Vitamíny jsou složité organické látky, které jsou nezbytné pro lidský organizmus v malých množstvích. I když je dnes jejich význam v oblasti výživy a zdraví dobře známý, historický vývoj a definice vitamínů nebyly vždy tak jednoznačné. Původní definice vitamínů, které popisují jako látky, které je nutné přijímat v potravě, stále vyjadřuje jejich základní význam. Vitamíny se dělí do dvou hlavních skupin: vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K1) a vitamíny rozpustné ve vodě (B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, B12, C). Zatímco některé starověké civilizace si všimly nemocí spojených s nedostatkem vitamínů, jejich příčiny byly nejasné až do moderního výzkumu.

Jedním z nejvýznamnějších objevů bylo spojení skorbutu s nedostatkem vitamínu C. Když evropské národy objevily Ameriku a začaly podnikat dlouhé plavby přes oceány, tisíce námořníků zemřely na tuto nemoc. Skotský lékař James Lind v polovině 18. století provedl experiment, kdy podával některým námořníkům citrusy a jiným ne, a ukázal, že citrusové plody mohou skorbuto vyléčit. To vedlo k zařazení citrusů do stravy námořníků britské královské námořní flotily. Termín „vitamín“ byl poprvé použit v roce 1912 polským biochemikem Kazimírem Funkiem, který věřil, že látky, které zkoumá, jsou „vitální aminy“. V roce 1916 americký biochemik Elmer McCollum je pak začal označovat písmeny podle jejich odlišení (původně A–D). Následně se ukázalo, že vitamín B je ve skutečnosti soubor více látek, a tak byly jednotlivé vitamíny rozděleny na B1, B2 a další.

Vitamín A byl prvním vitamínem, který byl identifikován. V roce 1912 britský biochemik Frederick Gowland Hopkins ukázal, že kromě tuků, bílkovin a sacharidů potřebují zvířata i neznámé látky pro svůj růst. Tyto látky byly pojmenovány vitamín A a v roce 1931 popsal chemik Paul Karrer strukturu β-karotenu. Vitamin A je nezbytný pro udržení zdravého imunitního systému, správné vidění (jeho nedostatek způsobuje „noční slepotu“, ztrátu vidění ve slabém světle) a rozvoj kůže a embryí. Nejbohatšími zdroji jsou rybí olej, játra zvířat, mléčný tuk a vaječný žloutek, ale vitamín A lze také syntetizovat z karotenoidů, jako je β-karoten, přítomných v zelené, žluté a listové zelenině, například v mrkvi, špenátu nebo rajčatech.

U karotenoidů, jako je β-karoten, dochází k rozštěpení centrální dvojné vazby, což vede k vytvoření retinolu (vitamín A). Tento proces je klíčový pro zajištění správného fungování zraku, protože retinol je potřebný pro tvorbu retinalu, který se váže na opsiny v oku a pomáhá přenášet světelný signál do mozku. Nadbytek vitamínu A však může být nebezpečný. Přebytek této látky, zejména pokud je přijímán ve formě jater zvířat, může způsobit otravy, jak se to stalo například u polárního cestovatele Xaviera Mertze v roce 1913.

Vitamín B1 (thiamin) je dalším vitamínem s bohatou historií. V 19. století byla nemoc beriberi, která postihovala lidi v jihovýchodní Asii, spojována s nedostatkem vitamínu B1. Beriberi byla často zaměňována za infekční onemocnění, dokud si japonský lékař Takaki Kanehiro nevšiml, že námořníci, kteří jedli převážně bílé rýži, byli náchylnější k této nemoci než ti, kteří měli vyváženější stravu. Až v roce 1912 polský biochemik Casimir Funk izoloval látku odpovědnou za prevenci beriberi z hnědé rýže a nazval ji „vitamine“. Vitamin B1 hraje klíčovou roli v metabolismu sacharidů, nervové funkci a svalové činnosti. V současnosti už víme, že vitamín B1 je nezbytný pro správné fungování těla, a jeho nedostatek může vést k vážným zdravotním problémům.

Co se týče současného stavu vědeckého výzkumu, stále existují určité otázky, které se týkají přehledného rozdělení a přesného vlivu vitamínů na lidské zdraví. Není úplně jasné, jaký vliv mohou mít určité vitamíny, pokud jsou konzumovány ve velkých dávkách, například prostřednictvím suplementace. Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) mohou být při nadměrném užívání toxické, zatímco vitamíny rozpustné ve vodě (C, B skupina) jsou obvykle vylučovány z těla, pokud jsou přijímány v nadbytku, ale i přesto mohou při dlouhodobém nadměrném užívání způsobit určité vedlejší účinky.

Nedostatek některých vitamínů, zejména v rozvojových zemích, může mít dramatické důsledky, přičemž děti a těhotné ženy jsou nejvíce ohroženy. Přístupy, jako je obohacování potravin o vitamíny (například přidávání vitamínu A do rýže nebo mléka), mohou pomoci zmírnit tyto problémy. Důležité je také si uvědomit, že vitamíny nejsou všelékem na všechny zdravotní problémy, ale pouze součástí celkového výživového a zdravotního režimu.

Jak fungují přírodní a syntetické repelenty proti hmyzu?

Lidé po staletí usilovali o ochranu před hmyzem, zejména komáry, kteří přenášejí smrtelná onemocnění jako malárii nebo horečku dengue. Dlouhá historie používání různých prostředků proti hmyzu ukazuje, jak se naše metody měnily od přírodních látek po syntetické chemikálie.

Přírodní repelenty mají dlouhou tradici, a to nejen v podobě rostlin, jejichž aroma odpuzuje hmyz. Již starověcí Egypťané používali různé látky, aby se chránili před bodavým hmyzem. Cleopatra byla známá tím, že spala pod moskytiérou, což bylo ve své době velmi účinné. Nicméně, jak se svět měnil, vznikla potřeba vyvinout efektivnější a trvanlivější prostředky proti hmyzu.

V období druhé světové války se začal intenzivně rozvíjet výzkum syntetických repelentů. V oblastech, kde byla malárie rozšířená a přístup k tradičním antimalarikům byl omezený, byly vyvinuty nové chemikálie pro ochranu vojáků. Nejznámějším výsledkem této éry je DEET, chemikálie, která se stala standardem v oblasti repelentů. DEET (N,N-diethyl-meta-toluamid) je dnes nejvíce používaným repelentem proti komárům, a to nejen v armádních aplikacích, ale i pro širokou veřejnost. Tento syntetický repelent je účinný, i když jeho dlouhodobé používání může mít vedlejší účinky, jako je podráždění pleti. Nicméně, případy otravy DEET jsou velmi vzácné a většinou souvisejí s jeho nesprávným použitím.

Jak DEET funguje? Studie ukazují, že komáři jsou přitahováni k několika molekulám, které lidé vylučují, jako je oxid uhličitý, kyselina mléčná a různé jiné látky, které produkujeme při dýchání a pocení. DEET působí tak, že vytváří na pokožce neviditelný "závoj", který zakrývá tyto atraktanty, čímž komáři nemohou rozpoznat svou oběť. Tento proces neblokuje přímo smysly komárů, ale mění způsob, jakým vnímají naše přítomnost.

DEET však není jedinou možností. Přírodní repelenty, jako je citronelový olej, se stále používají, i když mají své limity. Citronela má nevýhodu v tom, že se rychle odpařuje a je třeba ji často nanášet znovu. Přesto některé přírodní látky, jako p-menthan-3,8-diol (PMD), obsažený v oleji citronové eukalyptu, vykazují dlouhodobější účinnost než citronela. PMD je zvláště populární v oblastech zasažených malárií, protože má schopnost vydržet na pokožce několik hodin.

Tento přirozený repelent může být syntetizován několika způsoby, včetně reakce hydratace s použitím kyseliny sírové. Tento proces vede k tvorbě PMD v několika izomerech, které se liší ve své účinnosti proti různým druhům komárů. Některé izomery jsou silnější než jiné a jejich účinnost závisí na prostorovém uspořádání atomů v molekule. Studie ukázaly, že cis-PMD je nejúčinnější formou proti komárům.

V posledních letech se objevily i různé inovace, jako jsou náramky, ultrazvukové odpuzovače nebo svíčky s citronelou. Nicméně vědecké studie ukazují, že mnohé z těchto produktů nemají žádný účinek. I když se některé technologie jeví jako praktické, vědecké důkazy potvrzují, že chemické repelenty jako DEET a PMD zůstávají mnohem efektivnějšími prostředky v boji proti hmyzu.

Je také důležité si uvědomit, že repelenty, i když účinné, nejsou všemocné. V oblastech, kde se vyskytují onemocnění přenášené hmyzem, je kromě ochrany před hmyzem nutné dodržovat i další preventivní opatření, jako je používání moskytiér, vyhýbání se pobytu na otevřeném vzduchu během vrcholu aktivity komárů a případně užívání antimalarik.

Jak efektivně využívat 15 minut denně pro učení španělštiny během 12 týdnů
Jak efektiv komunikovat při návštěvě muzea a na pracovních pohovorech?
Jak se změnily vnitřní světy a co se skrývá za slovy dopisů z fronty?
Jak zůstat v přítomném okamžiku a zlepšit svou pozornost pomocí smyslů a jednoduchých technik