aktivitu, aby používala toto nové téma. V souboru AndroidManifest.xml přidáme atribut android:theme, který specifikuje, jaké téma bude aplikace používat, jak je uvedeno v následujícím příkladu. Důležité je, že jak aplikace, tak konkrétní aktivita budou mít nyní přiřazeno své téma.

Po těchto změnách je možné aplikaci spustit na zařízení nebo emulátoru, kde uvidíme výsledek našich úprav.

Nyní si vysvětlíme, jak tento proces funguje. Nové téma MyDialog dědí základní téma AppTheme, přičemž používáme alternativní deklaraci rodiče, protože téma AppTheme je definováno v našem kódu, nikoliv jako systémové téma. Nastavení, jako je windowIsFloating, platí pro celé okno aplikace, což je efekt, který uvidíme na obrazovce. Když deklarujeme nové téma, přiřazujeme ho aktivitě v souboru AndroidManifest.xml.

Mohli bychom se rozhodnout přidat windowIsFloating přímo do výchozího tématu AppTheme, což by vedlo k podobnému výsledku, protože aplikace obsahuje pouze jednu aktivitu. Nicméně, kdybychom přidali toto nastavení přímo do výchozího tématu, všechny nové aktivity by byly automaticky zobrazeny jako dialogy, což není vždy žádoucí.

Dalším krokem je zajištění správného výběru tématu na základě verze Androidu. Většina uživatelů preferuje aplikace, které používají nejnovější vizuální témata poskytovaná Androidem. V současnosti je běžné používat Material Theme, který je dostupný od verze Android Lollipop (API 21). Avšak co dělat v případě, že uživatelé stále používají starší verze Androidu?

Pro tento účel můžeme využít mechanismus výběru zdrojů v Androidu, který automaticky přiřadí téma podle verze operačního systému, na kterém aplikace běží. V Androidu existují tři hlavní témata, která se vztahují k různým verzím systému:

  1. Theme.Gingerbread pro starší verze Androidu (do verze 2.3),

  2. Theme.Holo pro Android Honeycomb (API 11),

  3. Theme.Material pro Android Lollipop (API 21).

Abychom správně nastavili výběr tématu, musíme vytvořit dvě nové složky v adresáři res, a to values-v11 a values-v21. V těchto složkách vytvoříme soubory styles.xml, ve kterých specifikujeme příslušná témata. Ve složce values-v11 použijeme téma Theme.Holo, zatímco ve složce values-v21 definujeme téma Theme.Material. Tento přístup zajistí, že aplikace vždy použije správný styl podle verze Androidu, na které je spuštěná.

Ve finále se ujistíme, že v souboru AndroidManifest.xml je přiřazeno naše nové téma jako výchozí téma aplikace. Nyní bude aplikace správně reagovat na různé verze systému a přizpůsobí se novým i starým verzím Androidu.

Při správném nastavení struktury složek a souborů bude Android automaticky vybírat téma podle verze API, kterou zařízení používá. Tento způsob výběru zdrojů je velmi flexibilní, protože kromě verze Androidu lze použít i jiné parametry, jako je velikost obrazovky, hustota pixelů nebo orientace displeje. Mnoho aplikací používá tuto možnost k optimalizaci vzhledu pro různé zařízení, což zlepšuje uživatelský zážitek.

Jak vytvořit a spustit aktivitu v Android Studio: Krok za krokem

Vytváření aplikace pro Android zahrnuje různé kroky, z nichž jedním z nejdůležitějších je správné deklarování aktivit v Android Manifestu. Aktivita je základní komponenta každé Android aplikace, která představuje jednu obrazovku uživatelského rozhraní. Tento proces se může na první pohled jevit jako jednoduchý, ale správné pochopení, jak funguje deklarování aktivit a používání Intents pro přechod mezi nimi, je klíčové pro úspěšný vývoj aplikace.

Při vytvoření nového projektu v Android Studio, jako je například projekt s názvem DeclareAnActivity, se nejprve zobrazí dialog pro volbu typu aktivity. Pokud zvolíme možnost „Blank Activity“, Android Studio automaticky vygeneruje základní soubor MainActivity.java, který bude představovat hlavní aktivitu naší aplikace. Tento soubor je relativně jednoduchý, protože jsme vybrali prázdnou aktivitu. Mnohem zajímavější je soubor AndroidManifest.xml, který hraje zásadní roli při deklarování aktivit v aplikaci.

V souboru AndroidManifest.xml se nachází základní deklarace pro každou aktivitu v aplikaci. V rámci značky <application> musíme přidat značku <activity>, která určuje název třídy aktivity pomocí atributu android:name. To říká Androidu, že tuto komponentu chceme zahrnout do naší aplikace. Pokud by nějaká aktivita nebyla v manifestu deklarována, nemohla by být použita v aplikaci, což by vedlo k výjimce při běhu aplikace. Důležité je také věnovat pozornost atributu android:label, který určuje název zobrazený na obrazovce nebo ikonu aplikace, pokud je aktivita označena jako spouštěcí.

Pokud chceme z naší aplikace spustit jinou aplikaci nebo aktivitu, použijeme tzv. „Intent“. Intent je objekt, který umožňuje komunikaci mezi různými komponentami aplikace nebo s jinými aplikacemi na zařízení. V našem příkladu použijeme Intent k otevření webového prohlížeče s konkrétní URL adresou. K tomu v souboru MainActivity.java přidáme funkci, která bude volat metodu startActivity() s potřebným Intent objektem.

Pokud bychom chtěli, aby naše aplikace spustila konkrétní aktivitu v jiné aplikaci (například otevření webového prohlížeče), můžeme použít následující kód:

java
public void launchIntent(View view) {
Intent intent = new Intent(Intent.ACTION_VIEW); intent.setData(Uri.parse("https://www.packtpub.com/")); startActivity(intent); }

Tento kód používá Intent.ACTION_VIEW, což znamená, že chceme zobrazit nějaký obsah (v našem případě webovou stránku). Po spuštění této aktivity se otevře výchozí webový prohlížeč s URL adresou, kterou jsme specifikovali.

Pokud aplikaci spustíme na fyzickém zařízení nebo v emulátoru, uvidíme, jak tlačítko „Launch Browser“ spustí výchozí webový prohlížeč a načte požadovanou stránku. Je důležité si uvědomit, že pro testování na fyzickém zařízení je potřeba nainstalovat specifické ovladače pro daný hardware a povolit režim vývojáře na zařízení. Tento proces může být odlišný v závislosti na verzi Androidu, ale obvykle stačí několikrát kliknout na „Build number“ v nastavení telefonu, aby se aktivoval režim vývojáře.

Pokud bychom chtěli použít Intent pro jiný účel, například pro odeslání e-mailu nebo otevření mapy, existují i jiné možnosti, které umožňuje Android SDK. Například pro odeslání e-mailu bychom použili Intent.ACTION_SENDTO s adresou e-mailu.

Pro komunikaci mezi dvěma aktivitami v rámci jedné aplikace, například při přechodu mezi obrazovkami, používáme také Intent. Tento přechod může být realizován prostřednictvím metody startActivity(). Pokud však chceme získat výsledek z cílové aktivity, například návrat nějakých dat, použijeme metodu startActivityForResult().

Vytvoření druhé aktivity v aplikaci znamená, že musíme deklarovat tuto aktivitu v souboru AndroidManifest.xml, stejně jako jsme to udělali u první aktivity. Následně můžeme přidat tlačítko v první aktivitě, které po stisknutí spustí druhou aktivitu.

Je důležité mít na paměti, že časté použití aktivit a intentů může vést k lepší integraci s dalšími aplikacemi na zařízení, což uživatelům poskytne plynulejší a pohodlnější zážitek. Místo toho, abyste ve své aplikaci implementovali všechny funkcionality, můžete jednoduše využít existující aplikace na zařízení, jako je webový prohlížeč, galerie obrázků nebo aplikace pro zasílání SMS.

Začátečníci v Android vývoji by se měli zaměřit na správné pochopení toho, jak Android Studio vytváří projektové soubory a jak komunikovat mezi aktivitami. Důležité je pochopit nejen základní principy práce s aktivitami, ale také roli manifestu a způsob, jakým Android zajišťuje interakci mezi jednotlivými komponentami aplikace.

Jak efektivně využívat MediaPlayer v aplikacích pro Android

Pokud se rozhodnete implementovat přehrávání zvuku nebo videa v aplikaci pro Android, MediaPlayer je základní nástroj, který vám pomůže s těmito úkoly. V tomto článku se podíváme na to, jak správně využívat MediaPlayer pro přehrávání médií a jak zajistit, že vaše aplikace bude efektivně reagovat na různé vstupy, včetně hardware tlačítek.

Při používání MediaPlayeru je důležité mít na paměti, že operace s tímto nástrojem mohou být náročné na zdroje a mohou blokovat hlavní vlákno uživatelského rozhraní (UI), což by mohlo způsobit zpoždění nebo zadrhnutí aplikace. Když se tedy připravujete na přehrávání médií, je vždy lepší využít asynchronní metody, které MediaPlayer nabízí, například prepareAsync(). Tento přístup vám umožní načíst soubor na pozadí, aniž byste blokovali hlavní vlákno.

Při přípravě MediaPlayeru se doporučuje použít kód podobný následujícímu:

java
mMediaPlayer = new MediaPlayer();
mMediaPlayer.setOnPreparedListener(new MediaPlayer.OnPreparedListener() { @Override public void onPrepared(MediaPlayer mp) { mMediaPlayer.start(); } }); try { mMediaPlayer.setDataSource(*//*URI, URL nebo cesta k souboru*//*)); } catch (IOException e) { e.printStackTrace(); } mMediaPlayer.prepareAsync();

Tento kód nastaví posluchače, který začne přehrávání, jakmile je MediaPlayer připraven. Mějte na paměti, že při přípravě souboru pomocí prepareAsync() byste se měli vyhnout blokujícím operacím, aby aplikace nefungovala pomalu.

Přehrávání zvuku na pozadí

Pokud vyvíjíte aplikaci, která má přehrávat hudbu na pozadí, například hudební přehrávač, budete muset přenést operace MediaPlayeru do služby (service), která běží na pozadí, místo do hlavní aktivity (Activity). Tento přístup zajistí, že přehrávání hudby nebude přerušeno, když uživatel používá jinou aplikaci. V tomto případě je třeba komunikovat mezi uživatelským rozhraním a službou, aby se přenášela data, jako například výběr skladby.

I přesto, že služba běží na hlavním vlákně UI, doporučuje se provádět operace MediaPlayeru na pozadí. Tato knihovna již má zabudovanou podporu pro používání vláken na pozadí, takže se nemusíte starat o samotné vlákno, pokud používáte MediaPlayer správně.

Pokud chcete, aby vaše aplikace reagovala na změnu hlasitosti pomocí hardware tlačítek, stačí nastavit správný stream v AudioManageru. Použijte následující metodu:

java
setVolumeControlStream(AudioManager.STREAM_MUSIC);

Tato metoda vám umožní zajistit, že hardware tlačítka pro ovládání hlasitosti budou reagovat na zvukové nastavení vaší aplikace. Další možnosti streamu naleznete v oficiálních dokumentech Androidu.

Reakce na hardware tlačítka

Pro aplikace, které reagují na hardware tlačítka, jako je přehrávání, pauza nebo přeskočení, Android poskytuje možnost reagovat na tyto vstupy pomocí MediaSession. V nové verzi Androidu (Lollipop a vyšší) byl proces zjednodušen a nyní můžete využít kompatibilní knihovnu, která se postará o správnou detekci verze operačního systému a o použití příslušných API.

K implementaci odpovědí na hardware tlačítka použijte následující kód, který vám umožní reagovat na přehrávání, pauzu a přeskočení skladeb:

java
MediaSessionCompat.Callback mMediaSessionCallback = new MediaSessionCompat.Callback() { @Override public void onPlay() { super.onPlay(); Toast.makeText(MainActivity.this, "onPlay()", Toast.LENGTH_SHORT).show(); } @Override public void onPause() { super.onPause(); Toast.makeText(MainActivity.this, "onPause()", Toast.LENGTH_SHORT).show(); } @Override public void onSkipToNext() { super.onSkipToNext(); Toast.makeText(MainActivity.this, "onSkipToNext()", Toast.LENGTH_SHORT).show(); } @Override public void onSkipToPrevious() { super.onSkipToPrevious(); Toast.makeText(MainActivity.this, "onSkipToPrevious()", Toast.LENGTH_SHORT).show(); } };

Pro správnou funkci této funkcionality je nutné nastavit MediaSession a aktivovat ji, aby byla připravena na přijetí příkazů. Použití těchto metod vám pomůže snadno reagovat na hardware tlačítka a nabídne uživatelům lepší interakci s aplikací.

Detekce typu připojeného hardware

Pokud vaše aplikace potřebuje reagovat na různé typy hardware, například připojení Bluetooth sluchátek nebo reproduktorů, můžete použít AudioManager, který vám umožní zjistit aktuální připojení a upravit výstup zvuku podle toho. Například:

java
AudioManager audioManager = (AudioManager) this.getSystemService(Context.AUDIO_SERVICE);
if (audioManager.isBluetoothA2dpOn()) { // Přizpůsobte výstup pro Bluetooth zařízení } else if (audioManager.isSpeakerphoneOn()) { // Přizpůsobte výstup pro reproduktory } else if (audioManager.isWiredHeadsetOn()) { // Kontroluje, zda je připojený drátový headset } else { // Normální reproduktory }

Tato kontrola je užitečná, pokud chcete aplikaci přizpůsobit různým typům výstupního zařízení a zajistit optimální uživatelský zážitek.

Tímto způsobem můžete dosáhnout efektivního přehrávání zvuku v pozadí, reagování na hardware tlačítka a přizpůsobení aplikace různým audio výstupním zařízením, což vše přispívá k celkově lepšímu uživatelskému zážitku.

Jak správně zobrazit webovou stránku a kontrolovat stav připojení v aplikaci pro Android

V případě, že chcete ve své aplikaci zobrazit obsah ve formátu HTML, máte na výběr dvě možnosti: zavolat výchozí webový prohlížeč nebo zobrazit stránku přímo ve své aplikaci. Pokud se rozhodnete pro zobrazení v rámci aplikace, můžete využít komponentu WebView.

Začněme tím, jak zobrazit webovou stránku ve vaší aplikaci. Nejjednodušší způsob je použít Intent, který otevře stránku v externím prohlížeči. Stačí zavolat následující kód:

java
Uri uri = Uri.parse("https://www.example.com/");
Intent intent = new Intent(Intent.ACTION_VIEW, uri);
startActivity(intent);

Pokud však chcete mít webovou stránku zobrazenou přímo v rámci aplikace, využijte WebView. Tento přístup vám dává větší kontrolu nad zobrazením a interakcí s webovým obsahem. Postup bude následující:

  1. Vytvořte nový projekt v Android Studio s názvem WebView a zvolte prázdnou aktivitu.

  2. Otevřete soubor AndroidManifest.xml a přidejte potřebná oprávnění pro přístup k internetu.

  3. V souboru MainActivity.java přidejte kód pro inicializaci WebView:

java
WebView webview = new WebView(this); setContentView(webview); webview.loadUrl("https://www.example.com/");

Tímto způsobem bude stránka zobrazena přímo v aplikaci. Nicméně, pokud kliknete na jakýkoli odkaz, stránka se otevře v externím prohlížeči. Pro zajištění plné funkčnosti webového prohlížeče uvnitř aplikace musíte vytvořit WebViewClient:

java
webview.setWebViewClient(new WebViewClient());

Pokud chcete mít větší kontrolu nad tím, jak se pohybujete mezi stránkami, můžete přepsat metodu shouldOverrideUrlLoading, aby se odkazy vedoucí mimo vaši doménu neotevíraly:

java
private class mWebViewClient extends WebViewClient { @Override
public boolean shouldOverrideUrlLoading(WebView view, String url) {
if (Uri.parse(url).getHost().equals("www.example.com")) { return false; // Nepřepisuj, pokud se jedná o stejný host } else { return true; // Zastav navigaci, pokud jde o jiný web } } }

Další možností, jak přizpůsobit chování WebView, je zapnutí JavaScriptu. K tomu použijete WebSettings a zavoláte metodu setJavaScriptEnabled(true):

java
WebSettings webSettings = webview.getSettings(); webSettings.setJavaScriptEnabled(true);

Pokud chcete povolit zoomování přímo v WebView, přidejte do nastavení možnost setBuiltInZoomControls(true):

java
webSettings.setBuiltInZoomControls(true);

WebView je silný nástroj, který vám umožňuje integrovat webový obsah přímo do vaší aplikace, ale také poskytuje množství možností, jak přizpůsobit zobrazení a interakci. Pro podrobnosti o dalším nastavení a rozšířených funkcích doporučuji prostudovat oficiální dokumentaci WebView.

Další často využívanou funkcionalitou v Android aplikacích je kontrola stavu připojení k internetu. Uživatelé očekávají, že aplikace automaticky zjistí, zda je zařízení připojeno k síti, a podle toho přizpůsobí svoje chování. Tento úkol lze splnit pomocí ConnectivityManager, který umožňuje zjistit, zda je zařízení online a jaký typ připojení je používán (Wi-Fi, mobilní data atd.).

Začneme vytvořením nového projektu v Android Studio, kde přidáme potřebná oprávnění pro přístup k síti:

  1. Otevřete soubor AndroidManifest.xml a přidejte oprávnění pro přístup k síti:

xml
<uses-permission android:name="android.permission.ACCESS_NETWORK_STATE" /> <uses-permission android:name="android.permission.INTERNET" />
  1. V souboru activity_main.xml vytvořte tlačítko a textové pole pro zobrazení stavu připojení.

  2. Přidejte metodu pro kontrolu stavu připojení:

java
private boolean isOnline() {
ConnectivityManager connectivityManager = (ConnectivityManager) getSystemService(Context.CONNECTIVITY_SERVICE); NetworkInfo networkInfo = connectivityManager.getActiveNetworkInfo(); return (networkInfo != null && networkInfo.isConnected()); }
  1. Přidejte metodu pro obsluhu kliknutí na tlačítko a zobrazení typu připojení:

java
public void checkStatus(View view) { TextView textView = findViewById(R.id.textView); if (isOnline()) { ConnectivityManager connectivityManager = (ConnectivityManager) getSystemService(Context.CONNECTIVITY_SERVICE); NetworkInfo networkInfo = connectivityManager.getActiveNetworkInfo(); textView.setText(networkInfo.getTypeName()); } else { textView.setText("Offline"); } }

Tento jednoduchý kód vám umožní kontrolovat, zda je zařízení připojeno k internetu, a zobrazuje typ připojení (Wi-Fi, mobilní data, atd.). Pokud není žádné připojení k dispozici, aplikace zobrazí text "Offline".

Pokud chcete reagovat na změny stavu připojení, můžete využít broadcast receiver pro CONNECTIVITY_ACTION, který bude informovat aplikaci o změnách stavu připojení. Tento přístup ale může být energeticky náročný, pokud není správně optimalizován. Doporučujeme využívat tento mechanismus pouze v případě, že je aplikace aktivně používána.

Webové prohlížeče a připojení k internetu jsou dva klíčové aspekty každé moderní aplikace. Důležité je pochopit, že při zobrazení webového obsahu uvnitř aplikace je třeba brát v úvahu různé možnosti přizpůsobení chování, jak ve vztahu k navigaci, tak i k interakci s JavaScriptovými funkcemi a možnostmi zoomování. Při práci s připojením k internetu je zásadní správně zjistit stav sítě a přizpůsobit tomu chování aplikace, aby uživatel měl vždy aktuální a relevantní informace o stavu připojení. Důraz na optimalizaci energetických nároků při používání broadcast receiverů a správné nakládání s oprávněními je klíčový pro zajištění efektivního a plynulého chodu aplikace.