Jak fungují aktivity v aplikacích Android: Základy a tipy pro práci s nimi

Vytváření aplikací pro Android není jen o napsání kódu; je to proces, který vyžaduje porozumění základním stavebním blokům systému. Aktivity jsou jedním z nejdůležitějších prvků, se kterými budete pracovat, a tento text vám poskytne základní návod na jejich deklaraci, správu a použití v rámci vaší aplikace.

Při práci s aktivitami je důležité pochopit jejich roli v životním cyklu aplikace. Aplikace začíná aktivitou, která je obvykle hlavní obrazovkou aplikace, a od této chvíle mohou být spuštěny další aktivity, které mohou požadovat přechody mezi obrazovkami nebo předávání dat mezi sebou.

Jak deklarovat aktivitu?

Nastavení a příprava na práci s aktivitami

Předtím než začnete s psaním kódu, musíte mít správně nastavené prostředí pro vývoj. Nový Android Studio je doporučený nástroj pro vývoj aplikací. Pokud ho ještě nemáte, je třeba si stáhnout instalační balíček a nainstalovat Android SDK. Všechny ukázky v tomto textu budou používány v prostředí Android Studio, takže pokud chcete sledovat ukázky, ujistěte se, že máte správně nastavený vývojářský nástroj.

Když je prostředí připraveno, můžete začít s vytvářením nového projektu v Android Studiu. Tento nástroj obsahuje rychlý průvodce pro nastavení nového projektu, který vám umožní okamžitě začít pracovat bez složité konfigurace.

Jak přepínat mezi aktivitami

Když používáte intent, může být tato akce jednoduchá, například otevření nové obrazovky s informacemi, ale může být také složitější, když potřebujete například přenášet data mezi aktivitami. Data mohou být předávána pomocí tzv. putExtra() metod v intentu.

Předávání dat mezi aktivitami

V některých případech aplikace potřebují komunikovat mezi sebou, což znamená předání dat. Například, můžete mít aktivitu pro zadání údajů a druhou aktivitu pro jejich zobrazení. V tomto případě použijete Intent k předání těchto údajů mezi jednotlivými aktivitami.

Spouštění aktivit a přijímání výsledků

Jednou z dalších výhod používání aktivit je možnost spustit jednu aktivitu z jiné a přijmout zpět nějaký výsledek. Tento proces je známý jako "returning results". Může to být užitečné, když například potřebujete, aby uživatel provedl nějakou akci ve specifické aktivitě a po jejím dokončení dostanete zpět výsledek, který bude ovlivňovat další průběh aplikace.

Udržování stavu aktivity

Při vývoji aplikací je často nezbytné uchovávat stav aktivit mezi různými scénáři. Například uživatel může přepnout mezi aktivitami nebo minimizovat aplikaci, což může způsobit, že aplikace bude pozastavena. V těchto případech je nezbytné zachovat stav aplikace, aby uživatel mohl pokračovat tam, kde přestal.

Co je třeba ještě mít na paměti při práci s aktivitami?

Je důležité pochopit, že aktivity ve skutečnosti nejsou izolovány, ale tvoří součást širšího životního cyklu aplikace. Každá aktivita může být přepnuta, pozastavena nebo ukončena, a správné řízení tohoto cyklu je nezbytné pro optimalizaci výkonu aplikace. To zahrnuje i správné uvolnění prostředků (například uzavírání databází nebo uvolnění paměti).

Stejně tak, při správě více aktivit v aplikaci je nutné mít na paměti uživatelskou zkušenost. Množství aktivit, které se ve vaší aplikaci nacházejí, by mělo být logické a intuitivní, protože nesprávná navigace mezi aktivitami může uživatele zmást.

Pokud se zaměřujete na výkon aplikace, mějte na paměti, že časté přepínání aktivit může mít negativní vliv na paměť a CPU. Optimalizace přechodů a správné řízení životního cyklu aktivit jsou klíčové pro udržení plynulosti aplikace.

Jak efektivně načítat a zpracovávat velké obrázky v aplikacích pro Android

Ve světě mobilního vývoje je práce s animacemi a grafikou klíčovou součástí vytváření uživatelských rozhraní, která jsou nejen atraktivní, ale i výkonná. Jedním z častých problémů, s nímž se vývojáři setkávají při práci s obrázky, je nedostatek dostupné paměti zařízení. Tento problém může vést k výjimkám typu Out of Memory (OOM), které mohou způsobit pády aplikace. V této kapitole se zaměříme na techniky, které umožní efektivní zpracování obrázků, přičemž se vyhneme přetížení paměti zařízení a zachováme výkon aplikace.

V případě, že chcete pracovat s obrázky vysoké kvality, například těmi, které jsou pořízeny fotoaparátem zařízení, může se stát, že jejich rozlišení překročí kapacity samotného zařízení. Například obrázek s rozlišením 6000 x 4000 px může být až 3,4 MB velký, což je více, než co dokáže průměrné zařízení snadno zvládnout. Zbytečné načítání takto velkých obrázků nejen že zvyšuje nároky na paměť, ale také neproporcionálně zatěžuje procesor a zpomaluje aplikaci.

Subsampling obrázků pro zajištění efektivity

java
Copy code
public Bitmap loadSampledResource(int imageID, int targetHeight, int targetWidth) {
    final BitmapFactory.Options options = new BitmapFactory.Options();
    options.inJustDecodeBounds = true;
    BitmapFactory.decodeResource(getResources(), imageID, options);

    final int originalHeight = options.outHeight;

    final int originalWidth = options.outWidth;
    int inSampleSize = 1;

    while ((originalHeight / (inSampleSize * 2)) > targetHeight && (originalWidth / (inSampleSize * 2)) > targetWidth) {

        inSampleSize *= 2;
    }
    options.inSampleSize = inSampleSize;
    options.inJustDecodeBounds = false;
    return BitmapFactory.decodeResource(getResources(), imageID, options);
}

Tato metoda nejprve zjistí rozměry obrázku a poté vypočítá optimální velikost vzorku, který bude dostatečně malý na to, aby se vešel do stanovených cílových rozměrů, ale zároveň nebude příliš ztrácet kvalitu. Pokud je například cíl 100x100 px a originální obrázek je mnohem větší, metoda načte pouze zmenšenou verzi, čímž se výrazně ušetří paměť.

Je důležité si uvědomit, že tento přístup nezmění fyzické rozměry obrázku na disku, pouze načítá menší vzorek obrázku do paměti. To znamená, že zatímco obrázek na obrazovce může vypadat jinak (menší), soubor na úložišti zůstává nezměněn.

Výkon a asynchronní zpracování

Pro tento účel můžeme využít třídu AsyncTask, která umožňuje spouštět úkoly na pozadí bez blokování hlavního vlákna aplikace. Existují však i jiné knihovny, jako například Volley nebo Picasso, které také zjednodušují asynchronní zpracování a optimalizaci načítání obrázků.

Důležité detaily při práci s obrázky

Pokud máte například nastavený obrázek o velikosti 6000x4000 px, metoda pro subsampling může změnit velikost obrázku na 187x125 px, což bude stačit pro zobrazení náhledu. Ve výsledku zůstává velikost obrázku v paměti mnohem menší, čímž se šetří výkon a kapacita paměti.

Další knihovny a nástroje pro práci s obrázky

Pro složitější aplikace, které často pracují s obrázky z různých zdrojů, existuje řada knihoven, které mohou výrazně usnadnit práci. Například:

• Picasso: Knihovna pro stahování, ukládání a zobrazování obrázků na Androidu, která se také stará o jejich kešování.

• Android Universal Image Loader: Knihovna pro flexibilní načítání, ukládání a zobrazení obrázků.

• Volley: Knihovna pro efektivní zpracování síťových operací, která se hodí i pro obrázky stahované z internetu.

Pomocí těchto nástrojů lze nejen optimalizovat zpracování obrázků, ale i zjednodušit implementaci asynchronního zpracování, což přispívá k plynulosti a výkonu aplikace.

Jak správně nastavit animace a využívat OpenGL ES v Androidu

Když se rozhodujeme implementovat animace v Android aplikacích, vždy musíme zohlednit různé aspekty, jako jsou výpočty počátečních a koncových hranic, zachování poměru stran nebo samotné vykreslování. Na začátku je třeba definovat výchozí a cílové hranice pro obrázek, který se má zobrazit na obrazovce, aby se zajistil správný vzhled, bez zkreslení. Tento výpočet se liší v závislosti na typu obrázku a zařízení, na kterém aplikace běží. Jakmile jsou výchozí a cílové hranice vypočítány, můžeme přistoupit k samotné animaci. V tomto případě se jedná o čtyři animace, které odpovídají čtyřem bodům obdélníku obrázku.

Kód pro tento účel vypadá takto:

java
Copy code
animatorSet.play(ObjectAnimator.ofFloat(mImageViewExpanded, 
       View.X, startBounds.left, finalBounds.left))
       .with(ObjectAnimator.ofFloat(mImageViewExpanded, 
               View.Y, startBounds.top, finalBounds.top))
       .with(ObjectAnimator.ofFloat(mImageViewExpanded, 
               View.SCALE_X, startScale, 1f))
       .with(ObjectAnimator.ofFloat(mImageViewExpanded, 
               View.SCALE_Y, startScale, 1f));

Tento kód definuje animace pro různé parametry: pozici na ose X a Y a měřítka na osách X a Y. Pro vizuální plynulost je třeba nastavit i trvání animace a interpolátor, který určuje, jak rychle se budou hodnoty v animaci měnit.

java
Copy code
animatorSet.setDuration(1000);

animatorSet.setInterpolator(new AccelerateInterpolator());

Metoda setDuration() určuje, jak dlouho bude animace trvat (v tomto případě 1000 milisekund), což je vhodné pro jasnou vizualizaci efektu. Metoda setInterpolator() určuje, jak bude animace plynulá, přičemž použitý AccelerateInterpolator zajišťuje, že pohyb bude zrychlovat v průběhu animace. Po spuštění animace s metodou start() ukládáme aktuální animaci do proměnné mCurrentAnimator, což nám umožňuje ji v případě potřeby zrušit. Použití AnimatorListenerAdapter slouží k tomu, aby bylo možné reagovat na události animace, jako je její dokončení nebo zrušení.

Pokud uživatel klikne na rozšířený obrázek, aplikace skrývá tento obrázek a zobrazuje miniaturu. Pro zpětnou animaci, která by obrázek zmenšila zpět na původní velikost, by bylo možné využít počáteční a konečné hranice rozšířeného obrázku, čímž bychom vytvořili efekt „zoom-out“. Tento proces by mohl být jednodušší, pokud bychom použili metodu zoomFromThumbnail(), čímž bychom eliminovali nutnost znovu vypočítávat počáteční a konečné hranice.

Pokud jde o výchozí čas trvání animace, náš kód používá 1000 milisekund. Tento čas je zvolen záměrně dlouhý, aby byla animace jasně viditelná pro uživatele. Nicméně, v reálných aplikacích může být vhodné použít výchozí hodnotu, kterou Android poskytuje. Tu získáme následujícím kódem:

java
Copy code
getResources().getInteger(android.R.integer.config_shortAnimTime);

Tento přístup zajišťuje, že animace budou odpovídat standardnímu chování systému.

Kromě práce s animacemi je důležité si uvědomit, že různé verze OpenGL ES poskytují rozličné možnosti pro renderování grafiky na zařízeních. OpenGL ES je specifikováno pro vestavěné systémy, což zahrnuje mobilní zařízení jako jsou telefony nebo herní konzole. Android podporuje různé verze OpenGL, přičemž každá verze přináší nové funkce a možnosti pro grafiku. Tyto verze zahrnují OpenGL ES 1.0, 2.0, 3.0 a 3.1, přičemž každá verze vyžaduje odlišnou implementaci ovladačů na straně hardwarového výrobce. I když má zařízení Android verzi 5.0, nemusí být podpora OpenGL 3.0 a vyšší dostupná.

Při práci s OpenGL ES je důležité provádět kontrolu dostupnosti verzí OpenGL na běžícím zařízení. To je důležité pro zajištění kompatibility vaší aplikace s různými verzemi OpenGL. Pokud aplikace vyžaduje OpenGL verze 3.0 a vyšší, je možné přidat příslušné nastavení do manifestu aplikace, aby byla zajištěna podpora této verze.

Jak implementovat Google Sign-In v Android aplikaci a jaké jsou možnosti Backend as a Service

Integrace přihlášení pomocí Google účtu v Android aplikaci byla díky API GoogleApiClient a GoogleSignInOptions značně zjednodušena. Proces začíná vytvořením objektu GoogleSignInOptions pomocí Builderu, kde specifikujeme požadované možnosti přihlášení, například žádost o e-mailovou adresu uživatele. Tento objekt je následně předán do builderu GoogleApiClient, který se stará o komunikaci s Google službami.

Po kliknutí na tlačítko pro přihlášení, vytvořené třídou com.google.android.gms.common.SignInButton, se spustí Intent GoogleSignInApi, který vyvolá autentizační proces. Výsledek tohoto procesu je zpracován v metodě onActivityResult(), kde je možné získat informace o účtu uživatele, například zobrazované jméno, e-mail, unikátní ID, URL profilové fotografie či ID token používaný pro backend autentizaci. Tato data lze využít k personalizaci uživatelského rozhraní nebo ověření identity uživatele na serveru.

Pro správnou funkčnost je nezbytné ošetřit případné chyby připojení, což se řeší implementací OnConnectionFailedListener. V případě selhání připojení lze uživateli zobrazit informaci o problému, což zlepšuje uživatelský zážitek a umožňuje ladění aplikace.

Další důležitou oblastí je lokalizace aplikace. Google poskytuje mnoho lokalizovaných řetězců přímo v SDK, což usnadňuje přizpůsobení aplikace různým jazykovým mutacím a zvyšuje dostupnost pro širší publikum.

Na trhu existuje několik BaaS poskytovatelů s podporou Androidu, přičemž většina nabízí bezplatné tarify pro menší aplikace a placené možnosti pro větší objem uživatelů a dat. Mezi často používané služby patří Firebase, Backendless, Buddy, App42 a Kinvey. Každý z těchto poskytovatelů má své specifické výhody, limity a rozsah funkcí, které je nutné pečlivě zvážit při výběru podle konkrétních potřeb projektu.

Je nezbytné mít přehled o dostupných službách, jejich omezeních a možnostech rozšíření, jelikož trh a ceny se dynamicky mění. Informace o dostupnosti a parametrech služeb by měly být vždy ověřovány přímo na webových stránkách poskytovatelů, aby byla zajištěna aktuálnost dat.

Lokalizace aplikace by neměla být vnímána pouze jako překlad textů, ale také jako přizpůsobení obsahu a funkcionalit specifikům daného trhu. To zahrnuje různé formáty data, měny, a případně i přístup k určitým funkcím, které nemusí být ve všech regionech dostupné nebo vhodné.