Když karavana dorazí do Santa Fe, město zapomene na pojem času. Den a noc splývají, protože každý, kdo přežil Jornada del Muerte – nehostinnou poušť plnou žízně a komančských nájezdníků – chce jen oslavovat, pít červené víno, El Paso brandy a zapomenout na prach a únavu. Pro Cliffa to však není čas na oslavy. Ví, že jeho jméno zaznělo v hovoru mezi Jericem Jordanem a Toby Madronem. A že ho někdo sleduje.

Cliff ztratil zbraň, Remingtonku, při prudkém sjezdu Conestogy. Když se pokusil vrátit na místo požáru svého vozu, zjistil, že někdo ho má na mušce – někdo, koho tam nechal Jerico Jordan. A přestože zbraň neměl, vzal si něco jiného: uhlíky ze spáleného dřeva a černý prach, který mohl být důkazem úmyslného žhářství. Plánoval to ukázat šerifovi. Jenže v Santa Fe se věci mění rychle a zákon je pružný – dnes se šerifem může stát Američan, ale zákulisní moc zůstává v rukou těch, kdo kontrolují obchod.

La Fonda, konečný cíl cestovatelů, žila vlastní nocí. Veselí, smích, ženy a hudba španělského orchestru zaplňovaly patio. Přesto Cliffa víc než oslava zajímaly vozy Jerica Jordana, které byly uprostřed vykládky – v noci, pod dozorem a s pracovníky notně pod parou. Něco v tom nesedělo. Proč ta horečná spěšnost? Proč rozdávání alkoholu dřív, než se dokončí práce? A proč Toby reaguje pěstí na každého, kdo se zeptá?

Když jeden z dělníků pronesl jen nevinnou otázku, proč je třeba všechno vyložit právě teď, odpovědí mu byla tvrdá rána. Spadl jako prázdný pytel. „To samý čeká každýho, kdo bude moc zvědavej,“ zavrčel Madrone. Strach a loajalita zde nejsou oddělené pojmy – jsou součástí téže smlouvy. V Jericově světě se neptáš, jen posloucháš.

Uvnitř kantýny to vřelo – trapperi s rohy plnými pálenky, přepravci veselí a hluční, usedlíci zapomínající na své strasti. Cliff věděl, že jeho jméno rezonuje mezi lidmi, ale netušil, co přesně to znamená. Potkal Jessa Odamse – a ten mu potvrdil své podezření. Jeho opilost byla hraná. Pozoroval Jerica s Madronem dřív toho večera. Slyšel útržky rozhovoru, kde padlo Cliffovo jméno, zmínka o vozech a potřeba rychlého vykládání. Ale nešlo jen o Cliffovy vozy – šlo o něco širšího.

„Většina obchodníků si myslí, že sem vozíme zboží, aby si Novomexičani měli s čím hrát,“ řekl mu Odams. „Ale oni chtějí tvoje hrnce, pánve, ty Ben Franklin kamna. Dovez je sem, Sargente, a budeš bohatý.“ Ale Cliff ví, že bohatství v tomto kraji má svou cenu. „Nebo mrtvý,“ odpoví bez humoru.

Madrone a Jordan nebyli jen obchodníci – byli stratégové v novém teritoriu, kde se starý zákon rozpadl a nový teprve hledal svou formu. Ve světě, kde přežití neznamená jen dovézt zboží, ale dovézt ho do správných rukou a nezemřít po cestě. Tajemství ukrytá ve vozech nebyla určena pro veřejné oči. Možná šlo o pašované zbraně. Možná o zásoby pro povstání. Anebo jen o nevyřčený záměr ovládnout nový trh, kde zákon ustupuje před vůlí silnějších.

Důležité je chápat, že Santa Fe v této době není jen město na mapě – je to průsečík moci, obchodu, šance a smrti. Kdo se ptá moc nahlas, rychle skončí s hlavou sklopenou. Jerico Jordan to ví

Jak podepsat osudnou smlouvu

Kabina byla malá, tmavá a zanedbaná. Na stole ležela bílá čtvercová papírová čtverec, na němž byl inkoustem napsán podpis Jerica Jordana, doprovázený prostorou pro další podpis. Na stole byly staré zbytky nádobí a vzduch měl zatuchlý, zaprášený nádech, což ještě podtrhovalo pocit zapomenutí, který v tomto prostoru vládl. Vše vypadalo, jako by tu dlouho nikdo nebyl. Tedy kromě toho podivného papíru, který se zdál naprosto nesourodý s tímto prostředím.

Cliff Sargent, když se podíval na list, si uvědomil, že se nachází ve chvíli, kdy je nutné učinit rozhodnutí, které bude mít neodvratné důsledky. Stojí zde, čelí několika možnostem, ale ani jedna z nich není jednoduchá. Toby Madrone, jeho protivník, byl připraven využít sílu k dosažení svého cíle. Nejednalo se jen o obchodní smlouvu, ale o život a smrt.

Smlouva, kterou měl Cliff podepsat, byla pro něj klíčová. Jerico Jordan, muž, jenž měl sám zájem o zajištění vlastního obchodu, již svůj podpis zanechal. Cliff si však byl vědom, že to, co podepíše, může znamenat i jeho konec. A přesto, že tlak, který na něj byl vyvíjen, byl obrovský, měl v rukávu poslední kartu. Jedním slovem, dokázal by otočit situaci ve svůj prospěch. Jenže to nebylo jednoduché. Nešlo jen o papír a podpis, šlo o životy lidí kolem něj.

Smlouva byla čistě obchodní, ale její nevyřčený podtext byl jasný: kdo ji podepíše, ten se dostane pod kontrolu těch, kteří ji ovládají. A Cliff věděl, že pokud tuto smlouvu podepíše, může to být poslední rozhodnutí, které v tomto světě učiní. Každý pohyb mohl znamenat jeho ztrátu. Toby Madrone, jeho brutální a neústupný protivník, měl navrch. A přesto v této vypjaté chvíli Cliff zachoval chladnou hlavu.

Bylo jasné, že pokud by se rozhodl pro útěk nebo odmítnutí podpisu, vše by se zkomplikovalo. Toby měl své způsoby, jak zaručit, že by žádná cesta zpět neexistovala. Ať už to byl nůž, kterým hrozil, nebo psychologický tlak, který vyvíjel, neexistoval žádný skutečný únik. Smlouva byla nástrojem moci, ale Cliff ji mohl využít i pro své vlastní přežití, pokud by našel správnou cestu.

A přestože byl jeho tělesný stav slabý, ve své mysli se stále orientoval na jedno: co by znamenal tento podpis pro jeho budoucnost, a co by mohl znamenat pro osud ostatních kolem něj, jako byl Jess Odams, který byl také v této situaci uvězněn a jehož život byl stejně na vlásku. Tento okamžik byl plný váhání a rozhodnutí, která by změnila vše.

Přesto, co bylo na papíru, zůstalo klíčové: jak se k tomu postaví druhá strana? Jerico Jordan, jehož podpis již byl na smlouvě, bude mít svou vlastní představu o tom, jak se věci mají vyvíjet. A Toby Madrone, muž, jenž přivedl Cliffa sem, měl v ruce ještě několik dalších karet, které by mohl zahrát.

V těchto chvílích nejde jen o obchodní taktiku. Smlouva zde slouží jako symbol rozhodnutí, která mají dalekosáhlé důsledky pro osobní přežití, integritu a rovnováhu moci. Člověk se nachází v bodě, kdy jedno malé rozhodnutí může rozhodnout o osudu nejen jeho, ale i lidí kolem něj. Důležité je pochopit, že smlouva není pouze o tom, co je napsáno na papíře, ale také o tom, co všechno zůstává mezi řádky a jaký vliv má situace, ve které se nacházíme.