Bezpečnost v prostředí Dockeru je dnes neoddělitelně spjata s implementací správných postupů pro zajištění shody kontejnerů. Tento proces je nejen o správném sestavení Dockerfile, ale také o neustálém ověřování a kontrole kontejnerů prostřednictvím specializovaných nástrojů. Jedním z těchto nástrojů je Dockle, open-source aplikace pro kontrolu shody, která analyzuje bezpečnostní standardy a doporučené postupy pro kontejnery, přičemž identifikuje případné zranitelnosti, nesoulady nebo problémové konfigurace.

Když použijeme Dockle k analýze kontejnerů, první krok je stáhnout nejnovější verzi nástroje. Obvykle se tento nástroj stáhne jako soubor .deb pro Debian nebo Ubuntu, což umožňuje snadnou instalaci na základní systém. Jakmile je nástroj nainstalován, spustí se příkaz pro analýzu konkrétního Docker obrazu, přičemž do procesu vstupují proměnné jako VERSION, která zajistí stahování nejnovější verze Dockle z jeho repozitáře na GitHubu.

Jedním z hlavních aspektů, které Dockle při analýze kontejnerů kontroluje, je uživatel, pod kterým kontejner běží. Tento aspekt je zásadní pro bezpečnost, protože běh kontejneru pod uživatelem root zvyšuje riziko, že útočník může získat plný přístup k hostitelskému systému. Pokud se při vytváření Dockerfile nastaví uživatel na root, může to mít katastrofální následky, jelikož každý proces uvnitř kontejneru může mít přístup ke všem prostředkům hostitelského systému. Doporučeným postupem je vždy použít nenáročného uživatele (například nginx pro webový server) a explicitně ho nastavit v Dockerfile.

Další částí procesu je výběr správného označení obrazu. Použití obecného tagu jako latest je velmi nejasné a nebezpečné, protože neumožňuje jasnou identifikaci, která verze obrazu byla použita. Pro lepší sledování verzí je lepší používat commit ID z repozitářů na GitHubu nebo interní verzování, které zaručuje, že vždy víme, která verze byla nasazena.

Kontrola shody s bezpečnostními standardy by měla být součástí nejen vývoje, ale i pravidelných auditů bezpečnosti. Dockle dokáže identifikovat i problémy s konfigurací, jako je nezabezpečený přístup k souborům nebo nesprávně nastavené oprávnění k citlivým souborům. Tyto problémy mohou být klíčové, protože umožňují útočníkovi manipulovat s citlivými daty nebo dokonce ovládnout celý systém.

Pokud jde o samotný proces kontroly kontejnerů, Dockle se integruje i do CI/CD pipeline, čímž automatizuje analýzu a zajišťuje, že každý nový obraz projde těmito bezpečnostními testy ještě před jeho nasazením do produkčního prostředí. Tento přístup nejen zjednodušuje proces testování, ale také zajišťuje kontinuální bezpečnost napříč různými verzemi a konfiguracemi obrazů.

Je důležité si uvědomit, že bezpečnost kontejnerů není statická záležitost, ale vyžaduje průběžné sledování a údržbu. Každá nová verze obrazu nebo změna v infrastruktuře může přinést nové bezpečnostní výzvy, které je potřeba řešit. Proto je nezbytné používat nástroje, jako je Dockle, a pravidelně kontrolovat kontejnerové obrazy na možné zranitelnosti. Doporučuje se také monitorovat a aktualizovat verze software a balíčků v kontejnerech, aby byly vždy chráněny proti známým zranitelnostem.

Jak správně nastavit a zabezpečit Docker kontejnery pomocí non-root uživatelů

V dnešní době je stále běžnější nasazování aplikací do kontejnerů, přičemž Docker se stal jedním z nejpopulárnějších nástrojů pro tento účel. I když jsou kontejnery výborným způsobem, jak izolovat aplikace, jejich bezpečnostní správa může být náročná, zejména pokud jde o správné nastavení uživatelských práv. Tento text se zaměřuje na důležitost používání kontejnerů s non-root uživatelskými účty a jak správně nakonfigurovat Dockerfile pro zabezpečení aplikací.

Při vytváření Docker obrazu je klíčové správně nastavit uživatelské účty a oprávnění. Ve výchozím nastavení Docker obrazy běží s root uživatelem, což představuje bezpečnostní riziko. Pokud by došlo k zneužití bezpečnostní chyby v aplikaci, útočník by měl přístup k root oprávněním v hostitelském systému. Tento problém lze vyřešit tím, že v Dockerfile nastavíme konkrétní uživatele, který nebude mít root oprávnění.

V první fázi je nutné vytvořit uživatele, jehož ID (UID) a GID (skupinové ID) odpovídají ID uživatele na hostitelském systému, aby bylo možné správně nastavit oprávnění k souborům. Příklad kódu pro vytvoření non-root uživatele je následující:

dockerfile
# Vyberte základní image
FROM debian # Nastavení proměnných pro uživatele a jeho UID/GID ARG USER=nginx ARG UID=1001 ARG GID=$UID # Aktualizace a instalace balíčků, které vyžadují root oprávnění RUN apt update && apt install -y netcat # Vytvoření skupiny a uživatele RUN groupadd --gid $GID $USER && useradd --uid $UID --gid $GID -m $USER # Používání uživatele pro následné příkazy USER $USER

Tento Dockerfile ukazuje, jak vytvořit uživatele "nginx" s definovaným UID a GID. Po provedení potřebných operací, které vyžadují root oprávnění (například instalace balíčků), přepneme kontejner na tohoto uživatele, čímž zamezíme běhu aplikace pod root účtem.

Bezpečnostní kontroly mohou být dále posíleny pomocí nástrojů jako je dockle, který slouží k validaci správnosti Docker obrázků a doporučuje změny pro zajištění bezpečnosti. Tento nástroj se integruje s nástroji pro automatizaci nasazování, jako je GitLab CI, Jenkins nebo CircleCI, a kontroluje, zda vaše Docker obrázky splňují bezpečnostní standardy.

Pokud jde o spuštění kontejnerů v rámci CI/CD pipeline, doporučuje se integrovat linting nástroje, které upozorňují na neefektivní nebo nebezpečné konfigurace Dockerfile. Dockle například nabízí varování o bezpečnostních problémech a automaticky je monitoruje. Například pokud nějaký obraz běží s root oprávněními, dockle upozorní na tento problém, což usnadňuje udržování bezpečného vývojového cyklu.

Při implementaci automatických procesů je důležité, aby Docker kontejnery nebyly spouštěny s root oprávněními, pokud to není naprosto nezbytné. Pokud by kontejner byl spuštěn s root účtem, byl by náchylný k útokům, které by mohly ovlivnit celý hostitelský systém. Bezpečnostní hrozby se tímto způsobem eliminují, a přestože vývojáři mohou čelit výzvám při nastavování správných oprávnění, je to klíčový krok v zajištění ochrany aplikací.

V případě, že používáte nástroje jako Kubernetes pro orchestraci kontejnerů, je důležité zajistit, že všechny kontejnery budou vždy spuštěny s minimálními oprávněními. Kubernetes umožňuje spravovat kontejnerová oprávnění pomocí rolí a oprávnění na úrovni clusteru, což ještě více zpevňuje celkovou bezpečnostní politiku.

Nastavení a používání non-root uživatelů v Docker kontejnerech by mělo být považováno za základní best practice, která minimalizuje riziko potenciálního zneužití. Důležité je nejen správně konfigurovat Dockerfile, ale také udržovat bezpečnostní standardy v rámci celé vývojové infrastruktury, včetně správného používání CI/CD nástrojů, a to i v rámci velkých týmů a firemních prostředí. Pro komplexní bezpečnostní audit je doporučeno integrovat nástroje pro kontrolu souladu s bezpečnostními standardy, jako jsou CIS Benchmarks, které zajišťují, že všechny aplikace jsou připraveny na nasazení bez ohrožení bezpečnosti infrastruktury.