Jak správně pracovat s Web API v Blazor aplikacích a efektivně zpracovávat JSON data

Při práci s Web API v Blazor aplikacích je důležité správně manipulovat s JSON daty a referencemi, aby byla zajištěna efektivita a stabilita aplikace. Ve většině případů, zejména při interakci s externími API, se používají různé metody pro serializaci a deserializaci JSON objektů. V následujícím textu se zaměříme na konkrétní techniky a implementaci, které umožní efektivní práci s daty v Blazor aplikacích.

Použití metody GetFromJsonAsync<T>() je ideální pro získávání dat z API ve formátu JSON. Tato metoda umožňuje asynchronní načítání dat, což je v moderních webových aplikacích standard. V příkladu je použita pro získání seznamu zaměstnanců, seznamu států a měst. Takto načtená data jsou následně deserializována do příslušných datových struktur, což umožňuje jejich snadné použití v rámci Blazor komponenty.

Kromě základní manipulace s JSON daty je také důležité správně ošetřit možné chyby během komunikace s API. Příklad obsahuje blok try-catch, který slouží k zachycení jakýchkoli výjimek, které mohou nastat během požadavku na API. Tímto způsobem je možné zachytit chyby jako nedostupnost služby nebo chyby v datech, aniž by došlo k pádu aplikace. V reálných aplikacích může být tato praxe ještě rozšířena o pokročilé metody pro zpracování chyb, jako je například zobrazení chybových hlášení uživateli nebo logování chyb pro následnou analýzu.

Při návrhu Blazor aplikace, která pracuje s dynamickými daty z API, je také kladeno důraz na správnou správu stavu aplikace. V příkladu je využíván asynchronní životní cyklus metody OnParametersSetAsync(), která je volána při každé změně parametrů komponenty. Tato metoda slouží k načítání dat z API pokaždé, když se komponenta inicializuje nebo mění její parametry. To zajišťuje, že komponenta vždy disponuje aktuálními daty, což je klíčové pro dynamické aplikace, kde se data často mění.

Důležitou součástí každé aplikace pracující s externími daty je i správa chybových stavů. Kromě obecných chyb API je třeba zohlednit i specifické problémy, jako jsou neplatné formáty dat nebo nesprávně odeslané požadavky. Když API vrátí chybu nebo neplatná data, je nezbytné mít implementovaný mechanismus pro ověření a validaci těchto dat ještě před jejich použitím v aplikaci.

Je nutné také mít na paměti, že při práci s Web API a JSON daty je dobré pečlivě navrhnout strukturu aplikace, aby byla efektivní i při práci s velkými objemy dat. Například načítání dat v dávkách nebo použití stránkování může výrazně zlepšit výkon aplikace, zejména pokud pracujete s rozsáhlými databázemi nebo API, která vracejí velké množství záznamů.

V případě, že aplikace umožňuje uživatelům interagovat s daty, například změnou hodnoty v poli, je nezbytné správně zpracovávat a validovat tyto změny. Změny hodnoty mohou mít dopad na celý stav aplikace, a proto je důležité provádět synchronizaci dat a zajistit, že všechny referencované objekty budou aktualizovány správně. K tomu slouží metody jako OnChange, která se stará o správnou reakci na uživatelské vstupy.

Endtext.

Jak integrovat zařízení a okna ve .NET MAUI aplikacích

Při vývoji mobilních aplikací pomocí .NET MAUI (Multi-platform App UI) je důležité mít na paměti, že tato technologie umožňuje vytvářet aplikace pro různé platformy – od mobilních zařízení až po desktopová rozhraní. Jedním z klíčových aspektů je práce s okny a zařízeními, která hrají zásadní roli při zajišťování kompatibility a uživatelského zážitku napříč platformami. V této kapitole se podíváme na způsoby, jak pracovat s okny a získávat informace o zařízení ve .NET MAUI aplikacích.

Pro začátek vytvořme aplikaci, která otevře nové okno při stisknutí tlačítka. V souboru OrdersPage.xaml je nutné upravit vzhled tak, aby obsahoval tlačítko pro otevření nového okna. Ve výchozím kódu (OrdersPage.xaml.cs) přidejte obslužnou rutinu pro tlačítko, které otevře nové okno:

csharp
Copy code
namespace Northwind.Maui.Blazor.Client.Views;

public partial class OrdersPage : ContentPage
{
    public OrdersPage()
    {
        InitializeComponent();
    }

    private void NewWindowButton_Clicked(object sender, EventArgs e)

    {
        Window window = new() { Page = new AppShell() };
        Application.Current.OpenWindow(window);
    }
}

Při spuštění aplikace na Windows si uživatel všimne, že stisknutím tlačítka se otevře nové okno, jak ukazuje následující snímek obrazovky. Na mobilních zařízeních však tato možnost není podporována, a tak byste měli přidat podmínky, které tento prvek deaktivují nebo skryjí.

xml
Copy code
<Button Text="New Window" IsEnabled="{OnPlatform False, WinUI=True}" />

Pro zobrazení informací o zařízení můžete vytvořit nový ViewModel, který bude držet informace o displeji a zařízení, jako je šířka obrazovky, hustota pixelů, orientace, model zařízení a verze systému. Kód pro tento ViewModel může vypadat takto:

csharp
Copy code
namespace Northwind.Maui.Blazor.Client.Views.Orders;
internal class DeviceInfoViewModel
{

    public string DisplayPixelWidth => $"{DeviceDisplay.Current.MainDisplayInfo.Width} pixel width";

    public string DisplayDensity => $"{DeviceDisplay.Current.MainDisplayInfo.Density} pixel density";

    public string DisplayOrientation => $"Orientation is {DeviceDisplay.Current.MainDisplayInfo.Orientation}";

    public string DisplayRotation => $"Rotation is {DeviceDisplay.Current.MainDisplayInfo.Rotation}";

    public string DisplayRefreshRate => $"{DeviceDisplay.Current.MainDisplayInfo.RefreshRate} Hz refresh rate";

    public string DeviceModel => DeviceInfo.Current.Model;
    public string DeviceType => $"{DeviceInfo.Current.DeviceType} {DeviceInfo.Current.Idiom} device";
    public string DeviceVersion => DeviceInfo.Current.VersionString;

    public string DevicePlatform => $"Platform is {DeviceInfo.Current.Platform}";

}

Tento ViewModel by měl být následně napojen na zobrazení v OrdersPage.xaml, kde lze definovat frame pro zobrazení těchto informací:

xml
Copy code
<Frame>
    <Label Text="{Binding DisplayPixelWidth}" />
    <Label Text="{Binding DisplayDensity}" />
    <Label Text="{Binding DisplayOrientation}" />
    <Label Text="{Binding DisplayRotation}" />
    <Label Text="{Binding DisplayRefreshRate}" />
    <Label Text="{Binding DeviceModel}" />
    <Label Text="{Binding DeviceType}" />
    <Label Text="{Binding DeviceVersion}" />
    <Label Text="{Binding DevicePlatform}" />
</Frame>

Tímto způsobem budete moci na stránce zobrazit různé parametry zařízení, což umožní aplikaci přizpůsobit se aktuálním podmínkám zařízení, na kterém je spuštěná.

Kromě získávání informací o zařízení může být důležité také optimalizovat uživatelský zážitek podle specifikací jednotlivých platforem. U mobilních aplikací je nezbytné dbát na to, aby aplikace byla co nejvíce přizpůsobena pro různé velikosti displejů a rozlišení. Pro desktopové platformy zase může být výhodné mít pokročilejší možnosti práce s okny a interakcí mezi nimi, což umožňuje vytvářet komplexnější uživatelské prostředí.

Jak async a await mohou zlepšit výkon serverových aplikací?

Použití async a await pro implementaci multitaskingu na straně serveru může na první pohled znít jako způsob, jak zlepšit efektivitu. Avšak v praxi to někdy může mít nečekaný negativní dopad na uživatelskou zkušenost. Na serveru jsou totiž vytvářeny další pracovní vlákna, která čekají na dokončení dlouhotrvajících úkolů, což umožňuje drahým I/O vláknům obsluhovat jiné požadavky klientů, místo aby byly blokovány. Tento přístup zlepšuje celkovou škálovatelnost webové aplikace nebo služby, protože umožňuje podporu více klientů současně.

Při implementaci multitaskingu pomocí asynchronních metod je důležité pochopit, jak a kdy je nejefektivněji využít. Existuje celá řada běžně používaných typů, které podporují asynchronní metody. Například:

• DbContext: metody jako AddAsync, AddRangeAsync, FindAsync a SaveChangesAsync

• DbSet: metody jako AddAsync, AddRangeAsync, ForEachAsync, SumAsync, ToListAsync, ToDictionaryAsync, AverageAsync, a CountAsync

• HttpClient: metody jako GetAsync, PostAsync, PutAsync, DeleteAsync, a SendAsync

• StreamReader a StreamWriter: metody jako ReadAsync, ReadLineAsync, WriteAsync, WriteLineAsync, a FlushAsync

Když narazíte na metodu, která končí příponou Async, vždy si ověřte, zda vrací Task nebo Task<T>. Pokud ano, je to ideální kandidát pro použití místo synchronní verze metody s ne-asynchronní příponou. Nezapomeňte ji volat s klíčovým slovem await a označit vaši metodu jako async.

Pokud jde o správnou praxi, je nutné se vyvarovat používání klíčového slova lock, které může způsobit zbytečné blokování vláken. Místo toho byste měli využívat mechanizmy jako Interlocked nebo Mutex, které poskytují jemnější kontrolu nad souběžným přístupem k sdíleným prostředkům. V některých případech může být Mutex výhodnější než Monitor, zejména pokud pracujete s vlákny, která mohou být vykonávána na různých počítačích nebo v distribuovaných systémech.

Při práci s více úkoly je dobré se seznámit s metodami pro kontrolu pořadí dokončení úkolů. Jakmile začnete používat async a await, můžete zjistit, že některé úkoly trvají déle než jiné, a je důležité mít přehled o jejich vzájemných závislostech. V praxi je časté použití Task.WhenAny() nebo Task.WhenAll() pro koordinaci více asynchronních operací, což vám umožní efektivně řídit jejich provedení bez zbytečných blokací.

Kromě toho je nezbytné chápat, jak async a await ovlivňují výkon serveru. I když tento model může výrazně zlepšit schopnost serveru obsluhovat více klientů současně, nesprávné použití těchto technik může vést k problémům s přetížením systému, zejména pokud je vysoký počet asynchronních operací, které nejsou dostatečně optimalizovány. Uživatelé mohou zažít zvýšenou latenci a nižší výkon, pokud je kód špatně navržen nebo pokud se přetěžuje systém s nadměrným počtem paralelních požadavků.

Navíc je kladeno velké důraz na testování a měření výkonnosti. Používání nástrojů, jako je Stopwatch pro měření času, může odhalit neefektivnosti v implementaci, které by jinak zůstaly skryté. Na základě těchto měření je možné optimalizovat kód a zajistit, že server bude reagovat rychleji a efektivněji.