Jak vytvořit vlastní komponentu v Androidu a aplikovat styly

Vytváření vlastních komponent v Androidu je fascinující proces, který nabízí mnoho možností přizpůsobení vzhledu a chování aplikací. Ačkoliv na první pohled může vypadat jako složitý úkol, ve skutečnosti se ukazuje, že pro základní funkčnost stačí jen několik řádků kódu. V tomto textu se zaměříme na základy vytváření vlastní komponenty a aplikování stylů na jednotlivé prvky v uživatelském rozhraní.

Začneme tvorbou vlastní komponenty. V Androidu to znamená vytvoření třídy, která dědí od View a implementuje metodu onDraw(). Tato metoda je volána několikrát za sekundu a její efektivita je klíčová, zejména pokud se na obrazovce vykreslují složité objekty. Pro zajištění efektivity při alokaci paměti a optimalizaci výkonu použijeme klíčové slovo final při definici objektu Paint, čímž minimalizujeme náklady na vytváření nových instancí této třídy.

V implementaci metody onDraw() můžeme například nastavit pozadí na barvu cyan a vykreslit text na obrazovce pomocí metody drawText(). Tato jednoduchá implementace demonstruje, jak snadno se dají vytvářet základní vizuální prvky. Ale to je pouze začátek. K dispozici je mnoho dalších funkcí a možností přizpůsobení. Pro ty, kteří chtějí rozšířit tuto komponentu, existují další techniky, jako je přidávání posluchačů událostí (listener callbacks), úprava parametrů rozměrů (přes metodu onMeasure()), nebo integrace vlastní komponenty do vývojového prostředí (IDE).

V některých případech však může být lepší využít existující widgety, než začít vytvářet komponentu od nuly. Například pokud potřebujeme widgety spojené do jednoho ovládacího prvku, můžeme využít složený ovládací prvek, jako je kombobox, který je ve své podstatě seskupením více widgetů do jednoho komponentu. Tento typ komponenty obvykle dědí od Layout, nikoliv od View, protože obsahuje více widgetů, které každé vykreslují svůj obsah samostatně. Tím pádem není nutné přepisovat metody onDraw() nebo onMeasure(), protože každá část ovládacího prvku se stará o svůj vlastní vzhled.

V Android Studio lze vytvořit vlastní styl přidáním definice do souboru styles.xml. V tomto souboru definujeme nový styl, například pro komponentu TextView. Vytvoříme nový styl, nazveme ho třeba MyStyle a definujeme jeho vlastnosti v XML formátu. Poté tento styl přiřadíme příslušnému widgetu v souboru activity_main.xml pomocí atributu style="@style/MyStyle". Tímto způsobem lze snadno oddělit vzhled komponent od jejich logiky.

Důležité je si uvědomit, že stylování komponent v Androidu nejen že usnadňuje správu vzhledu aplikace, ale také zjednodušuje její údržbu. Pokud by bylo potřeba změnit vzhled napříč celou aplikací, stačí upravit definici jednoho stylu místo modifikování jednotlivých komponent. Toto oddělení kódu a stylu rovněž umožňuje lepší organizaci a flexibilitu při tvorbě aplikace.

Tento přístup k tvorbě vlastních komponent a aplikování stylů je základem pro vytváření moderních, přehledných a uživatelsky přívětivých aplikací. Umožňuje vám nejen přizpůsobit vzhled aplikace podle vašich představ, ale také optimalizovat její výkon a údržbu.

Jak správně pracovat s notifikacemi v Androidu: Pokročilé možnosti a akce

V první řadě si vezmeme jednoduchou implementaci základní notifikace. Představme si, že máme aplikaci, která používá tlačítko pro spuštění notifikace. V activity_main.xml přidáme potřebná tlačítka pro interakci s uživatelem, a v MainActivity.java definujeme metodu pro obsluhu kliknutí na tlačítko, které vygeneruje notifikaci. Kód pro vytvoření základní notifikace s přidáním zvukového upozornění, blikajícího světla a vibrace vypadá následovně:

java
Copy code
public void clickLightsActionSound(View view) {
    Uri notificationSoundUri = RingtoneManager.getDefaultUri(RingtoneManager.TYPE_NOTIFICATION);
    NotificationCompat.Builder notificationBuilder = new NotificationCompat.Builder(this)
        .setSmallIcon(R.mipmap.ic_launcher)
        .setContentTitle("LightsActionSoundRedux")
        .setContentText("Lights, Action & Sound")
        .setSound(notificationSoundUri)
        .setLights(Color.BLUE, 500, 500)
        .setVibrate(new long[]{250, 500, 250, 500, 250, 500});

    NotificationManager notificationManager = (NotificationManager) this.getSystemService(Context.NOTIFICATION_SERVICE);

    notificationManager.notify(0, notificationBuilder.build());
}

Tento kód představuje základní strukturu pro notifikaci s přidáním zvuku a vizuálních efektů. Významným aspektem je, že pro zajištění kompatibility s různými verzemi Androidu používáme NotificationCompat.Builder, což umožňuje zpětnou kompatibilitu i s staršími verzemi systému. Při použití tohoto přístupu systém automaticky ignoruje funkce, které nejsou podporovány danou verzí operačního systému.

Pokud chcete notifikaci ještě více přizpůsobit a přidat do ní akční tlačítka, je možné využít metodu addAction(). Například přidání jednoho tlačítka pro odeslání e-mailu vypadá následovně:

java
Copy code
Intent activityIntent = new Intent(this, MainActivity.class);
PendingIntent pendingIntent = PendingIntent.getActivity(this, 0, activityIntent, 0);
notificationBuilder.addAction(android.R.drawable.ic_dialog_email, "Email", pendingIntent);
notificationManager.notify(0, notificationBuilder.build());

Vylepšené notifikace byly poprvé představeny v Androidu 4.1 (API 16), a to pomocí metody setStyle(). To umožňuje, aby notifikace byly dynamicky rozšířeny a přizpůsobeny potřebám aplikace. Mezi tři hlavní styly patří InboxStyle, BigPictureStyle a BigTextStyle. Každý z těchto stylů nabízí jiné možnosti vizualizace informací.

InboxStyle umožňuje zobrazit seznam několika řádků textu ve notifikaci, což je užitečné pro zobrazení zpráv nebo seznamů. Kód pro použití tohoto stylu vypadá následovně:

java
Copy code
NotificationCompat.InboxStyle inboxStyle = new NotificationCompat.InboxStyle();

inboxStyle.setBigContentTitle("InboxStyle - Big Content Title")
          .addLine("Line 1")
          .addLine("Line 2");
notificationBuilderInboxStyle.setStyle(inboxStyle);
notificationManager.notify(0, notificationBuilderInboxStyle.build());

BigPictureStyle naopak umožňuje přidat obrázek do notifikace. To je ideální pro aplikace, které potřebují ukázat vizuální obsah, například obrázek nebo náhled videa.

java
Copy code
NotificationCompat.BigPictureStyle bigPictureStyle = new NotificationCompat.BigPictureStyle();
bigPictureStyle.bigPicture(BitmapFactory.decodeResource(getResources(), R.mipmap.ic_launcher));
notificationBuilderBigPictureStyle.setStyle(bigPictureStyle);
notificationManager.notify(0, notificationBuilderBigPictureStyle.build());

BigTextStyle je vhodný pro situace, kdy je potřeba zobrazit delší text nebo více informací, než se vejde do standardní notifikace.

java
Copy code
NotificationCompat.BigTextStyle bigTextStyle = new NotificationCompat.BigTextStyle();

bigTextStyle.bigText("This is an example of the BigTextStyle expanded notification.");
notificationBuilderBigTextStyle.setStyle(bigTextStyle);
notificationManager.notify(0, notificationBuilderBigTextStyle.build());

Důležitým vylepšením pro zařízení s Androidem 5.0 (API 21) a vyššími verzemi je možnost zobrazovat notifikace na zamykací obrazovce. Můžete specifikovat úroveň viditelnosti notifikace pomocí metody setVisibility(). Například pro veřejně dostupnou notifikaci použijete VISIBILITY_PUBLIC, zatímco pro soukromé notifikace, které zobrazí pouze ikonu a název, použijete VISIBILITY_PRIVATE.

Jak vytvořit prezentaci obrázků v aplikaci Android pomocí ViewPager

Vytváření animací a prezentací obrázků je častým úkolem při vývoji mobilních aplikací pro Android. Jedním z nástrojů, který tuto funkčnost umožňuje, je třída ViewPager. ViewPager umožňuje zobrazovat různé fragmenty (například obrázky nebo texty) v horizontálním posunu, což je ideální pro prezentace, slideshow nebo návody. Tento článek vás provede krok za krokem, jak vytvořit jednoduchou prezentaci obrázků v aplikaci Android.

Nejprve si vytvoříme nový projekt v Android Studiu, který nazveme "SlideShow". Během vytváření projektu vybereme výchozí možnosti pro telefon a tablet a jako typ aktivity zvolíme prázdnou aktivitu (Empty Activity). Pro demonstraci použijeme čtyři obrázky, které si stáhneme z webu Pixabay, ale můžete použít jakékoliv vlastní obrázky.

1. Příprava obrázků a layoutu
   Nejprve si zkopírujte čtyři obrázky do složky /res/drawable a pojmenujte je slide_0, slide_1, slide_2, slide_3 s jejich původními příponami. Poté vytvořte nový layout soubor s názvem fragment_slide.xml, ve kterém bude definován ImageView pro zobrazení obrázku.

2. Vytvoření třídy Fragmentu
   

   Vytvořte novou třídu SlideFragment, která bude dědit od třídy Fragment. V této třídě bude uložena proměnná mImageResourceID, která bude obsahovat ID obrázku, jenž se má zobrazit. Dále bude nutné přidat metodu setImage(), která nastaví ID obrázku, a metoda onCreateView(), která bude vykreslovat fragment s požadovaným obrázkem.

3. Konfigurace hlavní aktivity
   V hlavní aktivitě (MainActivity) změníme typ aktivity na FragmentActivity, protože budeme používat fragmenty. Poté si vytvoříme ViewPager, který bude sloužit jako hlavní prvek pro přechody mezi obrázky. V aktivitě vytvoříme adaptér, který bude řídit fragmenty pomocí třídy SlideAdapter, jež bude rozšiřovat FragmentStatePagerAdapter.

4. Přechody mezi fragmenty
   

   SlideAdapter bude mít dvě klíčové metody: getCount(), která vrátí počet fragmentů (tedy počet obrázků), a getItem(), která na základě pozice vrátí konkrétní fragment s požadovaným obrázkem. To umožňuje efektivní navigaci mezi obrázky v aplikaci.

5. Implementace tlačítka zpět
   Aby bylo ovládání aplikace přívětivé, přidáme do metody onBackPressed() logiku, která zajistí, že uživatel se bude moci vracet mezi obrázky, aniž by aplikace okamžitě skončila při stisknutí tlačítka zpět. Pokud je aktuální položka první, pak systém zavolá výchozí chování tlačítka zpět, jinak přepne na předchozí obrázek v prezentaci.

Pokud byste se rozhodli využít ViewPager pro jiné účely, například pro vytvoření setup wizardu (průvodce nastavením), princip zůstává stejný. Místo obrázků byste použili různé fragmenty pro jednotlivé kroky nastavení.

Pokud jde o implementaci animací, můžete přidat i vlastní animace k přechodům mezi stránkami. Android nabízí bohaté možnosti pro animace, od jednoduchých změn velikosti až po složité transformace, které lze provádět na jednotlivých stránkách ViewPageru.

Je důležité si uvědomit, že ViewPager není jen pro zobrazení obrázků – je to univerzální nástroj pro správu libovolného typu obsahu, který může být zobrazen v několika stránkách. S tímto nástrojem můžete vytvářet nejen prezentace, ale i interaktivní návody, formuláře, nebo například tutoriály pro vaši aplikaci.

Jak správně implementovat Geofencing v Android aplikaci a co je potřeba vědět pro jeho efektivní využití?

Nejprve je třeba vytvořit a připojit GoogleApiClient, který zajišťuje komunikaci s LocationServices API. Po úspěšném připojení (vyvolaném callbackem onConnected()) můžeme připravit další potřebné objekty. Geofence objekt definuje samotnou oblast zájmu – v tomto případě kruhovou oblast danou souřadnicemi (latitude a longitude) a doporučeným minimálním poloměrem. Důležité parametry geofence jsou také doba setrvání v oblasti (loitering delay), nastavení vypršení platnosti (expiration duration) a typy přechodů, na které chceme reagovat (např. příchod, odchod, setrvání).

Přístup k geofence informacím zajišťuje GeofencingRequest, jehož builder vyžaduje seznam geofence objektů, i když jde často jen o jediný objekt. Pomocí metody setInitialTrigger nastavujeme, při jakém druhu události má dojít k prvotnímu vyvolání (například při setrvání v zóně). Posledním klíčovým prvkem je PendingIntent, který systém využívá pro notifikace aplikace při splnění podmínek geofence. Tento intent je obvykle obsluhován speciální službou, která například zobrazí uživateli oznámení.

Při návrhu geofencingu je nutné nezapomínat na správné nastavení oprávnění. Aplikace musí mít povolení ACCESS_FINE_LOCATION, bez kterého není možné získávat přesné údaje o poloze. Android od verze 6.0 zavedl nový model běhových oprávnění, kdy uživatel explicitně schvaluje jednotlivá oprávnění za běhu aplikace. Tento model zvyšuje bezpečnost, ale zároveň klade důraz na transparentní komunikaci s uživatelem ohledně požadovaných oprávnění.

Geofencing API umožňuje také správu geofence – kromě přidání geofence lze pomocí removeGeofences() odebrat aktivní geofency na základě RequestID nebo PendingIntentu, čímž se přeruší monitorování daných oblastí.

Při tvorbě aplikace s geofencingem je vhodné pamatovat i na to, že emulátor používá výchozí souřadnice (například 37.422006, -122.084095), které je nutné v reálných aplikacích upravit podle konkrétních potřeb. Nastavení parametrů jako je doba setrvání či typy přechodů (ENTER, EXIT, DWELL) významně ovlivňuje chování aplikace a uživatelský zážitek.

Z praktického hlediska může být efektivní využití geofencingu podpořeno integrací s notifikacemi, které uživatele upozorní na důležité události spojené s danou lokalitou. Také je možné geofencing využít v kombinaci s dalšími službami, jako jsou push notifikace či rozpoznávání hlasu, čímž se rozšiřují možnosti interakce s uživatelem.