Různé typy diabetu mají zásadní vliv na gynekologická a porodnická rizika u žen. Diabetes typu 1 se vyznačuje nutností pečlivé kontroly hladiny glukózy v krvi již při plánování těhotenství, aby se minimalizovala rizika pro matku i dítě. Mezi potenciální komplikace u žen s tímto typem diabetu patří preeklampsie, předčasný porod a vrozené vady u dítěte. S těmito problémy se ženy potýkají i během těhotenství, kdy je zvláště důležité udržovat stabilní hladinu cukru v krvi.
Diabetes typu 2, který je častější u starších žen, má spojitost s vyšším rizikem rozvoje syndromu polycystických vaječníků (PCOS), což může mít negativní vliv na plodnost a celkové gynekologické zdraví. U žen s tímto typem diabetu se vyskytují i problémy s menstruačním cyklem a ovulací. Zároveň je u těchto žen častější výskyt gestačního diabetu, což může vést k obezitě novorozence a dalším komplikacím během porodu.
Gestační diabetes, který se vyvíjí během těhotenství, přímo ovlivňuje jak zdraví matky, tak i dítěte. Zvýšené hladiny glukózy v krvi mohou vést k makrosomii, což je stav, kdy novorozenec má nadměrnou hmotnost. Tato komplikace zvyšuje riziko poranění při porodu a může vyžadovat císařský řez. U žen, které měly gestační diabetes, se také zvyšuje riziko, že v budoucnu onemocní diabetem typu 2. Tyto faktory ukazují na důležitost individuálního přístupu k léčbě a pravidelných kontrol u žen s diabetem během těhotenství.
Diabetes je v současnosti stále rostoucím problémem veřejného zdraví, zejména v zemích jako jsou Spojené státy, kde se odhaduje, že 34,2 milionu lidí trpí tímto onemocněním. Výskyt diabetu typu 2 je vyšší u starších lidí a u některých etnických skupin, včetně hispánské, afroamerické a indiánské populace. Incidence gestačního diabetu v USA je 6–9 % a roste spolu s rostoucími mírami obezity a věkem těhotných žen.
Předkoncepční péče je klíčovým prvkem v péči o ženy s diabetem. Jejím cílem je zlepšit zdraví ženy před těhotenstvím, což zahrnuje kontrolu hladiny glukózy v krvi, úpravu medikace a prevenci komplikací spojených s diabetem. Vhodně nastavený přístup k těmto faktorům může výrazně snížit riziko komplikací jako je gestační diabetes, preeklampsie a vrozené vady u dítěte. Tento proces umožňuje ženám získat informace a připravit se jak fyzicky, tak emocionálně na těhotenství.
Správná kontrola diabetu před těhotenstvím je základem pro zdravý vývoj plodu a minimalizaci rizik. Doporučuje se, aby ženy s diabetem optimalizovaly svou hladinu cukru v krvi, upravily stravu, udržovaly pravidelnou fyzickou aktivitu a případně upravily medikaci, aby se snížilo riziko komplikací. Zvláštní pozornost je nutné věnovat komplikacím, jako je diabetická retinopatie nebo nefropatie, které mohou mít negativní vliv na těhotenství.
Při plánování rodiny by ženy měly pečlivě zvažovat možnost antikoncepce. Prekoncepční poradenství poskytuje prostor pro diskusi o vhodné metodě antikoncepce, která je v souladu s jejich zdravotním stavem a plánovanými rodinnými cíli. Mnoho metod antikoncepce je pro ženy s diabetem bezpečných, včetně hormonálních a nehormonálních metod, jako jsou nitroděložní tělíska (IUD), implantáty, antikoncepční pilulky a kondomy. Je však důležité, aby ženy konzultovaly své možnosti s odborníkem, který může doporučit nejvhodnější variantu v závislosti na jejich zdravotním stavu a medikaci.
Během těhotenství je klíčová monitorace hladiny glukózy v krvi. Doporučení Americké gynekologické a porodnické společnosti (ACOG) a Společnosti pro matky a plod (SMFM) zahrnují přísnou kontrolu hladin glukózy s cílem udržet hladinu glukózy nalačno pod 95 mg/dl a po jídle pod 140 mg/dl. Tyto cíle mají za úkol minimalizovat riziko hypoglykémie a nežádoucí výsledky těhotenství.
Pro ženy s gestačním diabetem je klíčová úprava stravy a životního stylu, přičemž v případě nedosažení požadovaných hladin glukózy pomocí těchto opatření může být indikována inzulinová terapie. Odborníci doporučují i spolupráci s odborníky na výživu pro sestavení jídelníčku, který pomůže stabilizovat hladinu cukru v krvi. Zároveň by ženy měly pravidelně cvičit, což pomůže zlepšit citlivost na inzulin a udržet správnou hmotnost během těhotenství.
Správná péče o ženy s diabetem před a během těhotenství je klíčová pro zajištění zdraví matky i dítěte. Tento přístup zahrnuje komplexní monitorování, přizpůsobenou léčbu a úpravy životního stylu, které výrazně snižují riziko komplikací a zajišťují příznivý vývoj těhotenství.
Jak léčit sexuální dysfunkci u pacientů s diabetem: přehled terapeutických přístupů a medikace
Sexuální dysfunkce u lidí trpících cukrovkou je častým, ale často přehlíženým problémem, který má významný dopad na kvalitu života. Zatímco většina lékařských přístupů se soustředí na kontrolu základních metabolických poruch a prevenci komplikací, sexuální zdraví je v klinické praxi často opomíjeno, přestože prevalence sexuálních problémů u pacientů s diabetem je vysoká. Mnozí pacienti, především ženy, si stěžují na problémy se sexuálním potěšením, touhou, vzrušením a orgasmy, které mohou být důsledkem jak fyzických, tak psychických změn způsobených diabetem.
U mužů je porucha sexuální touhy běžně spojována s hypogonadismem nebo hyperprolaktinémií. Vysoké hladiny prolaktinu mohou výrazně ovlivnit libido a mohou být příčinou, která vede k poklesu sexuální touhy. Také psychologické faktory, jako je stres, deprese nebo úzkost, mohou být důležitým faktorem, který přispívá k poruchám touhy. Vzhledem k tomu, že hypoaktivní porucha sexuální touhy (HSDD) je u mužů častěji diagnostikována jako erektilní dysfunkce, je nezbytné důkladně vyšetřit všechny možné příčiny sexuálních poruch a neomezovat se pouze na jedno možné vysvětlení.
U žen s diabetem je prevalence sexuálních dysfunkcí rozmanitá a pohybuje se mezi 20 až 80 %. Nejčastějšími problémy jsou poruchy touhy, vzrušení, orgasmu, problémy s lubrikací, bolest při pohlavním styku a poruchy sexuální spokojenosti. Diabetici často trpí nižší vaginální lubrikací, což se projevuje problémy se vzrušením. Snížená touha se vyskytuje mezi 11 a 45 % případů, poruchy orgasmu mezi 11 % a 14 % a dyspareunie (bolest při styku) mezi 10 % a 12 %. Mezi hlavní příčiny patří neuropatie, vaskulární komplikace, hormonální změny, jako je nedostatek estrogenu, a zhoršená citlivost kůže. Riziko infekcí a zvýšené suchosti vagíny jsou časté komplikace, které mohou vést k sexuálním bolestem. Větší riziko poruch sexuální funkce a bolesti zvyšují také neurogenní faktory a vaskulární problémy, které jsou u diabetu běžné.
Lékaři by měli být připraveni ptát se pacientek na sexuální problémy již při rutinních návštěvách a měly by být zahrnuty otázky týkající se touhy, orgasmu, lubrikace a bolesti. Důležité je zjistit, zda pacientky zažívají problémy s uvolněním pánevních svalů, protože to může značit například vaginismus. Kromě fyzických problémů je nutné zohlednit i psychologické faktory, které mohou zhoršovat nebo vyvolávat sexuální dysfunkce.
Pokud jde o léčbu sexuálních dysfunkcí u žen s diabetem, klíčová je nejen farmakologická intervence, ale také změny životního stylu, včetně kontroly diabetu, pravidelného cvičení a zdravé stravy. Terapie může zahrnovat hormonální léčbu (např. estrogeny), testosteron, inhibitory PDE-5, bupropion, DHEA (dehydroepiandrosteron) a flibanserin. Testosteron, aplikovaný transdermálně, může pomoci zlepšit sexuální touhu a prokrvení genitálií. Při použití testosteronu by měl být pravidelně monitorován výskyt nežádoucích účinků, jako je akné nebo nadměrné ochlupení. DHEA zvyšuje hladinu androgenů a zlepšuje sexuální touhu a uspokojení, zatímco PDE-5 inhibitory pomáhají zlepšit prokrvení vagíny a klitorisu.
Pro pacientky s hypoaktivní sexuální touhou může být užitečný i flibanserin, lék, který působí jako agonista serotoninového receptoru 1A a antagonista receptoru 2A. Tento lék je určen pro ženy v premenopauzálním věku a pokud nedochází k zlepšení po 8 týdnech, léčba by měla být ukončena. Může mít vedlejší účinky, jako je sedace, sucho v ústech, hypotenzní efekty a mdloby, a nesmí být užíván současně s alkoholem ani silnými inhibitory CYP3A4.
Důležitou součástí léčby jsou také terapie zaměřené na psychiku, jako je kognitivně-behaviorální terapie, sexuální terapie nebo trénink mindfulness. Cílem těchto metod je zlepšit sexuální funkce prostřednictvím změny postojů a chování vůči sexuálnímu prožitku a snížení úzkosti nebo stresu spojeného s intimními vztahy. U některých pacientek mohou pomoci také techniky zaměřené na zlepšení komunikace v partnerském vztahu, sexuální fantazie, masturbace a další techniky zaměřené na zvýšení sebevědomí.
Při léčbě sexuální dysfunkce je také zásadní vzít v úvahu všechny faktory, které mohou přispívat k poklesu sexuální touhy a prožitku. Důležité je nejenom řešit příznaky, ale i odstranit nebo upravit podmínky, které mohou k těmto problémům vést, a to jak z hlediska fyzického, tak psychického zdraví. Vzhledem k tomu, že sexuální problémy jsou často spojené s jinými zdravotními problémy, jako je hypertenze nebo dyslipidémie, je nutné je komplexně řešit v širším kontextu celkového zdraví pacienta.

Deutsch
Francais
Nederlands
Svenska
Norsk
Dansk
Suomi
Espanol
Italiano
Portugues
Magyar
Polski
Cestina
Русский