Bowenoid papulóza, Bowenova choroba a erytroplázie Queyrat jsou kožní neoplazie, které mohou být klinicky i histologicky zaměněny, i když existují určité rozdíly mezi nimi. Erytroplázie Queyrat, tedy skvamózní karcinom in situ na mukokutánních plochách, bývá nejčastější na žaludu penisu a předkožce. Léze obvykle vypadá jako jediná, mírně vyvýšená, ostře ohraničená, jasně červená, lesklá a sametová plaketa, což je vzhled podobný Bowenově chorobě. Tento proces obvykle začíná na žaludu a následně se může rozšířit na okolní pokožku penisu nebo předkožky. Nejčastěji postihuje muže ve středním věku nebo starší, přičemž nezřídka se vyskytuje u těch, kteří nejsou obřezaní.
V případě žen bývá erytroplázie často spojena se skvamózním karcinomem vagíny nebo děložního čípku. Tento nádorový proces může zůstat v místě po mnoho let, ale pokud není léčen, může se rozšířit pod epitel a nakonec metastazovat do regionálních lymfatických uzlin a dalších orgánů.
Histologicky se skvamózní karcinom in situ vyznačuje atypickými keratinocyty v celé tloušťce epitelu v některých fokálních oblastech, což je charakteristika jak pro bowenoid papulózu, tak pro Bowenovu chorobu. Na rozdíl od toho mají solární keratózy histologické rysy podobné těm u radiačních keratóz a arsenikových keratóz, ale liší se od bowenoid papulózy a Bowenovy choroby přítomností atypických keratinocytů především v dolní polovině epidermis, přítomností suprabazálních trhlin a akantolytickými dyskeratotickými buňkami nad těmito trhlinami.
I když histologické podobnosti mezi bowenoid papulózou a erytroplázií Queyrat na genitáliích mohou být významné, biologický potenciál těchto dvou onemocnění se může lišit. Zatímco u bowenoid papulózy neexistují známy případy, kdy by se nádorový proces rozšířil pod epitel a metastazoval, je možné, že v budoucnu k tomu dojde. Proto je důležité léze bowenoid papulózy odstraňovat kompletně a konzervativně, i když často regredují i bez léčby.
Histologické rozdíly mezi skvamózním karcinomem in situ a ošetřeným kondylomem acuminatum po aplikaci podofylinu mohou být obtížně rozpoznatelné. U podofylinem ošetřeného kondylomu, který byl biopsován 48 až 72 hodin po aplikaci, lze pozorovat několik charakteristických histologických znaků, jako jsou mitózy ve všech úrovních zhrublé epidermis, přítomnost nekrózy keratinocytů, parakeratózu a zánětlivou infiltraci v dermis. Skvamózní karcinom in situ je charakterizován přítomností atypických jader v celé epidermis, poruchou zrání keratinocytů a atypickými mitózami v různých fázích buněčného dělení.
Ačkoli podofylin, což je cytotoxický extrakt z rostliny Podophyllum peltatum, může způsobit závažné změny v pokožce, které jsou často zaměňovány za histologické změny typické pro skvamózní karcinom in situ, podofylin způsobuje především nekrózu epitelu a zadržení keratinocytů v metafázi. Tyto změny jsou v kontrastu s atypickými buňkami a atypickými mitózami, které jsou charakteristické pro skvamózní karcinom in situ. Důležitým aspektem je, že podofylin nezpůsobuje změny vedoucí k karcinomu, jak se někdy mylně tvrdí.
V oblasti genitálií bývá skvamózní karcinom in situ obvykle jednotnou, červenou, ostře ohraničenou plaketou s hladkým, někdy lesklým povrchem. U mužů ve středním věku, kteří nejsou obřezaní, je tato léze častá. U žen s těmito lézemi je někdy přítomen karcinom vagíny, dělohy nebo děložního čípku. I když skvamózní karcinom in situ může na genitáliích přetrvávat po dlouhou dobu, má potenciál pro hlubší rozšíření a eventuální metastázu. Důležitým rozdílem mezi podofylinem ošetřeným kondylomem a skvamózním karcinomem in situ je histologická analýza, která odhalí výrazné rozdíly v přítomnosti atypických buněk a v mitotické aktivitě.
Pokud se pacientovi objeví podezřelé změny na pokožce, jako jsou červené, ostře ohraničené plaky na genitáliích, je důležité podstoupit důkladné vyšetření. Různé histologické techniky mohou odhalit jemné rozdíly mezi těmito lézemi, což pomáhá stanovit správnou diagnózu a zvolit odpovídající léčbu. Ačkoliv některé léze, jako je bowenoid papulóza, mohou zmizet samovolně, je nezbytné pečlivě monitorovat všechny neobvyklé změny na kůži, aby se předešlo riziku progrese do invazivního karcinomu.
Jak rozlišit psoriázu a dyshidrotickou dermatitidu na dlaních a chodidlech?
Psoriáza vulgaris a dyshidrotická dermatitida jsou dvě dermatologické nemoci, které se mohou projevovat podobnými klinickými a histologickými znaky, zejména na dlaních a chodidlech. Ačkoli jejich vzhled na první pohled může být zaměnitelný, mezi těmito nemocemi existují klíčové rozdíly, které je třeba rozpoznat, aby bylo možné stanovit správnou diagnózu a přistoupit k adekvátní léčbě.
V histologickém obrazu psoriázy vulgaris, zejména na dlaních a chodidlech, se obvykle objevují následující charakteristické znaky: parakeratóza (přítomnost jader v rohové vrstvě epidermis), zřetelný výskyt neutrofilů v parakeratotických ložiskách, spongiformní puchýře v horní vrstvě epidermis a dilatace krevních cév v edematózní dermis. Rete ridges, což jsou výběžky epidermis do dermis, jsou rovnoměrně dlouhé, což je typické pro psoriázu. Tyto dilatované a spirálovité cévy často sahají až těsně pod povrch epidermis.
Například při dyshidrotické dermatitidě, která je chronickým, obvykle recidivujícím onemocněním, postihujícím převážně dlaně, chodidla a strany prstů, dochází k tvorbě malých puchýřků, které jsou typicky součástí akutního stádia onemocnění. Histologicky se pro tuto nemoc vyznačuje přítomností spongiového edému, lymfocytů v rohové vrstvě a častým výskytem mikrovesikul ve spongiózní vrstvě epidermis. Rete ridges jsou zde variabilní, což znamená, že mohou mít různou délku, a suprapapilární pláty nejsou tenké, což je na rozdíl od psoriázy. Tento rozdíl je klíčový pro stanovení správné diagnózy.
Důležitým faktorem, který pomáhá v diferenciální diagnostice, je přítomnost neutrofilů v epidermis. V psoriáze jsou neutrofily obvykle přítomny ve formě pustulí, což je jev, který se na rozdíl od dyshidrotické dermatitidy vyskytuje častěji. Naopak v dyshidrotické dermatitidě jsou lymfocyty přítomny ve formě plazmy a spongiových ložisek. Pokud jsou v epidermis přítomni neutrofily, je také důležité zvážit možnost infekce dermatofyty, což může být také důvodem pro zánět a tvorbu puchýřů.
Existují situace, kdy histologická diferenciace mezi těmito dvěma nemocemi může být téměř nemožná. V těchto případech může pomoci opakovaná biopsie nebo klinické informace, například přítomnost psoriázy na jiných částech těla, která může zjednodušit diagnózu psoriázy na dlaních a chodidlech. Dyshidrotická dermatitida, i když má histologické podobnosti s kontaktní dermatitidou nebo nummulární dermatitidou, je obvykle omezená na akrální plochy a často souvisí s faktory jako je stres nebo změna klimatu.
Dalšími důležitými faktory pro diagnostiku jsou charakteristiky samotné vyrážky. Zatímco u psoriázy může být vyrážka spojena s typickými plaky na jiných částech těla, u dyshidrotické dermatitidy jsou puchýřky a erupce omezeny pouze na dlaně a chodidla, často bez dalších projevů. Tento rozdíl může být velmi nápomocný, pokud jsou přítomny jen lokální léze, což je častý případ při dyshidrotické dermatitidě.
Nakonec je důležité si uvědomit, že při každém dermatologickém vyšetření je nutné zvážit možnost infekce, protože v některých případech může být histologický obraz zmatený a může napodobovat psoriázu. V tomto případě může pomoci vyšetření vzorku pleti speciálními barvicími technikami, například PAS nebo methenaminovým stínováním, které odhalí přítomnost dermatofytů.
Jaký je rozdíl mezi moderním městem a nezměněným lesem?
Jak vytvořit efektivní školní prostředí s podporou školní psychologie a duševního zdraví?
Jakou roli hrají kauzální mechanismy v modelování faktorového investování?
Jak stanovit chyby a využít restartovací schéma v primal-dual iteracích

Deutsch
Francais
Nederlands
Svenska
Norsk
Dansk
Suomi
Espanol
Italiano
Portugues
Magyar
Polski
Cestina
Русский