Stanley se najednou obrátil na Gowdu: „Už jsi něco jedl?“ Gowda se na něj podíval a odpověděl: „Proč? A ne…“ Stanley se zamračil. „To vysvětluje tvoji náladu. Najez se a zavolám tě, jakmile bude k dispozici pitva.“ „Chci tam být, když budou provádět pitvu,“ řekl Gowda. Stanley povzdechl. „Dobře. Bude to až k večeru. Nejprve se najíš, Gowdo. Když jsi v takovém stavu, jsi k ničemu a jenom otravuješ!“ Gowda se usmál. Měli mezi sebou zvláštní vztah. Stanley si mohl dovolit věci, které by si nikdo jiný nedovolil.

Gowda si zavolal auto a Santosh se podíval na jeho profil. Byl hluboce zamyšlený. „Do kolika hodin jsi byl u domu eunuchů?“ zeptal se náhle. „Nějak do jedenácti večer, pane,“ odpověděl Santosh. „Dům má jen jedny dveře. Vrátil jsem se tam ráno, všechno jsem zkontroloval. Takže eunuch byl uvnitř, dokud jsem tam byl.“ Gowda zamručel. „To nechápu,“ řekl Santosh, jeho pohled zůstal sklopený. „Eunuch přece nemohl… Byl jsem tam pořád, sledoval jsem ji celou dobu.“

„A co ta doprovodná žena?“ zeptal se Gowda. „Ona odešla kolem osmé večer. Šly spolu do chrámu a tam se rozešly. Nemyslíš, že to byla ona? Jak by to mohla být ona?“ Santosh se zarazil. „Žena? Působila jako nesmělá.“ „Nevím, Santoshi. Ale myslím, že se to dozvíme, až budeme mít výsledky pitvy.“

Gowda nepromluvil, jak jeli dál. Před Darshinem zastavil a zamířili dovnitř. Tyto rychlé restaurace neměl příliš v oblibě – pokrmy ztrácely jakoukoliv chuť, vše bylo mdlé a jednotvárné. Ale byly čisté a otevřené od rána do večera. Santosh je následoval. Chlapec v šedých šortkách právě utíral stůl. Gowda se na něj podíval přísně. „Ten hadr vypadá starší než tvůj dědeček,“ řekl. „Použij nový. Hned.“ Chlapec spěchal do kuchyně pro čistý hadr. Když se vrátil, skrz okénko se objevily tváře. Zjevně tušili, že s uniformovaným policistou to nebude jednoduché. Santosh si objednal a vrátil se k Gowdovi.

„Víš, co si myslím?“ Gowda konečně promluvil, když jedl. „Myslím, že bychom to měli rozdělit na části. Začneme s mrtvými. Každý z nich byl muž, ale ne v žádné konkrétní věkové nebo vzhledové kategorii. Vrah nehledal mladé muže. Myslím, že je našel náhodně. Alkohol a slib sexu byly pravděpodobně tím, co je přitáhlo.“

Gowdovi zavolal Stanley. Po skončení hovoru se jeho obličej zatvářil vážně. „Psi našli stopu až k Ring Road, a pak se to ztratilo.“ „Myslíš, že je nějakým způsobem zapojená i ta doprovodná žena?“ Santoshovo oči se rozzářily. Gowda přikývl. „Přesně to mě taky napadlo.“ „Ale jak? Žena? Vždyť nebyla ani příliš silná.“ „Možná to není žena,“ odpověděl Gowda klidně.

„Jak to myslíš?“ Santosh se naklonil blíž. „Transvestita, možná?“ Gowda pokrčil rameny. „Muži, kteří se rádi oblékají jako ženy. Někteří z nich jsou atraktivnější než mnohé ženy, které znám.“ Santosh se zamyslel. „Není divu, že eunuchové, s nimiž jsem mluvil, popírali, že by někoho znali. Ona mezi nimi určitě nebyla.“ Gowda si napil z vody. „I kdyby ji poznali, nepřiznali by to. Jsou loajální. Kromě toho jsi ještě nebyl v domě v Hennuru. Měl bys tam jít a promluvit si s nimi.“

„Tak kde začneme hledat?“ zeptal se Santosh. „Může to být kdokoli.“ „Ne, zapomínáš, že máme alespoň nějakou představu o tom, jak vrah vypadá. Máme fotku, i když trochu rozmazanou, a i ty jsi ji viděl, i když z dálky… Já půjdu za Stanleym, ten nechá z té fotky udělat portrét. Budeme mít víc než jen mlhavý obraz vraha.“

„A co potom?“ Santosh se ptal zvědavě. „Potom uvidíme,“ řekl Gowda, když nastoupil do auta. Santosh ho následoval, jeho mysl se rozvíjela rychlými myšlenkami. Co kdyby býval šel za doprovodnou ženou eunucha? Možná by už měl vraha v rukou, než by spáchal další vraždu. Na chvíli Santosh přemýšlel o slávě – jeho fotografie v novinách, gratulace, povýšení, nové případy…

„Znáš příběh o prodavačce vajec, co si cestou na trh stavěla vzdušné zámky?“ řekl Gowda. „Prodám vajíčka, koupím slepici, tu budu chovat a prodám kuřata, koupím kozu, pak krávu, dům a nakonec si vezmu muže. Taková jsi teď, Santoshi. Pamatuješ si, jak to dopadlo s tou prodavačkou?“ Santosh pocítil, jak se mu v rukách zjevil obraz rozbitých vajec. Podívej se, kam to vede, varovně zašepotaly střepy.

„Tak, pane inspektore, co pro vás můžeme udělat?“ zeptal se jeden eunuch a přiblížil se k němu. Santosh pocítil jejich zesměšňování. Byli si vědomi, že je v jejich přítomnosti nepohodlný. Gajendra otevřel zápisník a vážně promluvil: „Přestaňte ho škádlit. Jednoho dne bude důležitý a pokud to s ním nebudete brát vážně, prozradí to všem.“

„Tak co, máte nějaké informace o tom, kdo byl včera v noci tady?“ začal Santosh. Sarita se podívala na něj, její oči se zúžily. „Tak mnoho lidí přichází.“ „Jedna z vás,“ řekl Santosh. „Vysoká, statná, tmavá a starší. Měla tmavě modré sárí se žlutým okrajem.“

„Akka!“ Sarita se zasmála. „Počkejte, až to uslyší.“

Jaké stopy zanechává vrah a co všechno se může skrývat za zdánlivě nevinnými detaily?

Vražda, která na první pohled může vypadat jako běžný trestný čin, často ukrývá složitý a nejednoznačný obraz. Některé detaily, jako je například kontakt s rodinou a přáteli oběti nebo způsob, jakým vrah operuje, mohou naznačit širší kontext a hlubší motivaci. V tomto případě se zdá, že vrah, než aby jen zavraždil svou oběť, cítil nutnost, aby o jeho činu věděli i ostatní. Bylo mu důležité, aby jeho vražda neupadla v zapomnění, aby neexistovala jen jako neoznačené tělo. Tento komplexní přístup k vraždě je něčím, co se vyskytuje u několika jiných případů, kde motivace pachatele neodpovídá běžným očekáváním.

Vyšetřování vraždy začíná na místě, kde oběť pravděpodobně povečeřela. Zde se ukazuje, jak drobnosti, jako místo posledního jídla, mohou odhalit novou perspektivu. Pro vyšetřovatele se stává zásadním zjistit, kde oběť jedla, kdo ji mohl vidět a s kým byla. V tomto případě bylo zjištěno, že poslední jídlo mohlo probíhat v okruhu několika kilometrů od místa činu. To znamená, že se musí prověřit několik restaurací, které nabízí specifickou kuchyni, v tomto případě keralskou. Právě rozhovory s číšníky, uklízeči, manažery, parkovacími asistenty a dalšími lidmi z okolí restaurace mohou přinést zásadní informace. Když se vyšetřovatelé ponoří do světa každodenních interakcí, zjistí, že i malé detaily, jako je doba pobytu oběti v restauraci nebo lidé, s nimiž byla, mohou vést k zásadnímu průlomu.

Když se na vyšetřování podíváme z širšího pohledu, je zajímavé si všimnout vztahů mezi jednotlivými postavami, které do něj vstupují. Například dynamika mezi Stanleym a Gowdou, kteří mají odlišné přístupy k vyšetřování, ukazuje, jak ego a moc mohou ovlivnit rozhodování v policejních kruzích. Stanleymu jde o prevenci, zatímco Gowda chce spíše využít přímý přístup k informacím. To ukazuje, že v každém vyšetřování se mohou objevit nejen vnější, ale i vnitřní konflikty, které ovlivňují výsledek.

Vedle toho se zde nachází také vztahová dimenze, která nám ukazuje, jak osobní životy postav a jejich interakce s blízkými ovlivňují jejich schopnost soustředit se na práci. V jedné z klíčových scén se Gowda nachází v domácí atmosféře s Urmilou, kde si povídají o běžných věcech, přičemž v pozadí stále zůstávají nevyřešené pracovní záležitosti. Tento kontrast ukazuje, jak složité je balancovat mezi osobním a profesním životem, když se pracovní problémy prolínají s osobními pocity a vztahy.

Stejně jako v každé takové situaci, kdy se postavy nacházejí v krizových momentech, i zde je kladeno důraz na to, jak je důležité zachovat klid a soustředění, ale také jak těžké je vyrovnat se s neustálými tlakem a narůstajícím napětím, které vyšetřování přináší. To, jak se postavy vyrovnávají s těmito momenty, vytváří silné emoční a psychologické pozadí, které je nezbytné pro pochopení jejich motivací a rozhodnutí.

Čtenář by měl pochopit, že v každém vyšetřování se skrývá nejen analytická, ale i lidská dimenze, která se projevuje v interakcích mezi postavami a v jejich osobních životech. Je důležité vnímat, že i v těch nejpragmatičtějších chvílích vyšetřování existuje prostor pro osobní pocity, vztahy a vnitřní konflikty, které mohou být stejně důležité jako samotný výsledek vyšetřování.

Jak efektivně využívat 15 minut denně pro učení španělštiny během 12 týdnů
Jak efektiv komunikovat při návštěvě muzea a na pracovních pohovorech?
Jak se změnily vnitřní světy a co se skrývá za slovy dopisů z fronty?
Jak zůstat v přítomném okamžiku a zlepšit svou pozornost pomocí smyslů a jednoduchých technik