Různé životní situace nás často nutí čelit výzvám, které nás vedou k hledání řešení, která jsou efektivní, šetrná a, v ideálním případě, i inovativní. Takovým příkladem může být i příběh o školním záchodě, kde se stala častým problémem šmouha od rtěnky na zrcadle. Učitel údržby, který byl znechucený každodenním neúspěchem v odstraňování rtěnky, se cítil bezmocný. Ať už použil jakýkoliv čisticí prostředek, šmouhy se objevovaly zpět. Frustrace rostla až do okamžiku, kdy ředitel školy přišel s kreativním řešením. Vzal janitorovu mop, namočil ho do záchodu a šmouhl tím rtěnku po zrcadle. Tento čin byl jednoduchý, ale účinný. Dívky se již nikdy nevrátily k tomu, aby rtěnkou znečišťovaly zrcadlo.

To, co je na tomto příběhu fascinující, je způsob, jakým byla nalezena efektivní a rychlá odpověď na problém. K tomu, abychom dosáhli úspěchu v různých oblastech života, musíme často používat metody, které si vyžadují minimální úsilí, ale mají maximální účinek. Takto funguje i koncept páky – místo toho, abychom neustále opakovali stejné činnosti, které nám nepřinášejí výsledky, hledáme způsoby, jak „naklonit rovnováhu“ v náš prospěch s minimálním úsilím. Někdy stačí jen jiný pohled na situaci a kreativní přístup.

Úspěšné využívání času je nezbytné pro dosažení osobních i profesních cílů. Klíčem k efektivnímu využívání času je identifikování aktivit, které nám přinášejí největší příjmy nebo největší radost v nejkratším čase. Pokud máme jasně definované, co nám skutečně přináší užitek nebo štěstí, můžeme se soustředit na jejich maximální rozvoj. S tím souvisí otázky, které bychom si měli položit každý den: Co dnes udělám pro zlepšení svého zdraví? Jaká aktivita mi přinese největší radost? Jak mohu zefektivnit každodenní rutiny tak, aby vedly k lepším výsledkům?

Mnozí z nás se zaměřují na dosažení materiálních cílů, na vydělávání peněz nebo na budování kariéry. Avšak není neobvyklé, že tento soustředěný přístup k práci nás zbavuje času na rodinu, přátele a naše vlastní blaho. Příběh muže, který v posledních hodinách svého života zoufale prosil anděla smrti o jednu poslední hodinu s rodinou, nám připomíná, jak cenný je čas, který trávíme s těmi, které máme rádi. Muž měl všechno – peníze, úspěch – ale teprve v okamžiku, kdy si uvědomil, že mu zbývá jen několik posledních minut, pochopil, že žádné bohatství nenahradí ztracený čas. Jeho poselství je jasné: „Trávte čas rozumně. Nečekejte na lepší chvíli, protože ta může nikdy nepřijít."

V našem každodenním životě nás může pohánět touha pomáhat ostatním. Pokud jste člověk, který se věnuje pomoci druhým, ať už v profesním nebo osobním životě, snadno můžete zapomenout na sebe. To je problém, který se vyskytuje zejména u těch, kdo jsou v roli poradců, koučů, mentorů, nebo vedoucích pracovníků. Lidé v těchto profesích mají tendenci dávat více než dostávat, což může vést k vyčerpání a vyhoření. Z toho důvodu je nezbytné vyvinout si vlastní rutiny a strategie pro péči o sebe, které zajistí rovnováhu mezi pomocí ostatním a udržením vlastní energie a motivace.

Jeden z efektivních způsobů, jak si zajistit čas na sebe, je vytvořit si pravidelný plán, který zahrnuje chvíle pro odpočinek, reflexi a aktivní péči o své fyzické a mentální zdraví. To je strategie, kterou používám nejen pro sebe, ale také pro své klienty a studenty již více než 14 let. Tento přístup vychází z mé vlastní zkušenosti. V roce 2008, když jsem byl na letu z Sydney do Melbourne, jsem si uvědomil, jak snadno se necháme pohltit každodenním shonem. I když jsem dosahoval všech svých profesních cílů a žil podle své vlastní vize úspěchu, cítil jsem, že mi něco chybí. Bylo to fyzické a psychické vyčerpání, které se stalo důsledkem mojí plné angažovanosti v práci.

Přestože jsem se cítil naplněný, cítil jsem i prázdnotu. Byl jsem tak zaneprázdněný, že jsem zapomněl na své vlastní potřeby, na chvíle klidu a přítomnosti s rodinou. Tato zkušenost mě přiměla přepracovat svůj přístup k životu a k časovému managementu. Začal jsem se soustředit na efektivní plánování času, které by zahrnovalo nejen pracovní povinnosti, ale i odpočinek, a to nejen fyzický, ale i mentální. Jen tak jsme schopni žít skutečně bohatý život, který není definován pouze množstvím peněz nebo profesních úspěchů, ale i kvalitními vztahy, vnitřním klidem a časem stráveným v přítomném okamžiku.

Přemýšlet o životě v těchto souvislostech nás nutí uvědomit si, že klíčovým prvkem úspěchu není jen dosahování cílů, ale i schopnost udržet rovnováhu mezi pracovním nasazením a osobním štěstím. To, co nás v životě pohání, je nejen touha po úspěchu, ale také hluboká potřeba vnitřní pohody, která vychází z našeho schopnosti odpočívat, znovu načerpat síly a věnovat se těm, na kterých nám záleží.

Jak čas ovlivňuje náš život a jak se s ním můžeme vyrovnat?

Když se zamyslíme nad tím, jak trávíme svůj čas, často si neuvědomujeme, jak významně ovlivňuje naše pocity a náladu. Čas totiž není univerzální a pro každého z nás může plynout jinak. Většina lidí v současné společnosti měří čas podle hodin na svých hodinkách, ale skutečně je to tímto způsobem přesně definováno? Čas je totiž ve své podstatě relativní a může být pro každého vnímán jinak v závislosti na emocích a životních okolnostech.

V jednom z příběhů, které se vztahují k tématu času, se malá duše ptá Stvořitele: "Proč jsem v tomto těle a žiji tento život?" Odpovědí je, že každý z nás si zvolil své tělo a svůj život, aby se naučil své životní lekce. Tento příběh naznačuje, že čas může být měřen nejen našimi hodinami, ale také našimi emocemi a tím, co zažíváme v průběhu svého života. Jakmile začneme žít svůj život v souladu s naším skutečným posláním, čas se pro nás zrychlí. Není to jen abstraktní filozofická myšlenka, ale skutečnost, která je v každodenním životě snadno pozorovatelná.

Zajímavým způsobem, jak si uvědomit, jak čas na nás působí, je zhodnocení našich emocí. Vzpomínáte si na nějakou příjemnou událost z minulosti? Jak dlouho trvalo, než jste si tuto vzpomínku znovu připomněli, a jak rychle se vám vrátila radost z toho okamžiku? Když zhodnotíte, jak dlouho jste na tuto vzpomínku vynaložili čas, uvědomíte si, že vlastně čas, který uplynul při původní zkušenosti, není tak důležitý. To, co je skutečně důležité, je, jak intenzivně jsme daný moment prožili. Tento fenomén lze přirovnat k Einsteinově teorii relativity, podle které čas není absolutní veličina, ale je relativní k našim vjemům a zážitkům.

Teorie relativity tvrdí, že pohyb je relativní a čas, stejně jako pohyb, závisí na referenčním rámci. Když se pohybujeme, můžeme to posoudit pouze v závislosti na něčem, co je v klidu, nebo se pohybuje jiným způsobem. V praxi to znamená, že jak vnímáme čas, závisí na našem pohledu na svět a na tom, co v daný okamžik prožíváme. Pokud prožíváme radostné chvíle, zdá se, že čas rychle utíká, zatímco v těžkých chvílích se může zdát, že čas se táhne. Tento rozdíl je pro mnoho lidí silně cítitelný při procházení těžkými obdobími jako je deprese nebo úzkost.

Pro člověka, který čelí těmto výzvám, může čas skutečně "zpomaluji". Když se zbaví příčin těchto symptomů a začne se věnovat aktivitám, které ho naplňují, začne čas plynout rychleji. Jednoduchý způsob, jak toho dosáhnout, je zaměřit se na činnosti, které nám přinášejí radost. Jak ukazuje příklad jednoho pacienta, který po několika týdnech uvedl do svého deníku aktivity, které mu přinášely nejvíce potěšení, začal cítit úlevu a zbavil se deprese. Tento přístup ukazuje, že začít věnovat čas sobě, věnovat se aktivitám, které nám dělají dobře, může zásadně změnit náš pohled na čas a zlepšit kvalitu našeho života.

Dalším užitečným nástrojem, jak se vyrovnat s časem, je věnovat se svým potřebám a plánům. Ať už jde o to, věnovat se rodině, přátelům nebo vlastním zájmům, každý z nás by měl na začátku roku investovat čas do svého plánu, který zohlední jeho osobní potřeby. Pokud se člověk zaměří na to, co skutečně potřebuje, může tím předejít vyhoření nebo ztrátě směru. To není pouze o zapisování si úkolů do diáře, ale i o zajištění rovnováhy mezi osobním životem a prací.

V konečném důsledku je klíčové pochopit, že čas není jen něco, co běží od jedné minuty k další. Je to něco, co si každý z nás utváří podle vlastních prožitků a emocí. Mějte na paměti, že pokud se zaměříte na to, co vás naplňuje a co vám přináší radost, čas bude plynout rychleji a váš život bude bohatší. Přizpůsobte svůj čas tak, aby odpovídal vašim potřebám a hodnotám. Je to jediný způsob, jak skutečně prožít svůj život naplno.

Jak snížit čas strávený na sociálních sítích a zvýšit svou produktivitu

Sociální média byla navržena tak, aby byla návyková. Tento fakt, i když si ho plně neuvědomujeme, nám způsobuje problémy v každodenním životě. Ať už je to FOMO (strach z promeškání), zvědavost, co dělají naši přátelé, nebo prostě nuda, důvodů, proč trávíme na sociálních sítích tolik času, je mnoho. Pro mnoho lidí, a zejména pro začínající kouče, se stává skutečným problémem, jak efektivně využívat čas a energii. Zvlášť když vidí, jak ostatní zveřejňují pozitivní citáty nebo vtipné obrázky, doufajíce, že tím přitáhnou pozornost a nové klienty. Skutečnost však bývá často jiná.

Pokud trávíte několik hodin denně na sociálních sítích, můžete se rychle dostat do spirály, kde trávíte čas bez viditelného výsledku. Přesně toto se stalo jedné z mých klientek, která jako začínající koučka investovala více než 520 hodin do zveřejňování příspěvků a interakce se souvisejícími lidmi, ale za celou tuto dobu nezískala žádného klienta. Když jsem jí položil jednoduchou otázku: „Kolik klientů jste získala za tu dobu?“ odpověděla šokovaně: „Žádného.“ Tento příběh není ojedinělý, je to realita mnoha nových koučů. Místo toho, aby si vytvořili strategii získávání klientů, neustále ztrácejí čas na platformách, které neposkytují žádný konkrétní výsledek.

Co tedy dělat, abyste minimalizovali čas na sociálních sítích a začali být produktivnější?

Začněte tím, že vypnete všechny notifikace. I když to může znít jednoduché, notifikace jsou hlavním důvodem, proč jsme stále připojeni. Každé upozornění v nás vyvolává okamžitou potřebu vědět, co se děje, a to nás odvádí od práce, kterou bychom měli vykonávat. Pokud je vypnete, snížíte ten neustálý impuls, který nás nenechá soustředit se na důležitější úkoly.

Další technikou, jak omezit svůj čas na sociálních sítích, je umístit telefon mimo dosah. Když ho nemáte stále na očích, je mnohem snazší zapomenout na jeho existenci a soustředit se na práci nebo jiné činnosti. A pokud vám to stále dělá problém, můžete si stanovit pravidla pro to, kdy a jak často budete kontrolovat své účty na sociálních sítích. Například, můžete si stanovit konkrétní časy během dne, kdy se podíváte na sociální média, a mimo tyto časy je prostě ignorovat.

Pokud máte tendenci ztrácet čas na sociálních sítích, když byste měli pracovat, může být užitečné se dohodnout sám se sebou, že nebudete používat sociální média, dokud neuděláte nějaký důležitý úkol. Zkuste to jako způsob, jak zvýšit svou produktivitu.

Dalším krokem je vytvoření osobního pracovního prostoru. Tento krok platí zejména pro ty, kteří pracují z domova. Pokud máte prostor, který je přímo určen k práci, výrazně to zvyšuje vaši produktivitu. Už se nemusíte rozhodovat, kde budete pracovat, a tím šetříte čas, který byste jinak věnovali rozhodování. Navíc, tento prostor můžete přizpůsobit svým vlastním preferencím a tím si ho udělat příjemnějším.

V neposlední řadě, pokud máte úkoly, které nepotřebují vaši osobní účast, zvažte možnost najmutí někoho, kdo vám pomůže. Můžete si najít asistenta nebo virtuálního asistenta, který se postará o administrativní záležitosti a umožní vám soustředit se na důležitější práci.

Zavedení systému pro správu e-mailů je další metodou, která vám může ušetřit spoustu času. Stanovení pravidelných časů na kontrolu e-mailů, omezování doby, kterou těmto úkolům věnujete, a používání šablon pro odpovědi na běžné e-maily vám pomůže mít vše pod kontrolou a ušetřit cenný čas.

Důležitým faktorem je také schopnost se soustředit a překonat zvyky prokrastinace. Statistiky ukazují, že 15–20 % dospělých pravidelně odkládá důležité úkoly, což vede k promarněnému času. Tento problém lze zmírnit tím, že odstraníte všechny rušivé faktory z pracovního prostředí, rozdělíte komplexní úkoly na menší kroky a odměníte se po dokončení úkolu.

Pokud to vaše pracovní podmínky umožňují, práce na dálku může být dalším způsobem, jak si ušetřit čas. Nejen že nemusíte ztrácet hodiny na cestování, ale můžete svůj den začít v klidu, připravený na všechny úkoly.

A nakonec je tu jednoduchý nástroj, který jsem si vytvořil pro zvýšení produktivity: technika „5x5 To Thrive“. Každý den si vyberte dvě úkoly, které budete vykonávat po dobu 5 minut. Tento jednoduchý trik vám pomůže udržet se na správné cestě a vyhnout se přetížení.

Důležité je si uvědomit, že efektivní správa času a snížení času stráveného na sociálních sítích není jen o snížení stresu. Je to o tom, abyste začali efektivně využívat svůj čas na věci, které vás posunou kupředu. Správná strategie pro práci a životní návyky vám umožní dosáhnout lepších výsledků, aniž byste se cítili vyčerpaní nebo zahlcení.

Jak si vzít zpět svůj čas a osud: Jak přestat být otrokem své minulosti a podmínek, které vám byly vnuceny

Začátky byly pro Westieho stresující. Byly plné slangu, který jsem se naučil na drsné straně města. Čas je dar. Dar, který dostáváme při narození spolu s naší svobodnou vůlí. Skláněl jsem se nad barevnými náhledy katalogu, kontroloval texty. Opravil jsem každé slovo, sledoval každou řádku, zatímco Doug, s nesmlouvavou přesností, porovnával původní tištěná slova na papírech A4. Muselo to být správně. Tehdy jsem byl mladý kluk s čistě oholenou tváří, s dlouhými rebelskými vlasy sahajícími až na ramena. Surfoval jsem, hrál na elektrickou kytaru v kapele, pil, kouřil a miloval rock’n’roll. A podle toho jsem vypadal. Doug mě ale neměl rád. Na začátku vůbec. Doug nenáviděl, že mě John Clark, generální manažer, najal místo něj. Postupně jsme se však spřátelili, a Doug se stal otcem, kterého jsem nikdy neměl. Stal se mým Mistrem Miyagim, mým mentorem a moudrým rádcem. Začal mě mít rád a já přestal mít strach. Přesto jsem vždycky zachovával respekt. Doug jasně viděl, jak jsem nadšený. Pak udělal to, co dělal vždy, když to s ním myslel vážně. Sundal si brýle, podíval se přes ně a řekl: „Neztrácej čas.“

„Co?“ odpověděl jsem, na což on reagoval: „Myslíš tím ‚promiň‘?“ Pokračoval: „Po dvacítce ti život zrychlí. Než se naděješ, probudíš se na alarm, který sis vůbec neměl nastavit. Protože dnes končí tvoje pracovní život. Jsi v důchodu.“ Měl pravdu. Život po dvacítce se skutečně začal zrychlovat. Každý rok běžel rychleji, jak jsem stárnul. Svět podmiňuje slabé mysli. Využije naivní duši, pokud jí to dovolíš. Dougovi bylo tehdy 63 let a když odešel do důchodu, předal mi svou seniorní pozici. Ve 24 letech jsem přijal jeho roli vedoucího reklamy a doufal, že jsem se od něj naučil dost na to, abych převzal kormidlo jeho lodi.

Tři roky po mých 21. narozeninách, když Dougovi bylo 66, odešel do důchodu a za několik let zemřel. Tato práce byla pro Douga vším a jako mnoho lidí, bez smyslu, bez vůle, zemřeme. A dnes, když je mi 61, jsem jen o dva roky mladší než Doug byl tehdy. Měl pravdu. Čas tak rychle utekl. Myslel jsem si, že po 21. budu svobodný. Svobodný od pravidel a podmínek ostatních. Svobodný od světa, který ti říká, co máš dělat. Jak naivní jsem byl. Jak jsem stárnul, začal jsem zjišťovat, že svět podmiňuje slabou mysl. Využije naivní duši, pokud jí to dovolíš. A tak je životním úkolem posílit svůj charakter a přenastavit svou mysl, jinak budeš podmíněn k tomu, abys byl něčí otrok. Máme čas posílit svou mysl – pokud se pro to rozhodneme. Musíme si vzít zpět své mysli. Musíme požadovat návrat našich budoucností. Musíme být stále přítomní, stále vědomí času a toho, co s tímto darem můžeme v tomto životě udělat.

Trvalo mi čtyřicet let, než jsem si uvědomil, že pokud chceme být svobodní a dělat cokoli dobrého v tomto světě, musíme se probudit. Probudit se ke svému nevědomému sabotérovi a proudu přesvědčení a ideálů, které nejsou naše. Ideály, které se nějak dostaly do našich myslí jako pravdy. Pravdy, které nám vštěpovali rodiče a které zněly v našich uších po celý život. A ještě horší je to, když nám tyto pravdy vštěpuje neustálá reklama, média a mocní lidé, kteří se skrývají za temnými neproniknutelnými zdmi. Strávil jsem 20 let v reklamě a vím, jak jsou tito specialisté v podmiňování lidí zdatní. A jak tito lidé, kteří platí agenturám obrovské částky, podmiňují masy. Každý průmysl se drápá na vrchol pyramidy, jako kbelík krabů, aby získal kousek tržního podílu. A za tímto účelem vytvoří jakoukoli plausibilní lež. Pro mnoho firem může zvýšení tržního podílu o jedno procento znamenat dodatečných sto milionů dolarů. Tyto průmysly vám ukradnou váš čas, pokud jim to dovolíte. Cukrový průmysl, pekařství, masný průmysl, farmaceutický průmysl, automobilový průmysl, ropný průmysl, bankovní sektor... Nechci pokračovat, jistě rozumíte. Čím více jsme nevědomí o tajných schůzkách, které se odehrávají za zavřenými dveřmi, tím snáz se necháme podmínit, indoktrinovat a svedeni z cesty. Ironií je, že prostředky, které tito mogulové používají k tomu, aby nás rozptýlili, jsou zároveň těmi, které mají moc nás informovat. Bohužel je to však velmi vzácné. Musíme však být dostatečně bdělí, abychom rozlišili fikci od skutečnosti. Fikce nám ukradne čas a může nám trvat celý život, než se vrátíme na správnou cestu. A tak musíme filtrovat distrakce, rozdělující, zle podané zprávy a propagandu od užitečných informací, které nám mohou pomoci, nikoli bránit.

Sociální média, televize, tisk a internet jsou preferovanými nástroji rozptýlení. Ale mezi nimi můžeme najít útočiště v široké nabídce knih, přednášek, školení, mentoringových setkání a koučovacích sezeních, které mají sílu nás probudit. Poselství je jednoduché. Probuď se. Probuď se. Probuď se. Je to moment jako v Matrixu – modrá pilulka nebo červená pilulka. Musíme si vzít zpět své mysli. Musíme požadovat návrat našich budoucností. Musíme být stále přítomní, stále vědomí svého času a naučit se, co s tímto darem můžeme v tomto životě udělat. Čas je váš dar. Je to dar, který dostáváte při narození, spolu se svou svobodnou vůlí. Můžete ho využít moudře. Můžete ho využít k tomu, abyste žili své sny, nebo se něco v tomto životě naučili. Ale žádám vás, abyste se nebáli života a nepromarnili svůj čas. Co je horší, neomlouvejte se za to, že nežijete svůj život naplno a účelně. Naše rozptýlení, výmluvy a ospravedlnění nás v tom budou držet. Pokud máte vážný zájem o zlepšení svého času a finanční situace, tato kniha přišla v pravý čas pro vás. Dvě z nejčastějších výmluv, které omezují životy lidí, jsou nedostatek času a peněz. Pokud používáte tyto výmluvy, budou vás držet zpátky, udrží vás v pasti a nechají vás hrát menší hru po zbytek života. Slabší mysl a vůle jsou tím, co vám to způsobí. Bohužel, tyto výmluvy vycházejí z úst lidí příliš snadno a příliš často. Zejména když přicházejí příležitosti. Určitě víte, jak tyto výmluvy zní. „Nemám dost času,“ říkají někteří. Ale při narození dostaneme celý život. „Nemám dost peněz,“ je druhá nejčastější výmluva. Ale osvědčené strategie vám mohou přinést všechny peníze, které potřebujete. Musíte ale být

Jak zůstat vědomý v každodenním životě?

Svět, v němž žijeme, nás neustále tlačí k tomu, abychom byli ve stavu jakéhosi "automatického pilota" – reagovali na podněty, přijímali názory, které nám někdo předkládá, a nechávali se unášet proudem všeobecně přijatých pravd. Zůstávat bdělý v takovém světě, v němž je snadné upadnout do letargie a neuvědomovat si vlastní volby, je klíčovým úkolem každého, kdo chce žít plně a s plným vědomím.

Proč je tak důležité být vědomý, být "probuzený"? Protože naše rozhodnutí – často pod vlivem masových médií, vládních prohlášení nebo komerčních zájmů – mohou mít dalekosáhlé důsledky, které si ani neuvědomujeme. Každý den se setkáváme s neuvěřitelně silnými, ale skrytými vlivy, které formují naše názory a chování. A mnohé z těchto vlivů nejsou náhodné. Existují skupiny lidí, kteří mají moc ovlivnit náš život, ať už na politické, ekonomické, nebo zdravotní úrovni. Ne vždy jde o naše dobro.

Vzpomeňme si na Einsteina, který pravil, že „zdravý rozum je sbírka předsudků, které člověk nashromáždí do osmnácti let“. Co to znamená? Že v podstatě vše, co jsme si za svůj život osvojili jako "normální", může být pouhou součástí širšího rámce vlivů, které nejsou nutně prospěšné. Po osmnáctém roce jsme již většinou formováni ideály, které jsme převzali z vnějšího světa, aniž bychom je kriticky zhodnotili.

Existují lidé, kteří nás neustále udržují v nevědomosti, v pasivitě. Jedním z nejběžnějších způsobů, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím chemikálií, které jsou nejenom v naší vodě, ale i v potravinách a lécích, jež konzumujeme. Například rtuť, která se dlouhou dobu používala v amalgámových výplních, je známá svou neurotoxicitou. To znamená, že její konzumace může vést k neurologickým poruchám, jako jsou třes, nespavost, ztráta paměti, nebo dokonce poškození motorických funkcí. Navíc rtuť, jak ukazuje film Minamata, končí v oceánech, kde má destruktivní účinky na životní prostředí a lidské zdraví.

Dalším příkladem je fluorid. Mnozí z nás si nejsou vědomi skutečných účinků fluoridace vody. Fluorid je přidáván do pitné vody v mnoha zemích, například v USA a Austrálii, a tvrdí se, že má pozitivní vliv na zubní zdraví. Avšak studie ukazují, že účinky fluoridu nejsou tak neškodné, jak se tvrdí. Naopak, výzkumy naznačují, že jeho konzumace může mít vážné zdravotní důsledky, včetně poškození mozku a poklesu IQ, zejména u dětí. Několik studií prokázalo, že děti vystavené vyšším koncentracím fluoridu měly nižší IQ než jejich vrstevníci, kteří fluoridu vystaveni nebyli. A co více, fluorid může poškodit naše šišinku, což je část mozku, která je klíčová pro regulaci spánkového cyklu a hormonální rovnováhy.

Když se podíváme na historii fluoridace, zjistíme, že její zavedení bylo mnohem více výsledkem náhodného objevování než pečlivé vědecké analýzy. Původní studie v Colorado Springs ukázala, že nadměrné množství fluoridu ve vodě způsobovalo zubní skvrny, ale zároveň také bránilo vzniku zubního kazu. Postupem času se však ukázalo, že i malé množství fluoridu může mít škodlivé účinky na naše zdraví, a to nejen na ústní dutinu, ale i na naše mozky.

Tento proces, kdy se nám nabízí "výhody", je často podmíněn skrytými negativními důsledky. A jak to všechno souvisí s naší schopností zůstat vědomí? Když přistupujeme k životu pasivně, přijímáme vše, co nám je podáváno, a ztrácíme schopnost kritického myšlení. Je třeba si uvědomit, že mnohé z těchto rozhodnutí nejsou náhodné, ale jsou výsledkem hlubší manipulace a zájmů, které mohou mít zcela jiné motivace než naše blaho.

Zůstat vědomý znamená být kritický ke všemu, co nás obklopuje – nejen k tomu, co slyšíme ve zprávách nebo co nám radí odborníci, ale i k těm nejzákladnějším věcem v našem každodenním životě. Kritické myšlení, schopnost přemýšlet nad tím, co je pro nás skutečně prospěšné, a nechat se ovlivnit pouze těmi nejvíce informovanými a nezávislými zdroji, je základním krokem k tomu, abychom se stali plně vědomými bytostmi.

Není to otázka jednoduché rebelie vůči autoritám, ale spíše schopnosti vidět a chápat širší souvislosti našich činů a vlivů, které nás formují. Naším úkolem je zůstat bdělí a nikdy neztratit schopnost rozhodovat se na základě vlastní analýzy a porozumění světu kolem nás.

Jak efektivně plánovat svůj čas a dosáhnout životních cílů?

Pro mě? Všechno zapisují do svého diáře. Všechno, co chci stihnout. Sociální setkání, koučovací sezení, časy tréninků, nápady na novou knihu. Do diáře si zapíšu i video na YouTube, které chci v budoucnu vytvořit, věci, které chci začít, pokračovat v nich nebo dokončit. Také si do něj blokuju důležitý čas pro sebe. Všechno, co chci ve svém životě, si zapíšu do diáře! Všechno! Co to pro mě dělá, je, že mi to pomáhá být soustředěný a produktivní. Super produktivní, cílevědomý a ziskový. Nevím jak vy, ale já mám v tomto životě cíl. Chci zlepšit životy dvaceti milionům lidí. To je můj životní cíl. Jaké máte vy cíle? Máte nějaký?

Cíle jsou důležité, ale o tom si povíme později. Další otázka je následující. Pokud máte velkou vizi pro svůj život, jaká je vaše strategie, jak ji dosáhnout? Máte naplánované strategické úkoly jako klíčové položky ve svém diáři? Plánování času je klíčové pro dosažení čehokoliv v životě a pomáhá udržet mysl v pořádku a předcházet zahlcení. Většina lidí žije náhodnými osudy a velmi neuspořádanými životy. Jsem si jistý, že to znáte. Vidím to při koučování neustále. Lidé přicházejí za mnou, abych jim pomohl překonat jejich problémy a dosáhnout svých cílů. Často je klíčem přinést nějaký řád do jejich životů, kariér a podnikání, které je v chaosu. Plánování času a používání diáře je zásadní.

Pamatuji si, jak jsem se od svého prvního mentora naučil několik tipů na produktivitu. Říkal: „Dotkni se toho jednou.“ Miloval pozorování lidí. Jedním z jeho pozorování bylo, že jeho zaměstnanci často plýtvali časem. Podívali se na úkol, který měli udělat, narazili na složitější část a okamžitě se nechali rozptýlit. Poté se k úkolu vrátili až později, aby to zkusili znovu. A znovu, vždy když se dostali na nějakou výzvu, hledali jinou záminku k rozptýlení. „Kolik času lidé ztrácí, by je děsilo, kdyby měli nějaký záznam o ztraceném čase,“ říkal. „Úspěšní lidé se rozhodují rychle a mění svá rozhodnutí pomalu. Zatímco neúspěšní lidé se rozhodují pomalu a mění svá rozhodnutí rychle,“ říkal Napoleon Hill. Strategie mého mentora byla zaměřit se na úkoly a držet se jich, dokud nebudou hotové nebo alespoň ve fázi, která se dá považovat za pokrok. Říkal: „To si žádá vytrvalost a rozhodnost.“

Dnes používám elektronický diář, který se synchronizuje s mým telefonem a všemi mými počítači. Dělám jednu schůzku; jednu položku a ta se synchronizuje se všemi mými systémy. Technologie, kterou někteří považují za prokletí, já považuji většinou za požehnání. Pamatuji si dny, kdy jsme tomu iritujícím způsobem říkali „telefonní tag“ – hra, kdy jsme si navzájem volali, dokud jsme se konečně nepropojili. Často jsme zanechávali zprávy na záznamnících a hovořili opakovaně se stejnými asistenty, abychom naplánovali jednu schůzku. Dnes většina lidí očekává textovou zprávu ještě před samotným telefonátem! Nemluvě o tom, kolika způsoby si dnes zanecháváme zprávy: Facebook Messenger, SMS, WhatsApp, Twitter. A seznam jde dál a dál. Mám nástroj, který miluji, YouCanBookMe. Dávám všem klientům odkaz na svůj diář, kde si mohou sami zarezervovat čas na hovor.

Úspěšní lidé neřídí svůj čas. Plánují svůj čas. Můj celý život je naplánovaný a řízený. Stále se mě ptají: „Jak toho tolik stihneš?“ A já odpovídám: „Já svůj čas neřídím, já svůj čas plánuji.“ Není co řídit, protože všechno je naplánováno. Pokud je pro vás čas důležitý a chcete opravdu ovládnout svůj vlastní život, pak máte správnou knihu. Tak pojďme investovat nějaký čas do toho, abychom vám pomohli získat více z vašeho času.

Je důležité si uvědomit, že úspěšní lidé mají jedno společné: vědí, jak hodnotit svůj čas. Jak ho vidí, tak se v jejich životě projevuje. Jak vnímáme čas, tak s námi zachází. Pokud vnímáme čas jako něco, co musíme dávat, staneme se jeho otroky. Pokud ho vnímáme jako příležitost, bude nám čas sloužit jako nástroj k dosažení našich cílů a k rozvoji našich dovedností. Kde věnujeme svůj čas a energii, tam se dostaví i výsledky. Ať už jde o zdraví, vztahy nebo kariéru – každé zaměření, každá investice času má svůj výsledek.

Jak chápat strukturu konečně generovaných modulů nad PID?
Jak živočišná říše ukazuje neuvěřitelnou rozmanitost života na Zemi?
Jak naučit psa různým trikům: od nákupního vozíku po fotbal
Jak měřit čas, když se zdá, že ho máme stále méně?