Existuje báseň od E.E. Cummings, která je často čtena na svatbách, a, podivně, je také velmi vhodná pro dnešní den. Mluví o lásce, ale také o vzpomínkách. O věčné stopě, kterou na sobě zanecháváme, a o způsobech, jak se navzájem spojujeme – nepravděpodobně, nevysvětlitelně, neodvolatelně. Jedna část zní:

„Nosím tvé srdce v sobě. Nosím je ve svém srdci. Nejsem bez něj nikdy – kamkoli jdu, jdeš i ty… a co dělám jen já, je [také] tvoje dílo… Tohle je nejhlubší tajemství, které nikdo neví, a tohle je zázrak, který drží hvězdy oddělené: Nosím tvé srdce. Nosím ho ve svém srdci.“

Tato slova, i když jsou básnická, silně rezonují v každodenním životě a v našich vzpomínkách na ty, kteří nás ovlivnili. Je to zároveň připomínka toho, že přítomnost člověka v našich životech trvá, i když se fyzicky vzdálíme. Dalo by se říct, že mezi námi není tolik „stupeň oddělení“, jak se někdy tvrdí, ale mnohem méně. Ať už to byli naši přátelé, rodinní příslušníci, nebo i náhodní průvodci životem, každý z nich přispěl k našemu obrazu světa a to, jak dnes vnímáme své okolí.

Tato myšlenka je vlastní i příběhu, který bych rád sdílel o své přítelkyni Ann. Ann byla ženou, která byla neústupná, odvážná a plná energie. Už jako malá se nebála řídit go-karty na malém okruhu na Cape Cod. Později, jako mladá profesorka, se ujala vedení týmů studentů a dokonce řídila starý obytný automobil na turnaje po jihu. Vždy se dostala tam, kam potřebovala, i když to bylo mnohdy na úkor nervů jejích studentů. A přesto všechny tyto situace přijímala s nadhledem a odhodláním.

Ann měla svou vlastní filozofii, která se týkala spojení mezi lidmi a světem kolem nás. Věřila, že všichni jsme propojeni více, než si myslíme, a dokázala najít společné rysy mezi lidmi, kteří by jinak nikdy nebyli spojeni. Vzpomínám si, jak jsme si někdy s nadsázkou říkali, že její teorie o propojení světa je nezpochybnitelná. Ať už to byla rodina nebo přátelé, Ann vždy hledala vztahy, které by nás mohly propojit – a našla je, i když to byla jen náhoda.

Co se týče její upřímnosti, Ann byla bez přehánění nejsrdečnější a nejupřímnější člověk, kterého jsem kdy poznal. Neměla nikdy potřebu lhát – nebylo to v její povaze. Místo toho vždy říkala pravdu, i když to pro ni znamenalo projít těžkými chvílemi. Mnohokrát se stalo, že právě ona byla tou osobou, na kterou jsme se obraceli, když jsme potřebovali upřímný názor nebo rady v těžkých chvílích.

Ann byla také vášnivá čtenářka s neuvěřitelně širokými zájmy. Od současné fikce po biografie, ekonomii a politiku – její knihovna byla pestrá a nikdy ji neomrzelo hledat nové tituly, které by ji zajímaly. Byla pravidelnou návštěvnicí knihkupectví Politics and Prose ve Washingtonu, a vždy měla připravený tip na novou knihu, která by mě mohla zaujmout. Přestože změnila kariéru, nikdy nepřestala být akademičkou. Ráda sdílela nové knihy, které objevila, a často mi posílala odkazy na články, které by mě mohly zajímat.

Ann také milovala Cape Cod, kde strávila léto svého dětství. Mnoho let ji to místo naplňovalo klidem a rájem, a když se potýkala s těžkostmi v životě, bylo to právě Cape Cod, kde se cítila znovu silná. Věřila, že když je na Cape Cod, všechno bude v pořádku – i když ostatní kolem ní viděli svět jinak.

Každý z nás má podobné vzpomínky na osoby, které nás nějakým způsobem ovlivnily, i když to byly „obyčejné“ životy, které neskončily velkými oslavami nebo světovými tituly. A přece je to právě tento „neviditelný“ dopad, který zůstává v našich srdcích, protože nás to formovalo. Vzpomínky jsou mocné, mohou přetrvat po celý život a stále nás inspirovat k tomu, abychom pokračovali dál.

Připomínky těchto lidí, jejich činů, jejich osobností a příběhů nám mohou sloužit jako cenný odkaz, který nás vede i v těžkých chvílích. Je důležité si uvědomit, že pravá hodnota lidí v našem životě není měřena slávou, ale tím, jakým způsobem nás ovlivnili, jaké stopy zanechali v našich srdcích a jakým způsobem nás formovali.

Jaký je skutečný dopad kryptoměn na finanční stabilitu?

Kryptoměny, a zejména decentralizované finance (DeFi), čelí v současnosti rostoucím výzvám, které jsou v mnoha ohledech podobné těm, které postihují tradiční finanční trhy. Zatímco slibují transparentnost, nezávislost a nižší náklady na transakce, skutečnost je mnohem složitější a zahrnuje celou řadu rizik, které mohou ovlivnit nejen jednotlivé investory, ale i širší ekonomiku.

Významným příkladem je krach stablecoinu TerraUSD, který v květnu 2022 způsobil pokles celkové hodnoty DeFi (TVL) o téměř 40 %, což představovalo ztrátu přes 80 miliard eur. Nejdůležitějšími oblastmi, které utrpěly, byly kreditní a stakingové protokoly. Tento incident ukázal, jak křehké mohou být struktury kryptoměn, přestože se často zakládají na ideálech stabilizace a decentralizace.

Pád burzy FTX a její propojení s výzkumnou skupinou Alameda Research jsou dalšími příklady, jak vzájemné propojení kryptoměnových entit může vést k masivním finančním ztrátám a šíření rizika. V roce 2022 FTX vyhlásila bankrot, přičemž nový CEO uvedl, že nikdy v jeho kariéře neviděl takový kolaps firemních kontrol, nedostatek důvěryhodných finančních informací a zásadní selhání regulačního dozoru. Tento pád podtrhl důležitost transparentnosti a silného dohledu nad kryptoměnovými trhy.

V návaznosti na tyto události došlo k poklesu důvěry v tradiční metody regulace, kdy i takové instituce jako Visa přerušily spolupráci s FTX, která nabízela debetní karty propojené s účtem FTX. Tento krok měl za cíl umožnit uživatelům platit kryptoměnami v kamenných obchodech, ale následky bankrotu burzy ukázaly, jak rychle může tento model ztratit legitimitu.

Kromě finančních ztrát představují kryptoměny také velké environmentální výzvy. Využívání proof-of-work mechanismu (například Bitcoin) vede k obrovským emisím CO2. Digiconomist odhaduje, že jedna transakce Bitcoin má uhlíkovou stopu ekvivalentní 804 367 transakcím na Visa kartě. Tento problém se zmírňuje přechodem na proof-of-stake model, který například Ethereum využívá, ale i tak zůstává otázka udržitelnosti kryptoměn stále aktuální.

Jedním z hlavních argumentů proti kryptoměnám je jejich náchylnost k nelegálním činnostem, jako jsou daňové úniky, financování terorismu nebo obcházení sankcí. Opačná strana, která se postavila za kryptoměny, tvrdí, že decentralizované systémy mohou poskytnout lidem svobodu a ochranu před inflačními politikami centrálních bank. Avšak tento argument musí být pečlivě zvažován v kontextu širokého spektra problémů, které mohou vést k destabilizaci finančního systému.

Z hlediska regulace se stále hledají účinné modely, jak kryptoměny monitorovat a regulovat. Evropská unie již vypracovala návrh regulace MiCA, která má za cíl stabilizovat trh s kryptoměnami a zavést transparentní pravidla pro jejich fungování. Tato regulace by měla zajistit, že účastníci trhu budou povinni vykazovat transparentnost ohledně rezerv, které podporují jejich tokeny, což může zlepšit důvěru veřejnosti v celý sektor.

Rovněž je nutné si uvědomit, že kryptoměny mohou mít negativní sociální hodnotu. Kvůli své neprostupnosti a nedostatečné regulaci jsou náchylné k riziku prání špinavých peněz a dalších finančních zločinů. Přijetí standardů pro podávání zpráv o transakcích v oblasti kryptoměn (například rámec CARF OECD) by mohlo výrazně zlepšit transparentnost a pomoci vyřešit některé z těchto problémů.

Kryptoměny a decentralizované finance představují jak příležitosti, tak i významná rizika pro globální ekonomiku. Budoucnost tohoto sektoru závisí na schopnosti implementovat účinné regulační rámce, které zajistí transparentnost, ochranu spotřebitelů a zároveň umožní inovace. Jedině tak bude možné vytvořit prostředí, které minimalizuje finanční rizika a zároveň zachovává všechny výhody, které kryptoměny a blockchainové technologie mohou nabídnout.