Rychlost práce a pracovní efektivita jsou ovlivněny několika faktory, mezi které patří věk, pohlaví, typ osobnosti (A vs. B), impulzivita a locus of control. Další významnou roli hraje rozdíl mezi extroverty a introverty, stejně jako specifické vzorce analýzy podnětů a organizace reakcí jednotlivce (Brebner, 1985). Je důležité si uvědomit, že každý z těchto faktorů může mít zásadní vliv na celkový výkon, zdraví a spokojenost v práci.

Typ osobnosti A je komplexní konstrukt, který zahrnuje úsilí o dosažení výkonu, soutěživost, agresivitu, netrpělivost, pocity tlaků spojených s časem, nepřátelskost a napětí v těle. Tato osobnost je často spojována s vyšším rizikem srdečně-cévních onemocnění, přičemž původní teorie spojující tento typ s koronárními chorobami byla později vyvrácena. Avšak vztah mezi určitými rysy, zejména nepřátelskostí, a zdravotními problémy, stále zůstává aktuální. Mezi pracovními studiemi se ukázalo, že osobnosti typu A mají větší sklony k přehnanému pracovnímu tempu, což může vést ke zdravotním komplikacím, jako jsou poranění pohybového aparátu, kolapsy z přehřátí a infarkty z přetížení.

Zajímavé je, že podle výzkumů se zdá, že časová naléhavost, která je charakteristická pro osobnosti typu A, souvisí s konceptem časové orientace, jak ji popisuje Hall. Tato orientace je známá jako monochronická (orientace na úkoly, které je třeba vykonat v daném pořadí) a polychronická (orientace na multitasking, kde je vše současně). V pracovní praxi se ukazuje, že manažeři s osobností typu A, kteří často vykonávají několik úkolů současně, mohou mít tendenci k intenzivnímu stresu. Naopak, některé studie naznačují, že osoby typu A mohou mít tendenci k monochronickému přístupu k organizaci času, což vedlo k novým interpretacím jejich pracovního chování (Frei, Racicot a Travagline, 1999).

Důležitým faktorem ovlivňujícím pracovní spokojenost je locus of control, tedy vnitřní nebo vnější přesvědčení o tom, co ovlivňuje naše životy. Osoby s vnitřním locus of control jsou typicky energetické, zdravé a charismatické, čímž vykazují vyšší úroveň pracovní spokojenosti a nižší úroveň stresu. Naopak, jedinci s vnějším locus of control mají tendenci vykazovat větší míru stresu a nižší pracovní spokojenost, zejména pokud jejich práce zahrnuje nátlak a interakce s ostatními lidmi, jako je tomu v případě zdravotníků nebo manažerů (Kirkcaldy et al., 1993).

Studie ukázaly, že pracovníci s vnitřním locus of control zažívají méně stresu v souvislosti s organizačními změnami, strukturou práce a vyvážením mezi pracovním a osobním životem. Zároveň vykazují vyšší míru spokojenosti s osobními úspěchy a procesy ve firmě. Tato zjištění naznačují, že schopnost přizpůsobit se změnám v práci je klíčovým faktorem pro psychické a fyzické zdraví.

Na druhé straně, externí locus of control, tedy pocit, že okolnosti nebo jiní lidé mají rozhodující vliv na naše životy, vede často k horší adaptaci, a to jak v pracovní, tak i v osobní sféře. U těchto jednotlivců se často objevují problémy s vyrovnáním se s pracovními nároky, což může vést k výrazně vyšší míře stresu a frustrace.

Specifickým případem je výzkum mezi zdravotníky, kde se prokázalo, že pracovníci typu A vykazují vyšší míru stresu v souvislosti s rodinnými a pracovními vztahy

Jak udržitelnost a firemní odpovědnost ovlivňují pracovní prostředí a motivaci zaměstnanců?

Koncept udržitelnosti, jak je definován v oblasti rozvoje, vychází z předpokladu, že lidská společnost musí nalézt způsoby, jak naplňovat své aspirace, aniž by ohrozila environmentální kontext, který podporuje veškerý život na planetě, nebo by zneužívala lidi. V současnosti máme technologické možnosti k tomu, abychom tyto požadavky naplnili, ale chybí politické, ekonomické a kulturní impulzy, které by umožnily rychlý přechod z existujících neudržitelných praktik k životnímu stylu, jenž by mohl být udržitelný i po současném století. Klíčovým faktorem je schopnost zapojit jednotlivce do pochopení těchto problémů a motivovat je k tomu, aby činili udržitelná rozhodnutí, což však není záležitostí pouze politických komunikací, ale i firemních struktur a zaměstnavatelů.

Role zaměstnavatelů při ovlivňování svých zaměstnanců je často nedostatečně zdůrazňována, přičemž motivace k udržitelným změnám v pracovním prostředí má specifické vlastnosti. Zatímco v občanské sféře je důraz kladen na přímé finanční přínosy, ve firemním světě může být změna motivována i nepřímými přínosy, jako je zdravější pracovní síla, která je motivována pozitivním přístupem zaměstnavatelů k otázkám environmentální péče a sociální spravedlnosti. Tyto nepřímé přínosy však stále zůstávají podhodnoceny a není o nich dostatek výzkumů.

V globálním měřítku již mnoho lidí pochopilo potřebu změny v přístupu k životu na planetě. Tato změna je vnímána zejména v rozvíjejících se ekonomikách, kde obyvatelé usilují o stejné materiální pohodlí, jaké mohou vidět u lidí žijících v rozvinutých zemích. Zároveň však roste povědomí o otázkách globální udržitelnosti, mezi které patří změna klimatu, vyčerpávání přírodních zdrojů, včetně lesů a rybolovu, a zhoršující se pracovní podmínky v textilních či obuvnických továrnách v rozvojových zemích. V souvislosti s tím se stále více diskutuje o neetických praktikách, jako je dětská práce, a vlivu mezinárodního zadlužení a chudoby na jednotlivé země.

Zajímavý pohled na tuto problematiku poskytují veřejné průzkumy, které odhalují motivace, ale i rozpory v reakcích veřejnosti na neudržitelnou společnost. Například ve studii provedené Chicago Council on Global Affairs a WorldPublicOpinion.org v deseti zemích, většina respondentů souhlasila, že změna klimatu je zásadní hrozbou. I přesto, že se tento problém nezdá být přímo spojen s fyzickým zdravím zaměstnanců, jejich zájem o aktivní zapojení se do ekologických a sociálních aktivit narůstá. Toto se projevuje například v rostoucí ochotě zaměstnanců recyklovat více odpadu nebo platit vyšší ekologickou daň.

V pracovním prostředí rovněž roste důraz na hodnoty, které firma vyznává, což je dnes pro mnoho uchazečů o práci stejně důležité jako platové podmínky. Průzkum Stanford Graduate School of Business mezi absolventy MBA programů ukázal, že 97 % respondentů by bylo ochotno vzdát se finančních výhod, aby mohli pracovat pro firmu s lepší reputací v oblasti korporátní sociální odpovědnosti a etiky. Tento trend se projevuje nejen u mladších generací, ale i v širší veřejnosti, která stále více věnuje pozornost tomu, jaké hodnoty firmy vyznávají a jak jsou schopny prokázat svou ekologickou a sociální odpovědnost.

V tomto kontextu je zajímavé sledovat, jaký vliv má povědomí veřejnosti o environmentálních a sociálních problémech na pověst a ekonomické zdraví firem. Zatímco spotřebitelé stále častěji volí produkty a značky, které se hlásí k udržitelnosti, efektivní komunikace těchto hodnot v rámci firemních strategií má stále značný potenciál. Studie ukazují, že 80 % spotřebitelů považuje za důležité, aby firmy byly ekologicky šetrné, ale pouze 23 % z nich umí přesně definovat, jakým způsobem by to mělo být prokázáno. V tomto ohledu je jasné, že existuje výrazný prostor pro zlepšení komunikace a autentické prezentace firemních udržitelných praktik.

Pokud jsou hodnoty firmy v oblasti udržitelnosti považovány za důležité pro širokou veřejnost, pak by měly být pro zaměstnavatele stejně zásadní, zvláště v kontextu jejich schopnosti přitahovat talentované pracovníky. Význam firemní reputace v oblasti sociální odpovědnosti by mohl být kladně zohledněn i při posuzování rizik a finančního zdraví podniku.